Podhoubí jako nový stavební materiál. Izoluje i ozdobí interiéry
Samorost je první český dům, který byl částečně postaven z mycelia, tedy podhoubí. Nový materiál vydrží totéž co jiné přírodní suroviny. Navíc dokáže zpracovat i odpady.
Kristýna Čermáková
28. 2. 2025
Za možnou revoluci stavebního průmyslu považují odborníci ČVUT nový izolační materiál z podhoubí – takzvaný mykokompozit. Z něj je možné vytvořit izolační desky, které připomínají třeba polystyren nebo i designové prvky do interiéru. Schopnosti mykokompozitu dokázali architekti a výzkumníci na projektu Samorost, který je prvním českým domem z tohoto materiálu. Dům využívá podhoubí jako izolaci, jako dekorativní vnitřní obklady místností i pro některý nábytek.
Nový materiál byl použit při zachování standardních technologických postupů stavby pro správné izolování budov, tedy včetně aplikace parozábrany předcházející vnikání vzdušné vlhkosti z interiéru do konstrukce a pojistné hydroizolace umístěné pod dřevěné došky. Celá konstrukce tak kombinuje přírodní materiály s moderními postupy.
Jedná se o dvě kupole propojené středovou chodbou, na jejíchž střeše se nachází solární panely, které stavbě umožní fungovat off-gridově. Obě kupole jsou pokryté zvenku dřevěnými šindeli a připomínají tak dvě mladé bedly. Celkem bylo na výrobu domku využito 1800 kilogramů mykokompozitu.
Ačkoli velkou část domu tedy tvoří houba, může být umístěn i v přírodě a po ukončení předváděcích akcí skutečně poslouží i pro běžné účely víkendové chaty, na glampingové ubytování. Středová část je zatím pouze pokrytá dřevěnou mříží, až se dům usadí, bude obrostlá zelenými rostlinami buď přímo ze země, nebo pomocí osázení květináči, stejně jako je tomu v případě zelených fasád.
Kupole přitom daly vědcům zabrat, kvůli jejich netypickému tvaru museli vytvářet velké množství forem na jednotlivé izolační desky, jak vysvětluje Kateřina Sýsová z ČVUT a spolku MYMO. Jedna z kupolí disponuje okny a kuchyňkou, druhá je kruhovou ložnicí. V chodbě se nachází předsíň a úložný prostor. Světlo zajišťují také světlíky nahoře na kupolích.
„Jedním z napínavých momentů při stavbě byla práce s kruhovými světlíky a jejich usazování. S tímto technickým řešením neměl zkušenost nikdo z našeho realizačního týmu. Bylo potřeba správně odhadnout rezervy pro jejich vložení do konstrukce – aby nebyly příliš malé, a montáž tak byla vůbec možná, ale zároveň aby nevznikaly zbytečné úniky tepla. Také jsme museli vyřešit to, aby vrchní přesahy trámů unesly ocelovou zátěž stropních oken. U experimentů často člověk řeší některé otázky až v procesu, a to mě na tom baví. Zásadní je, že řešení se vždy najde,“ popisuje Sýsová.
Houbový substrát zlikviduje zbytky a odpady
Mykokompozit použitý na výstavbu domu se pěstoval celkem 21 dní a následně se tři měsíce zpracovával. Za domem stojí tým různých pracovníků vědeckých i uměleckých organizací. „Založili jsme proto spolek MYMO, který sloučil výzkumníky z ČVUT, architekty, designéry a výrobce mykokompozitu. Ukazujeme lidem, kde a jak se dá použít, jaké má vlastnosti a schopnosti. Proto ukazujeme tento dům, ve kterém si snad budou moci jednou i zakoupit normální glampingový pobyt,“ komentuje Jakub Seifert, předseda spolku MYMO.
Dům bude sloužit k takzvanému microhousingu. „Tedy že na co nejmenším místě nabízí co největší luxus,“ směje se Seifert při prohlídce. Houbový domek se podle něj vyvedl krásnější, než čekali, a v realitě vypadá dokonce i lépe než na vizualizacích. Interiér navíc zdobí obložení z mycelia a vypadá jako zvláštní druh mramoru. Zdání ale klame, zajímavou strukturu způsobily právě houby.
„Je to způsobené růstem té houby. Dokážeme ovlivnit, jestli budou panely světlé nebo tmavé, ale jejich vzory jsou jen dílem náhody,“ popisuje Seifert. Houba dokáže využít pro svůj růst téměř jakékoliv suroviny, může proto využít a zpracovat i odpadní materiál, který se jinak vozí na skládky, například kartony zašpiněné od sádry. Zbytky z desek, které zbydou po odřezání izolační vrstvy do požadovaného tvaru, se navíc dají použít jako podklad pro další desky, nezbyde tedy vůbec žádný odpad. Neošetřený mykokompozit je navíc přírodně rozložitelný a může se tak zlikvidovat kompostováním.
Mycelium proroste téměř vším a spojí materiál do pevného tvaru. Po nezbytném usušení a bezpečnostním nátěru má pak stejně odolné vlastnosti jako jiné přírodní materiály. Při interiovém nebo izolačním použití tedy nehrozí vyšší riziko plísní než například u dřeva. Materiál z podhoubí je navíc přirozeně hořký a nechutná tak případným škůdcům, jako jsou třeba myši.
Udržitelnost stavebnictví
Celý projekt financuje Stavební spořitelna České spořitelny. „V Buřince dlouhodobě hledáme cesty, jak podporovat udržitelnější bydlení s menší ekologickou stopou. Naše předchozí projekty, jako byl 3D tištěný dům Prvok, ukázaly, že inovace ve stavebnictví mohou změnit způsob, jakým společnost přemýšlí o udržitelném bydlení. A mykokompozit je materiál, který má v tomto ohledu obrovský potenciál. Potvrzením, že to jde, je dům SAMOROST. Je to výzva všem výrobcům a stavitelům. Jsou to právě oni, kteří mohou mykokompozit převést do průmyslové výroby,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.
Podhoubí jako stavební materiál vykazuje minimální uhlíkovou stopu, biologickou rozložitelnost a výrobu s nízkou energetickou náročností. Studie UCEEB potvrzuje jeho výhody oproti tradičním materiálům zejména z hlediska udržitelnosti a recyklovatelnosti.
„Zjistili jsme, že produkce mykokompozitu působí téměř 20krát nižší potenciální dopad na změnu klimatu než výroba extrudovaného či pěnového polystyrenu. Potenciál globálního oteplování (GWP, vyjádřený v kilogramech ekvivalentu oxidu uhličitého na kilogram izolační desky) je u mykokompozitu 0,17, zatímco u extrudovaného polystyrenu je tato hodnota 4,15 a u pěnového polystyrenu 4,56,“ vysvětluje Jan Pešta z UCEEB.
Domek Samorost si nyní budou moci zájemci prohlédnout během roadshow v deseti českých městech. Je přímou aplikací vědy a výzkumu. Názorná ukázka užití mykokompozitu v domě přiblíží veřejnosti možnosti přírodních materiálů v udržitelném stavebnictví. Aplikací mykokompozitu chtějí tvůrci projektu rozšířit pohled na šetrné budovy, které představují významnou úsporu v oblasti energií a surovin.
Na dům se mohou těšit lidé z Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Odborníci z projektu SAMOROST zavítají ale i do spousty dalších míst, kde lidem v rámci workshopu či interaktivní přednášky materiál představí. Celý itinerář roadshow bude k dispozici na www.inovaceodburinky.cz.
Úvodní foto: KČ