
Lidé nemají na elektromobily, co s tím? Studenti na Vysočině vyzpovídali experty
Během Středoškolského parlamentu Kraje Vysočina se studenti setkali s energetickými experty a získávali informace o klimatických cílech, Green Dealu i energetické politice.

Kristýna Čermáková
8. 3. 2025
O obnovitelných zdrojích, elektromobilitě, ale i konkurenceschopnosti českého průmyslu debatovali studenti Středoškolského parlamentu Kraje Vysočina v Jihlavě spolu s experty Svazu moderní energetiky v rámci akce Pro moderní Česko. Zajímali se o energetickou budoucnost Česka i o nové technologie. Na otázky odpovídal náměstek ministra životního prostředí František Talíř, vedoucí útvaru analýz energetických trhů skupiny ČEZ Ondřej Strecker a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Lidé si elektroauta nechtějí kupovat nebo na ně nemají peníze, automobilky jsou v krizi. Jak s tím pracovat?“ ptala se jedna ze studentek a zástupkyň středních škol. Talíř vysvětluje, že debata o elektroautech a konkurenceschopnosti i výsledky voleb do Evropského parlamentu ukázaly, že je potřeba znovu otevřít některé cíle a upravit je více realisticky.
Varuje před tím, že rozostřená diskuze a mnohdy nesmlouvavé postoje všech politických stran mohou téma elektromobility zbytečně extremizovat, „Je potřeba být nohama na zemi, neslevit ze svých cílů, ale současně je mít realisticky nastavené. A také nezapomínat na konkurenceschopnost a nesvazovat ji jediným možným cílem. Fosilní paliva ve spalovacích motorech můžeme například nahradit vodíkem. A nesmíme opomíjet to, aby si vůbec lidé mohli dovolit si danou technologii v klidu pořídit,“ dodal Talíř.
Ondřej Strecker z ČEZu pak připomněl, že nejenom v případě elektromobility je důležité také myslet na konkurenci ze strany Číny. „Čína pochopila, kam se svět vyvíjí, a zaměřila se právě na rozvoj čistých technologií. Nejen na elektroauta, ale také na solární panely, na větrné turbíny, baterie nebo elektrolyzéry,“ komentuje.
Dnes je Čína v řadě těchto technologií na špici i díky silné podpoře vlády. Evropa má oproti tomu značnou nevýhodu a při nákupu součástek musí někdy evropské firmy volit mezi podporou vlastního průmyslu nebo odkupu levnějších variant z Číny. Hlavní diskuze Evropské komise tak nyní bude podle Streckera především o tom, jak tyto dva přístupy vyvážit.
„Automobilky samy přiznaly, že nějaký konečný termín přechodu na elektromobily potřebují a ten rok 2035, o kterém se mluví, je dobrým milníkem,“ dodává Martin Sedlák. Vysvětluje, že právě tento rok navíc nemá být zákazem spalovacího motoru, jak se často mylně tvrdí, ale zákazem motorů vypouštějících emise oxidu uhličitého. Vodíku nebo jiných alternativních paliv se to netýká.
Obnovitelné zdroje i jádro
Mezi studenty ale rezonovala i další témata, která jsou nyní na politickém plénu. Otázky se týkaly například jaderné energetiky, energetického mixu nebo akumulace. Podle Streckera mnoho problémů vyřeší nejenom schopnost energii uložit, ale také schopnost její výrobu rozprostřít v čase tak, aby odpovídala spotřebě.
„Když se podíváme na graf výroby solárních panelů a větrných elektráren, tak ony se docela pěkně doplňují,“ komentuje Strecker. Větrných elektráren ale máme v Česku málo, chybí nám možnost offshorových farem na moři. I přesto ale máme veliký a nevyužitý potenciál v různých oblastech, mezi které patří právě také Kraj Vysočina.
Strecker vysvětlil studentům i nutnost postupného přechodu k dekarbonizaci skrze plynové elektrárny a rozvoj nových technologií. Celému systému by ale pomohla i obecní a sdílená energetika přímo v místě výroby. Zkrátka čím vyrovnanější a diverzifikovanější energetická síť bude, tím méně akumulace budeme potřebovat.
„Česko je dlouhodobě pro jadernou energetiku, a to i přes její slabiny. Je to ekonomicky nejdražší zdroj, jaký si umíme představit, jeho výstavba trvá dvojnásobek plánované doby a rozestavěné elektrárny na území Francie a Skandinávie jsou nejspíše nejdražší stále nedokončené stavby v Evropě,“ upozorňuje Sedlák.
Česká republika má nyní výhodu již stávajících dvou funkčních jaderných elektráren na svém území a nyní chystá rozšíření Dukovan. I přes vysoké náklady je jaderná elektrárna pro energetickou síť výhodná, vysvětlil Strecker. „Musíme vnímat také obecný bezpečnostní dopad. Pátý blok nám zajistí bezemisní elektřinu a přispěje tím ke stabilitě české energetické soustavy a zajistí dostatek energie i pro průmysl,“ komentuje Strecker. Navíc nyní společnost ČEZ spolupracuje se společností Rolls-Royce na vývoji malých modulárních reaktorů. První by měl vzniknout zhruba v roce 2035 v Temelíně.
Studenti se ptali i na klimatické cíle České republiky a zajímali se, zda je vůbec možné stihnout termín uhlíkové neutrality v roce 2050. „Já věřím, že ano, už nyní jsme ho z poloviny splnili. Bude ale záležet na vládách, které budou u moci, zda budou tento směr považovat za správný,“ okomentoval Talíř.
Událost proběhla v rámci série Pro moderní Česko, kterou pořádá Svaz moderní energetiky. Další se budou konat 11. března v Pelhřimově a 20. března v Českých Budějovicích. Oba semináře jsou otevřené pro veřejnost a zdarma. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem série.
Úvodní foto: KČ