Solární střechy ušetří peníze za energie v bytovkách. Investice se vrátí do čtyř let

Ceny fotovoltaických modulů klesly za posledních deset let o více než 80 %. Díky tomu je vlastní výroba elektřiny pro rodinné domy, ale i bytové domy či celá sousedství vůbec nejdostupnější v historii. Spotřebitelé mají navíc možnost využít podpory například v programech Nová zelená úsporám nebo IROP. 

Částečná energetická soběstačnost 

Možnosti řešení instalace solárních elektráren na bytových domech nebo nových developerských projektech rodinných domů přináší nová publikace, kterou připravila kancelář europoslance Luďka Niedermayera ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a advokátní kanceláří Doucha Šikola.  

Publikace „Možnosti samovýroby elektřiny pro bytové domy a komplexy budov“ na modelových příkladech ukazuje ekonomickou návratnost různých řešení výroby elektřiny z vlastních zdrojů v dnešních podmínkách v Česku. Na konkrétních příkladech propočítává cenové a investiční náklady a celkové úspory pro jednotlivé technologie (sloučení odběrných míst,  přidání solární elektrárny a její kombinaci s bateriemi) pro dvě typově rozdílné sídelní jednotky: bytový dům a sérii navzájem propojených rodinných domů. 

Modelové příklady řešení vychází ze současného stavu. Dnes je hlavním výzvou potřeba vytvoření takzvané mikrosítě, na které se musí domluvit všechny bytové jednotky. Bytovka pak jako celek nakupuje elektřinu, takže si jednotlivé byty nemohou vybrat vlastního dodavatele elektřiny. Ovšem i tento krok nese finanční výhodu: sloučení elektroměrů uspoří platby za jistič. Bytový dům s 30 bytovými jednotkami a průměrnou spotřebou elektřiny může dosáhnout úspory na platbách za elektřinu až ve výši 30 tisíc korun a návratnost může být nižší než čtyři roky. 

Pokud by si bytový dům k vlastní mikrosíti přidal ještě na střechu fotovoltaické panely o výkonu 15 kilowattů. Náklady na vybudování elektrárny o tomto výkonu se budou pohybovat kolem 450 až 500 tisíc korun. Roční výroba elektrárny bude v Českých podmínkách zhruba 15 MWh. Při využití podpory lze investici snížit o téměř 190 tisíc korun. Prostá doba návratnosti takového řešení je díky úspoře nákupu elektřiny od obchodníka mezi čtyřmi a pěti lety. 

Zajímavou návratnost má osazení fotovoltaikou střech rodinných domů, kterou současně vytvoří společný microgrid. Modelový příklad pracuje s novou čtvrtí 30 rodinných domů s průměrnou spotřebou a pořízení solární panelů má pak návratnost okolo 5 let. “Propočty ukazují, že je již dnes vlastní výroba solární elektřiny díky zavedené podpoře pro spotřebitele výhodná. Současně však existuje řada překážek, která zejména obyvatelům bytových domů brání v tom, aby se mohli stát aktivními spotřebiteli energie,” říká František Marčík, programový koordinátor Aliance pro energetickou soběstačnost.  

Rozvoj brzdí byrokracie. Šancí na změnu je aktivní spotřebitel 

V některých bytových domech však může představovat shoda mezi všemi partajemi nepřekonatelný problém. Proto by bylo vítané odstranění této bariér, které by přineslo usnadnění vzniku takzvaných aktivních spotřebitelů energie. 

Rozvoj vlastní výroby elektřiny lze v Česku realizovat nejsnadněji právě pomocí výstavby solárních elektráren na střechách domů. Aktivní roli spotřebitelů, tedy například právě domácností, podporuje nová evropská legislativa. Energetický balíček EU, který má Česko do svých zákonů implementovat již do konce příštího roku, definuje roli aktivního spotřebitele energie (prosumers, active consumers), tedy jednotlivce či skupiny jednotlivců, kteří vyrábějí elektřinu, ale jejichž výroba elektřiny není předmětem podnikání.  

Mezi základní výhody aktivních zákazníků patří například právo působit na energetickém trhu bez nutnosti vlastnit licenci. Bytové jednotky (domácnosti) nebo firmy si budou moci sdílet vlastní vyrobenou elektřinu bez zbytečných překážek nebo poplatků. Přelomovým nástrojem jsou také smlouvy o dodávkách přebytků energie uzavírané přímo mezi zákazníky s vlastním obnovitelným zdrojem. Jde o takzvané peer-to-peer kontrakty, zkráceně též P2P, což je koncept který známe například ze sdílení dat po internetu. Právě svět internetu a různé formy elektronického sdílení tato nová forma v energetice nejvíce připomíná. 

Evropa posiluje také práva spotřebitelů, kteří si chtějí vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu. Česku tak bude muset například zrušit limit, do kterého lze u nás provozovat výrobu elektřiny bez licencí. Nyní je to možné pouze do 10 kilowattů, ale nově by neměl být žádný strop. 

„Takzvaný Zelený deal je pro většinu nově zvolených europoslanců priorita. Voliči dali jasně najevo, že se životnímu prostředí a klimatu máme věnovat a vychází to i ze závazků, které na sebe členské země Unie vzaly. V energetickém balíčku EU, zejména díky postoji hlav států, jsou upřednostněny konkrétní klimatické cíle pro EU jako celek. V praxi ale hrozí, že zamýšlejí udělat jen málo a čekají, že ostatní se o splnění cílů postarají. Zdá se mi, že takto často uvažuje i naše vláda, a je to pro nás i Unii špatně,“ odkazuje europoslanec Luděk Niedermayer na cíl dosáhnout 32% podílu využívání obnovitelných zdrojů na úrovni EU. Česká republika směřuje k 20,8 % a drtivou většinu cíle chce naplnit navýšením obnovitelných zdrojů v teple a dopravě. Naopak Česko s rozvojem výroby zelené elektřiny téměř nepočítá.  

„Evropská legislativa razantně podpoří výrobu elektřiny pro vlastní domácnost, sousedy, či průmyslové areály. Půjde o příležitost, jak využít technologickou revoluci v oblasti obnovitelných zdrojů ke snížení vlastních nákladů na energie. Česká vláda by neměla otálet a měla by začít pracovat na nových zákonech, které nás posunout blíž k  moderní, digitální energetice pro 21. století,“ říká advokát Pavel Doucha, zástupce advokátní kanceláře Doucha Šikola specializující se na klienty podnikající v energetice.

Publikace Evropský energetický balíček je obrovská příležitost k proměně současného pojetí dodávek elektrické energetice. Evropa dává domácnostem, které jsou dnes odkázané na dodávky od elektrárenských společností, impuls v podobě odstranění bariér, aby mohly vyrábět, sdílet nebo skladovat svou vlastní vyrobenou elektřinu například ze solární elektrárny na střeše. 

“Nástup aktivních spotřebitelů energie je také příležitost pro digitalizaci energetiky, inteligentního měření a nástup chytrých sítí, které zvládnou oboustranný tok informací a energie. Bez těchto prvků nelze zvládnout prosazení konceptu aktivních spotřebitelů energie. Ministerstvo průmyslu nadále přistupuje ke změnám v energetice konzervativně. Pokud však nezapracujeme dobré nastavení pro možnosti samovýroby elektřiny z obnovitelných pro domácnosti, firmy nebo města, prodělá na tom naše ekonomika a právě spotřebitelé,” uvedl při představení studie Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. 

“Prosazení role aktivního zákazníka může pomoci rozvoji místní výroby energie z obnovitelných zdrojů například na bytových domech nebo v rámci průmyslových areálů, kde je více různých firem. Domácnosti nebo firmy si budou moci sdílet vlastní vyrobenou elektřinu bez zbytečných překážek nebo poplatků,” dodává Martin Sedlák. 

„Možnosti samovýroby elektřiny pro bytové domy a komplexy budov“ lze stáhnout na webu AliES.