Už pětina elektřiny v EU pochází z větru. Nové elektrárny ale čelí absurdním překážkám
Obří německá větrná farma například marně čeká na připojení k síti už několik měsíců. Komplikace také plynou z dlouhých povolovacích procesů.
Kristýna Čermáková
4. 2. 2025
Podíl obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu se stále zvyšuje. Podle reportu organizace WindEurope hraje stále důležitější roli větrná energie, ze které získáváme už pětinu veškeré elektřiny. Pro splnění cílů do roku 2030 ale musí Evropa v budování nových větrných farem výrazně zrychlit. Loni se v celé Evropské unii postavilo pouze 13 gigawattů větrných elektráren, do konce desetiletí bychom ale potřebovali instalovat zhruba 30 gigawattů ročně, tedy více než dvojnásobek výkonu.
Výstavba nových větrných elektráren ale zpomaluje a v některých zemích včetně Česka dlouhodobě stagnuje. Podle organizaceby měl podíl větrné energie v energetickém mixu Evropské unie v roce 2030 tvořit 34 procent a v roce 2050 přes 50 procent. V současnosti je to ale pouze 20 procent.
Generální ředitel společnosti WindEurope Giles Dickson vysvětluje, že Evropa nestaví dostatek nových větrných elektráren ze tří důvodů. „Většina zemí například nenabízí funkční a rychlé povolovací procesy,“ vysvětluje. Jednou z mála zemí, která naopak výstavbě vychází vstříc a může tak sloužit příkladem, je Německo, které povolilo instalaci dalších 15 gigawattů ve větrných farmách.
Zbylé dva důvody se pak týkají technologických nedostatků. „Připojování větrných farem k síti trvá dlouho a také je problémem nedostatečná elektrifikace ekonomiky,“ dodává Dickson. Například větrná farma Borkum Riffgrund 3 s výkonem 900 megawatt čeká na připojení už několik měsíců a podle provozovatele německé přenosové soustavy se nebude moci připojit dříve než v roce 2026.
Rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí i skutečnost, že Evropa nestíhá přechod na elektromobilitu a některé státy či velké společnosti oddalují odchod od uhlí. Více větrné energie by přitom podle Dicksona znamenalo levnější energii, která přinese zvýšenou konkurenceschopnost.
Zákon o akceleračních zónách
Zmiňované povolovací procesy se přitom v posledních měsících v mnoha zemích spíše zhoršily, než zlepšily, navzdory potřebě budovat další obnovitelné zdroje. Právě pomalé a těžkopádné povolovací procesy jsou problémem i v Česku.
„Pokud se budou dál větrné elektrárny povolovat deset a více let, můžeme zapomenout na posilování naší energetické bezpečnosti i podporu pro konkurenceschopnost české ekonomiky. Bariérou jsou zdlouhavé procesy, neochota některých krajů jít rozvoji větrné energetiky na vhodných místech vstříc, ale také chybějící jasná komunikační kampaň ze strany státu, která by pomohla vysvětlit potřebu větrné energetiky pro české energetický mix,“ komentuje pro Obnovitelně.cz programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Rozvoj větrné energetiky by měly usnadnit akcelerační zóny, tedy oblasti s usnadněným a zrychleným procesem povolování nových instalací. Balíček zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů nyní čeká na stanovisko legislativní rady vlády.
„Pokud by se mělo jeho schválení stihnout ještě během tohoto volebního období, je třeba, aby byl nejpozději začátkem jara ve sněmovně. Klíčové je, aby příležitost pochopily vládní strany i opozice. Chtějí Česko zbavit závislosti na fosilních palivech? Pak zde mají jedinečnou šanci jak rozvoj zelené energetiky odblokovat,“ dodává Sedlák.
Navyšování kapacity přenosových sítí by pak měl podpořit také Modernizační fond v oblastech, kde je pro připojování větrných farem největší potenciál. V současnosti Česko disponuje zhruba 350 megawatty větrného výkonu, čímž zaostává za většinou Evropských států.
Podíl větrné energie v energetickém mixu je totiž zhruba okolo jednoho procenta. Podle analýz je přitom větrný potenciál České republiky dostatečný i navzdory absenci pobřežních oblastí.
Úvodní foto: Unsplash