Projekt slámových brček z Česka chce změnit Evropu

„Celé to začalo, když jsem byl v mé oblíbené kavárně, kde jsem si objednal citronádu. V limonádě bylo ledu po okraj, ale chybělo v ní brčko. Vyrazil jsem proto osobně na bar zeptat se, kam že se podělo. Od mladé číšnice však přišla prudká odpověď: ‚Brčka zabíjí želvy a zvířata v oceánech, nedám Vám ho...‘ Byl jsem touto reakcí zaskočen a v první chvíli vyveden z míry, ale místo hledání argumentů, proč by mi ho měla dát, jsem začal přemýšlet nad řešením, co udělat pro to, aby mi to brčko mohla dát s milým úsměvem a nikomu neškodilo,“ popisuje David Macháček, proč se rozhodl založit projekt We-Straw a začít vyrábět brčka ze slámy. „Z té nejprostší dedukce: slámka – sláma jsem se rozhodl změnit Evropu a díky stabilnímu týmu se nám to postupně daří,“ dodává s úsměvem Macháček.  

Myšlenka české alternativy k běžným plastovým brčkům, která budou všechny státy EU dle nové legislativy nuceny nahradit nejpozději do roku 2021, se zdá jednoduchá a dostupná. Slámka má hned několik výhod oproti ostatním momentálně dostupným alternativám k plastovým brčkům, mezi ty nejdůležitější patří to, že se nemusí vyrábět, pouze se sklidí to, co již vyrostlo. „Díky tomu, že je slámka druhotným odpadem při pěstování žita, můžeme využít celou plodinu a nemusíme vyrábět další papír, ekoplast, těstovinu, kov nebo jiné materiály, ze kterých se také vyrábí brčka,“ upřesňuje zakladatel projektu. Další výhodou slámových brček je potom jejich jednorázovost, protože opakovatelně použitelná brčka vyrobená například z kovu jsou vhodná pro použití v domácnosti, nikoli však ve veřejných provozech, kde se jejich nákup provozovatelům nevyplatí. Slámka je však ekonomicky dostupná a je s ní možné nahradit největší počet plastových brček, což je také hlavním cílem zakladatele projektu We-Straw.  

Brčka, která se rozloží sama 

Recyklace samotných slámových brček, která je jedním z hlavních důvodů zákazu brček plastových, je v podstatě samovolná. Brčka tvoří opravdu pouze stébla žita, která je možné kompostovat v domácím nebo průmyslovém kompostéru, a pokud brčka vyhodíte do směsného odpadu, rozloží se stejně tak velmi rychle na obyčejné skládce odpadu.  Kouzlo jednoduchosti slámových brček potvrzuje také rostoucí zájem ze strany zákazníků. „Nyní jsme s We-Straw slámkami ve více než 250 podnicích po celé ČR a další stále přibývají. Naše brčka vám v pití přinesou například v podnicích Ambiente, Prosekárna, Chateau Mcely nebo třeba v Broumovském klášteře,“ vyjmenovává zapojené podniky Macháček.  

Co se týče samotné výroby brček, není to zase tak snadné, jak by se mohlo zdát. Přestože jsou slámová brčka vyrobena z obnovitelných zdrojů a zpracována jako druhotná surovina, ne všechny druhy žita jsou pro transformaci v brčko vhodná. Technologie pro jejich výrobu je tak stále ve vývoji a nalezení vhodného žita na českých polích je vcelku problematické. „Současný pilotní stav projektu s brčky, která jsou pěstována v zahraničí, je teprve na začátku. Během letošního podzimu budeme sázet nové žito a spolupracovat s chráněnými dílnami, abychom vytvořili co nejlepší produkt. Vytvoření lokálního produktu s globálním dopadem nám zabere ještě pár let, ale věřím, že se nám povede vytvořit udržitelný a funkční model. Chceme totiž celému světu ukázat, že i jedno malé brčko může zlepšit planetu, když si to řekne 8 miliard lidí,“ dodává Macháček.

Nedávno českými médii proběhla kritika „slámového“ projektu založená na tom, že se přírodní brčka exportují letadly, takže mají také svou cestovní emisí stopu. To je bezpochyby pravda a lokální produkce by uhlík spojený s dopravou odstranila. Na druhou stranu – masová produkce plastových brček se bez dopravy často až na druhý konec světa neobešla také. Navíc po nich zůstává i odpad, který končí na skládkách nebo v lepším případě ve spalovně k energetickému využití.