Ze Santorini kvůli zemětřesením prchli už skoro všichni místní. Nervózní jsou i na Tenerife
Uplynulé týdny zaměstnávaly seismology, kteří nyní monitorují sopečnou aktivitu hned v několika evropských zemích.
Kristýna Čermáková
12. 2. 2025
Ještě v létě mluvil řecký premiér o tom, jak je třeba omezit množství turistů na Santorini a dalších oblíbených ostrovech, a nyní vyhlásil na liduprázdném ostrově stav nouze. Během několika dní totiž došlo na místě bývalé sopečné oblasti k více než 7,7 tisícům zemětřesení. To poslední velké, ve středu 5.února v 19 hodin místního času, dokonce na stupnici Richterovy škály dosáhlo bodu 5.2, což už je považováno za skutečně nezanedbatelný jev v kategorii středních zemětřesení.
Stav nouze platí do 3. března a má sloužit k řešení následků těchto zemětřesení. Podle geologů se probuzená oblast bude chvět nejspíše ještě týdny. I proto ji opustili nejenom vyděšení turisté, ale dokonce i místní. Podle údajů BBC se během prvních několika dní evakuovalo více než 11 tisíc lidí z celkových 15 tisíc.
Mírnou paniku mezi prchajícími davy navíc způsobilo špatné počasí, které omezilo lety i plavby z ostrova, a docházelo tak k dlouhým frontám lidí v přístavech. Nyní ale podle úřadů na ostrově zůstali jen lidé, kteří evakuaci neplánují například kvůli nutné péči o zvířata, a také členové záchranných složek a seismologové.
Zatím nejsou hlášené žádné větší škody, ale úřady předpokládají, že k nim může dojít. I když se totiž neobjeví veliké zemětřesení vysoké závažnosti (na Richterově stupnici nad bodem 6.0), předpokládají, že vyšší počet těch středních také může způsobit například zhroucení některých budov nebo sesunutí svahů.
Zemětřesení se promítají i na okolních ostrovech Anydros, Ios a Amorgos. V celé oblasti úřady uzavřely většinu obchodních středisek a škol, hotely musely vypustit své bazény, aby voda nezpůsobila při případném velkém zemětřesení další škody.
Hasiči i záchranáři pak fungují v režimu zvýšené pozornosti a jejich plavidla i vrtulníky jsou připraveny v případě potřeby okamžitě startovat. „Aktivovali jsme veškerý státní mechanismus, jsme tak připraveni na jakoukoliv situaci. Máme ale naději, že se intenzita zemětřesení sníží a věci se zlepší,“ uvedl pro NBC News řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Oblast je stále aktivní sopečnou lokalitou, k poslední erupci došlo v roce 1950. Poslední velký pohyb litosférických desek nastal v roce 1956, kdy zemětřesení o síle 7,7 bodu Richterovy stupnice spolu s následný tsunami způsobilo 53 mrtvých a více než 100 zraněných. Od té doby byl na ostrovech klid až do začátku minulého týdne.
Podle odborníků je možné, že série zemětřeseních napovídá, že by se podvodní sopečný výbuch mohl zopakovat, stejně tak je ale pravděpodobné, že oblast zas pomalu utichne bez ničivých škod.
„K drobným sopečným erupcím tu dochází v průměru každých 50 let, takže jsme v časovém rámci, aby k tomu mohlo dojít,“ uvedl pro Guardian vědec Costas Synolakis. Velký výbuch je ale podle něj nepravděpodobný. „Musíme sopku pozorně sledovat, nemůžeme vyloučit žádný scénář,“ dodal.
Proti riziku výbuchu navíc hovoří fakt, že zemětřesný roj je způsobený spíš pohybem tektonických desek než pohybem magmatu.
Aktivní sopka na Kanárských ostrovech
Santorini není jedinou oblastí, která se chvěje a vzbuzuje obavy ze sopečné erupce. Podezřelou aktivitu zaznamenalo také Tenerife, na kterém se nachází stále aktivní sopka Pico del Teide. Kanárské ostrovy si přitom ještě čerstvě pamatují na erupci La Palma v roce 2021, která zničila velkou část ostrava a přerušila celou turistickou sezónu, čímž místní obyvatelé přišli 22 miliard korun v příjmech.
Nejničivější erupci si ostrov pamatuje z roku 1706, kdy sopka zničila hlavní město, přístav i okolní vesnice. Poslední erupce sopky Teide proběhla v roce 1909. Jedná se o klidnou sopku, za posledních 12 tisíc let soptila „pouze“ 16krát. Navzdory zemětřesením ale seismologové tvrdí, že to na erupci sopky zatím nevypadá, doporučují ale i nadále důsledně celý ostrov monitorovat.
Studie z roku 2011 totiž před budoucí aktivitou hlavního vrcholu varovala. Výsledky studie poukazovaly na to, že dlouho spící sopky byly i v minulosti vždy podceňovány oproti vrcholům, které se jednou za pár let probouzely. Když už ale vybuchly, jejich následky byly vždy ničivější.
Pokud by skutečně Pico del Teide vybuchlo, důsledky pro celý hustě osídlený ostrov by byly pravděpodobně výrazné. Pokud by láva dosáhla až na pobřeží, ohrozila by necelý milion lidí, a to mimo turistickou sezónu. Přes léto je na ostrově daleko více osob.
Obyvatelé se proto nyní podrobují nouzovým cvičením a připravují případné evakuační plány. Na září plánuje prezidentka ostrova Rosa Dávila týdenní cvičení, během kterého si obyvatelé i záchranné složky připraví skutečný scénář případné erupce v praxi.
Úvodní foto: erupce sopky Cumbre Vieja v roce 2021, Photograph by Mike Peel (www.mikepeel.net)., CC BY-SA 4.0