Silná shoda napříč celým Senátem vrátila novelu Lex OZE III do Sněmovny. Ta má nyní šanci stabilizovat českou energetiku
Pro návrat novely do Sněmovny hlasovala velká většina přítomných senátorů. Hlasování předcházela dlouhá diskuze o změkčení individuálních kontrol.
Pavel Baroch
29. 1. 2025
Výrazná většina členů horní komory Parlamentu podpořila návrh profesora Miroslava Plevného (STAN), kterým se vrací zpět předvídatelné prostředí pro provoz a budování obnovitelných zdrojů energie v Česku. Pokud by se chtěla Sněmovna vrátit k původní verzi zákona Lex OZE III včetně návrhu ministra Stanjury, bude potřebovat nadpoloviční počet všech poslanců.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) využil novelu nazývanou Lex OZE III, která měla primárně zavést pravidla pro rozvoj akumulace, agregace a flexibility, které jsou klíčové pro efektivní využití energie z obnovitelných zdrojů. Jak jsme na Obnovitelně.cz opakovaně psali, Stanjura do novely dostal dva přílepky, které by vedly ke zkrácení podpory pro solární elektrárny z let 2009 a 2010.
Nyní v Senátu narazil. Horní komora se přiklonila k návrhu senátorského hospodářského výboru, který souhlasí se schválením důležité novely, ale bez Stanjurových přílepků. Pro návrat zákona do sněmovny se přiklonila výrazná většina členů horní komory – celkem 49 senátorů z 65 přítomných.
Proti byli jen dva: Jan Pirk (nezávislý za KDU + ODS + TOP 09) a Zdeněk Nytra (ODS), spoluautor konkurenčního návrhu, který původní Stanjurův přílepek „změkčoval“. Individuální kontroly se místo zařízení s výkonem nad 30 kilowattů měly týkat pouze elektráren s výkonem přesahujícím 145 kilowattů. O tomto návrhu se nakonec vůbec nehlasovalo, protože už předtím senátoři odsouhlasili návrh hospodářského výboru.
Zajímavé je, že proti návrhu hospodářského výboru (tedy vrácení novely zpět do Sněmovny) nehlasoval předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS), spolupředkladatel konkurenčního návrhu se zmiňovaným senátorem Nytrou. Podle senátního záznamu se zdržel hlasování, i když předtím vystoupil na plénu s obhajobou individuálních kontrol.
Marný pokus o změkčení přílepku
Spor se točí okolo takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR) ve výši 8,4 procenta. Jde o vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku solárních elektráren ze zmiňovaných let 2009 a 2010. Pokud by daná instalace překročila 8,4 procenta, byla by to podle Vystrčila veřejná podpora, která už nemá být poskytována. Detailně jsme o všech dopadech přílepků psali zde.
Pozměňovací návrh zvýšit hranici pro povinnou individuální kontrolu z 30 kilowattů na 145 kilowattů zdůvodnil Vystrčil tím, že se v minulých letech uskutečnily dvě vlny sektorového šetření, přičemž to druhé se týkalo právě instalací nad 145 kilowattů. Tím by se podle něj zúžil počet kontrolovaných subjektů ze zhruba 2800 na přibližně 500.
Nytra dále odmítl, že by vyplňování povinného hlášení bylo pro solárníky příliš náročné. „Včera jsem viděl ten formulář, je na jednu A4,“ řekl. Na to reagoval předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný, který byl současně zpravodajem příslušné předlohy. Připustil sice, že jeden formulář má obsahovat 13 políček, ale takových A4 by museli provozovatelé vyplnit za 22 let – na každý rok jeden. A to už představuje 286 kolonek.
„Je otázka, zda jsou tyto individuální kontroly reálně proveditelné, protože provozní výdaje, které jsou nutné pro výpočet vnitřního výnosového procenta za každý jednotlivý rok, je potřeba nikoliv za tu právnickou nebo fyzickou osobu, ale za tu konkrétní instalaci doložit více než 15 let dozadu. A provozovatelé reálně nemusí mít účetní doklady, protože ty mohou být v souladu se zákony České republiky již dávno skartovány,“ řekl senátor Plevný.
Pokuta až 50 milionů korun
Za chybně vyplněný dotazník přitom hrozí pokuta od Státní energetické inspekce do výše až 50 milionů korun. Plevný současně uvedl, že individuální kontroly porušují evropské předpisy, které umožňují jen kontroly za celý sektor (a individuální pouze v případě, když se vyplácí investiční a provozní dotace). Připomněl také dřívější usnesení Senátu z ledna 2023, v němž se horní komora vyslovila proti konceptu individuálních kontrol.
„A dovolím si tvrdit, že tím bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí a možná i současně eliminujeme nezanedbatelné riziko soudů a arbitráží,“ přidal další argument proti případným novým povinnostem pro solárníky. „Může to být likvidační,“ dodal.
Debata o novele energetického zákona nakonec trvala několik hodin, k pultu přišlo celkem třináct senátorů, někteří opakovaně. Proti individuálním kontrolám se vymezil například i Jiří Čunek (KDU-ČSL), podle něhož trestá schopné podnikatele, kteří se snaží hospodařit tak, aby byl jejich výnos co největší – protože by o dotace přišly. Naopak nehospodární podnikatelé s nízkým ziskem dotaci dostanou.
Pojistka proti zbrklým opatřením
Podle právníka Pavla Douchy z kanceláře Doucha Šikola advokáti, která se obnovitelnými zdroji zabývá dlouhodobě, zafungoval Senát jako správná pojistka proti zbrklým opatřením. Připomněl, že individuální kontroly byly Sněmovnou schváleny na základě pozměňovacího návrhu podaného až v poslední den lhůty.
„Takže ve Sněmovně nebyl prakticky prostor pro analýzu jeho dopadů. Senát si tu práci dal a jak právně identifikoval, návrh nesměřoval jenom k lepší kontrole dosavadních pravidel. Naopak nastavoval pravidla nová, nevýhodná pro provozovatele obnovitelných zdrojů, a ta pak chtěl následně kontrolovat s cílem snížit nebo zastavit výplatu podpor. Můžeme si myslet o dotacích co chceme, ale toto by měl být v právním státě nepřijatelný přístup,“ uvedl Doucha.
„Zároveň je výsledek hlasování Senátu příslibem, že právní prostředí v energetice je přeci jenom stabilní. Pokud se to potvrdí hlasováním v Poslanecké sněmovně, pak doufáme, že se obnoví příprava nových projektů obnovitelných zdrojů a zařízení na akumulaci energie, jejichž příprava byla pozastavena v důsledku této navrhované novely zákona. To je to, co v tuto chvíli česká energetika potřebuje nejvíce,“ dodal Doucha.
Podobně se vyjádřila Eliška Beranová, právnička UKEN a Frank Bold. „Senátní úpravy sice znamenají určité zdržení, ale pokud povedou k větší stabilitě v provozování solárních elektráren, je to ku prospěchu celého sektoru. Klíčové části zákona o modernizaci české energetiky navíc zůstaly zachovány a vznikající energetická společenství se tak již nemusí obávat, že by jim obchodníci sdílení elektřiny znemožňovali,“ řekla Beranová.
„Vrácení novely energetického zákona Lex OZE III zpět do Poslanecké sněmovny k projednání znamená další odklad její platnosti. Důležitou a pozitivní zprávou ale je, že se Senát tímto krokem vyslovil proti kontroverzním pozměňovacím návrhům ministra financí Stanjury na krácení provozní podpory pro solární zdroje – zvláště zamítnutí individuálních kontrol solárních elektráren. Senátoři vnímají, že tato opatření mohou vážně ohrozit nejen další rozvoj solárního sektoru, ale segment obnovitelné energetiky obecně,“ uvedl Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace.
Podle Lukáše Dobeše, ředitele TEDOM ESCO a předsedy COGEN Czech, je frustrující, že to trvalo téměř šest let, než se legislativní podmínky pro akumulaci, agregaci a flexibilitu, což je hlavní cíl této novely, dostaly do Sněmovny.
„Fakt, že se Lex OZE III stává obětí přílepků a pozměňovacích návrhů, je ostuda a špatná zpráva pro případné investory,“ uvedl Dobeš. Dodal, že plně funkční Elektroenergetické datové centrum a nezávislá agregace budou zprovozněny až koncem roku 2026, což je podle něho plýtvání potenciálem flexibility sítí.
Úvodní foto: Pixabay