V Česku sdílí elektřinu už přes 17 tisíc domácností. Jak se k nim přidat?

Od srpna loňského roku se do komunitní energetiky v Česku zapojilo přes 17 tisíc lidí. Ti dohromady vytvořili přes 7,5 tisíce skupin sdílení energií. Říká to Martin Ander, specialista Svazu moderní energetiky na komunitní energetiku. Drtivá většina komunitního sdílení elektřiny je v malých skupinách aktivních zákazníků zahrnujících především rodinné domy a byty, zapojených je ale už i téměř 500 bytových domů. Naopak samosprávy podle něj zatím do sdílení elektřiny moc zapojené nejsou.

Podle posledních dostupných čísel Elektroenergetického datového centra (EDC) odpovídá dosavadní množství elektřiny, které bylo v Česku sdíleno od minulého srpna, roční spotřebě 900 průměrných českých domácností.

„Sdílení elektřiny si nelze představit jako reálný přenos elektřiny z elektrárny do zásuvky, je to virtuální účetní operace,“ popisuje Ander. Když je domácnost zapojena do sdílení, znamená to, že elektřina, kterou spotřebuje ze sítě ve stejné čtvrthodině, kdy vyrábí komunitní zdroj, se jí započítá, jako by byla přímo odebraná z tohoto zdroje. Tedy za nižší „komunitní cenu“ než od obchodníka.

• Psali jsme: Nejen úspory energií. V zateplených domech se také výrazně lépe bydlí, upozorňují experti

Sdílení elektřiny v komunitě má podle něj hned několik výhod. „Ušetříte část nákladů na elektřinu, získáte ochranu před nečekaným růstem cen na trhu, budete méně závislí na centrálních dodávkách a taky můžete využívat výhod fotovoltaiky, i když nemáte možnost si ji sami pořídit. A přispějete tím i ke snížení znečištění ovzduší,“ zmínil Ander.

„Sdílení zatím láká zájemce v malých skupinách, které jsou složené třeba z jediného zdroje a maximálně deseti odběratelů,“ dodává expert. Odběratelé v takovém případě nemusí být v bezprostřední blízkosti zdroje. Mohou být klidně na druhém konci města nebo i republiky.

• Přehledně: Dotace na renovace jsou zpět. O co můžete žádat v Nové zelené úsporám?

Na provoz takové energetické komunity musí být domácnosti vybaveny měřidlem s průběhovým měřením, neboli „chytrým elektroměrem“, a zapojené zdroje musí mít povoleny přetoky do sítě. Poté skupinu zaregistruje Elektroenergetické datové centrum (EDC), což je ze zákona vytvořená akciová společnost, která zajišťuje zpracování dat při sdílení elektřiny.

Podle Vladimíra Váchy z EDC existují tři základní klíče k rozdělování vyrobené elektřiny v rámci skupin sdílení, jde o statický, dynamický a kombinovaný alokační klíč. V současnosti je u nás umožněn pouze klíč statický, kde se účastníci skupiny předem dohodnou, jaký podíl vyrobené elektřiny jim v každé čtvrthodině připadne. Pokud ji v dané čtvrthodině nespotřebují, je přebytečná elektřina předána do sítě. Dynamický klíč, kterým se rozděluje vyrobená elektřina podle výše aktuální spotřeby zapojených účastníků, je možné využívat například v Rakousku.

V Česku je možné vytvářet i větší skupiny sdílení elektřiny, a to v rámci takzvaných energetických společenství. V porovnání s malou skupinou aktivních zákazníků je ale založení takového společenství komplikovanější. „Potřebujete vytvořit právnickou osobu, sepsat stanovy, vztahy upravit smlouvami, zajišťovat pravidelné vyúčtování a řadu dalších věcí. Proto bude tento model využívaný spíše obcemi a mikroregiony, které mají dostatečné zkušenosti a administrativní kapacity, a které si takto mohou zajistit levnější elektřinu pro vlastní budovy,“ doplnil Ander ze Svazu moderní energetiky.

Úvodní foto: Pixabay