Fotovoltaika je stále nejrychleji rostoucím evropským zdrojem energie. Její rozvoj ale zpomalil
Z 53procentního růstu na pouhá čtyři procenta, tak vypadalo ochlazení solárního trhu v Evropě v roce 2024. Ke splnění cílů je ale potřeba opět mírně přidat, do roku 2030 zbývá stále postavit přes 400 gigawattů výkonu.
Kristýna Čermáková
2. 2. 2025
Zažili jsme několik let prudkého nárůstu fotovoltaických technologií, tomu je ale nyní alespoň dočasně konec. Trh se uklidnil a rozvoj solárních instalací výrazně zpomalil, uvádí zpráva SolarPower Europe. Oproti předchozímu 53procentnímu nárůstu v roce 2023 se tempo realizace nových instalací v Evropské unii snížilo na pouhá čtyři procenta pro rok 2024. Celkově tedy trh zpomalil o 92 procent.
Důvodem je především pokles cen energií, které vyšponovala energetická krize v roce 2022. „Zpomalení není příliš překvapivé. Po solárním boomu během krize s plynem se nutnost přechodu na fotovoltaickou energii pro občany snížila, protože se také snížily jejich účty,“ komentují autoři studie.
Snížilo se ale nejenom množství instalovaných fotovoltaik na střechách osobních domů, ale také velkých projektů a solárních parků. Podle analytiků za to může také nedostatečná kapacita distribučních sítí, kdy nejsou připojovány některé velké zdroje, což vzbuzuje nejistotu mezi investory. Ochota budovat solární parky oslabuje a některé projekty vyčkávají.
Situace není špatná
Fotovoltaika nicméně i přes tento pokles růstu zůstává nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem Evropské unie. Za rok 2024 přibylo 65,5 gigawattů solární energie, celkový výkon evropských fotovoltaik se tak navýšil na 338 gigawattů. Analytici předpokládají, že v následujících letech bude tempo růstu podobné a bude se držet mezi třemi a sedmi procenty.
Pro celkové navýšení podílu obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu je třeba plnit cíle RePower EU, které směřují k ideálnímu výkonu 750 gigawattů v roce 2030. To by znamenalo, že během následujících pěti let bude potřeba na území Evropské unie vybudovat kolem 80 gigawattů ročně.
Na úspěšné plnění cílů se podle ředitele Solární asociace Jana Krčmáře musí soustředit každý členský stát jednotlivě. Energetická politika Evropské unie je podle něj dobře nastavená, důležitá je ale dílčí implementace. Ta přitom právě rozvoj fotovoltaiky i dalších obnovitelných zdrojů zatím často brzdí.
Tuzemské tempo instalací přesto zatím nezpomalilo. Češi loni připojili do sítě solární výkon o objemu 967 megawattů, čímž vyrovnali předchozí rekordní rok. Zpomalila sice poptávka po domácích instalacích, kterých bylo loni připojeno 41 tisíc, ale roste význam velkých firemních fotovoltaik.
To koresponduje s cíli Národního klimaticko-energetického plánu, který vyžaduje instalaci zhruba jednoho gigawattu ve fotovoltaice ročně. Celkově Česko disponuje výkonem 4430 megawattů v 212 tisících solárních elektrárnách.
V rozvoji fotovoltaiky nesmíme polevit
Po vzoru situace v Evropské unii a po některých možných omezeních například ze strany chystané novely Lex OZE III je ale pravděpodobné, že i české tempo růstu nových instalací nyní zbrzdí.
„Česko na rozdíl od jiných zemí nezrušilo DPH na domácí elektrárny, dostatečně rychle neodstraňuje bariéry rozvoje, nezavádí aukce pro solární technologie, snižuje podporu pro domácí fotovoltaiky a podobně,“ komentuje Krčmář pro Obnovitelně.cz.
Aby se situace v Česku ustálila a dočkali jsme se předvídatelného prostředí pro další rozvoj fotovoltaiky, je podle něj nutné stabilizovat dlouhodobě dotační programy bez dodatečných změn, zavést solární aukce a zabránit obcím, aby plošně vyloučily obnovitelné zdroje z územních plánů.
Potřebné je také stanovit jasnější cíle pro rozvoj distribuční soustavy. Stát by měl podle Krčmáře aktivně pomáhat prolamovat bariéry velkých instalací v podobě usnadnění povolovacích procesů.
Zpomaluje i Velká Británie
Recept na zrychlení fotovoltaiky může nabídnout například Velká Británie, která loni navýšila výkon své fotovoltaiky o 7,5 procenta, resp. 1,2 gigawattu. Ještě v prosinci roku 2024 přitom vláda rozhodla o cíli 45 gigawattů ve fotovoltaických zdrojích pro rok 2030. To znamená, že během následujících pěti let musí Spojené království nainstalovat dalších zhruba 28 gigawattů. Britský solární sektor tak bude muset výrazně zrychlit.
Podle serveru PV Magazine proto Britové očekávají velmi brzy změny v legislativě, které podpoří a usnadní výstavbu nových zdrojů. Rok 2025 navíc britská vláda zahájila schválením výstavby dvou obřích projektů s kombinovaným výkonem kolem jednoho gigawattu.
Navzdory těmto výzvám zůstává dlouhodobý výhled pro solární energii v Evropské unii optimistický. SolarPower Europe ve svém středním scénáři předpovídá, že do roku 2030 dosáhne instalovaná kapacita solární energie v Evropské unii 816 gigawattů, zhruba o 70 gigawattů tak své cíle předstihne.
Studie se nicméně zaměřila i na negativní scénář, který varuje před podstřelením solárních cílů až o 100 gigawattů. To může nastat, pokud nebudou přijata adekvátní opatření k řešení současných překážek.
Úvodní foto: Unsplash