Sběr plechovek a plastu do jednoho kontejneru je nesmysl, v Česku je nedokážeme roztřídit, upozorňuje iniciativa

Možnost vhazovat plechovky do žlutých kontejnerů spolu s plasty nezlepší míru jejich vytřídění a už vůbec nezajistí jejich recyklaci. Česko totiž pro vytřídění tzv. multikomoditního odpadu nemá připravenou infrastrukturu, ze 140 třídicích linek v ČR je na dotřiďování kovů od plastů připraven pouze zlomek. Tato změna tak nezvýší míru třídění, ale především nezajistí opakované využití PET lahví a plechovek do nových nápojových obalů. Většina materiálu bude dále končit na skládkách, ve spalovnách či odhozená v přírodě. Tento krok je pouze maskováním skutečného problému, který leží někde jinde: má odvést pozornost od stávajícího nefunkčního systému třídění.

Současná infrastruktura není připravena na třídění tzv. multikomoditního odpadu. „Ze 140 třídicích linek umí hliník třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka. Ostatní jsou ruční třídičky, které jsou extrémně neefektivní a ztráta cenného materiálu je na nich obrovská. 25 tisíc tun PET lahví a 11 tisíc tun plechovek dnes v Česku nedojde k recyklaci a končí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě místo toho, aby se znovu recyklovaly do nových nápojových obalů,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Vhazování plechovek do žlutých kontejnerů jako řešení pro lepší sběr a recyklaci proto vnímáme pouze jako Potěmkinovu vesnici pro spotřebitele, která ve skutečnosti nebude mít žádný pozitivní efekt.“

• Tip: Dodavatelé energií se dopouštějí nezákonných praktik. Zkontrolujte své smlouvy, radí úřad

Přitom právě hodnota materiálu, který dnes leží ladem na skládkách, v přírodě nebo končí ve spalovnách, může pomoci systém financovat. „My dnes obaly separujeme, ale potom je nevyužíváme. Přitom tyto obaly mají hodnotu, která pomůže celý systém financovat, stejně jako tomu je například na Slovensku. To vysbírá 92 procent obalů k recyklaci a právě výnos z jeho prodeje se podílí na financování a zlevňuje provoz celého systému,“ říká Havligerová.

V Česku se vysbírá 75 procent PET lahví a méně než 30 procent plechovek, dnes tak stát na nevyužitém materiálu ztrácí 25 tisíc tun PET lahví a 11 tisíc tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupních cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. Podle Havligerové Češi třídí odpovědně s vírou, že je materiál dál využíván – půlka republiky tak například třídí a zcela zbytečně vymývá kelímky od jogurtu, které stejně skončí na skládce.

V Česku převažuje neefektivní ruční sběr, třídicí infrastruktura je ve srovnání se západní Evropou zaostalá. Bez zásadního rozvoje infrastruktury tak snaha o zlepšení prostřednictvím multikomoditního sběru nemůže fungovat. Právě i proto je řešením zálohový systém, který umí vysbírat minimálně 90 procent obalů k recyklaci. Je také funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru minimálně 90 procent a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Jako sedmnácté se v lednu přidalo Rakousko. Dnes tak zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Zdroj: TZ

Úvodní foto: Freepik