Češi milují stará auta. Elektromobily jsou ale zkrátka lepší, dokazují výzkumy a statistiky
Úspornější, ekologičtější, moderní a kontroverzní. Debaty kolem elektromobilů jsou plné emocí a také dezinformací. Pojďme si proto říct, jaká je realita.
Kristýna Čermáková
24. 1. 2025
„Ty máš staré naftové auto, máš ráda staré Mustangy, a přesto obhajuješ elektromobilitu? A nechceš si to v hlavě trochu srovnat?“ navrhl mi jeden známý nedávno, když jsem vysvětlovala, jak krásné může být staré auto. Přitom chvilku předtím jsme diskutovali o výhodách elektromobilů. Přesto si za obojím stojím a vysvětlím proč.
Auta mohou být estetickou záležitostí a moderní design většiny z nich mi k srdci nepřirostl. Staré Mustangy mám skutečně ráda, ale to neznamená, že si nějakého koupím. Obdivovat z dálky ho budu i nadále. Stejně tak obdivuji historické kouzlo starých památek, přednost dám ale žití v normálních moderních interiérech.
A staré naftové auto mám, dokud ho potřebuji na to, abych jednou za týden nebo za dva jela pracovně několik set kilometrů tam, kam vlaky nejezdí, a zas zpět. Jinak stojí před domem a odpočívá, po městě jezdím normálně městskou dopravou. Až se mi vyplatí obměnit vozový park, protože změním své spotřební chování, elektromobil si ráda pořídím. Jsem jen normální člověk a nikdo mi ho zadarmo bohužel nedá.
A nejsem v tom sama, stejně to má mnoho Čechů. Dokládají to i statistiky, podle kterých je v Česku jeden z nejstarších vozových parků v Evropě, byť s tou statistikou to není zas tak jednoduché.
Stáří vozového parku
Pokud se budeme držet čistých čísel, průměrné stáří českého auta je 16,41 let. A navyšuje se místo toho, aby se s postupně lepší ekonomickou situací populace spíše snižovalo – podle dat Svazu dovozců automobilů se za posledních deset let stáří registrovaných vozidel zvýšilo o 2,35 roku. My Češi zkrátka neradi dáváme svá stará auta pryč.
Je tu ale také jedna zajímavá statistika, kterou se zabývali analytici společnosti Cebia. Zjistili totiž, že jsme pouze sběrači starých aut, která následně často hnijí na zahradách, či v lepším případě čekají v garáži na to, „až z něj jednou bude veterán“ nebo „to je pro dítě, až vyroste“. Podle jejich výzkumů je takových majitelů starých kovových miláčků docela hodně.
Podle ředitele Cebie Martina Pajera je průměrné stáří aut, která absolvují povinnou technickou v posledních čtyřech letech, 13,79 let. To je o 2,6 roku méně, než je výše uvedený průměr. Navíc to není jediné zajímavé zjištění. Reálně totiž platí, že polovina i z těchto stále dost starých aut většinu času stojí někde odstavená a jejich majitelé je pouze udržují v provozuschopném stavu. „Zjistili jsme, že polovinu všech kilometrů najetých osobními vozidly za rok najedou auta do osmi let stáří,“ dodává Pajer.
Vozový park zkrátka narůstá rychleji, než kolik aut postupně odepisujeme a posíláme do šrotu. Ve srovnání s jinými zeměmi mají starší auta než my už pouze Řekové, stáří jejich vozového parku se pohybuje kolem 17,3 let. Jen pro zajímavost, sousední Německo má auta stará v průměru kolem deseti let.
Češi a elektromobilita
Vraťme se k elektromobilům. Jak jsme psali i na Obnovitelně.cz, zejména díky firemním flotilám (v loňském roce navíc podpořeným dotacemi) zájem o elektroauta stoupá – byť jsme stále na evropském chvostu.
Podle statistik ze studie, kterou nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, Evropa v roce 2022 zaznamenala největší přírůstek nově registrovaných elektromobilů v historii. Auta na baterky celkem pokořily hranici pětinového tržního podílu. Mezi nově prodanými vozy totiž figurovalo právě 21 procent elektromobilů.
Následující dva roky už toto číslo nevzrůstalo a naopak loni Evropa zaznamenala poprvé drobný pokles zájmu. S největší pravděpodobností za to mohlo ukončení dotačních titulů v některých zemích, celkově totiž ani evropský pokles nemohl zastavit světový zájem o elektromobilitu, který rychle stoupá. Loni se totiž prodalo rekordních 16,7 milionů elektrovozů. V roce 2023 to přitom bylo „pouze“ 13,9 milionů.
V Česku je situace trošku horší, ačkoliv byl loňský rok díky dotacím lepší než rok předchozí. Tržní podíl elektromobilů nicméně přesahuje sedm procent, což je více než dvojnásobek předchozího období. Je to ale málo. Elektromobilů se na českých silnicích pohybuje přes 37 tisíc, z toho necelých 11 tisíc přibylo loni.
„Česko patří mezi 12 zemí Evropské unie, kde byl v uplynulém roce evidován meziroční nárůst registrací BEVs, 10 920 vozidel představovalo 63,5procentní růst. V tomto ohledu patřilo Česko téměř na špici,“ vysvětluje Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu pro server Čistá doprava. „Co do počtu nově registrovaných osobních vozidel napříč palivy bylo Česko desátou zemí v Evropské unii, s těmi bateriovými elektrickými však až 15., což se projevilo stále relativně nízkým podílem BEVs (4,7 procent), když nižších podílů dosáhlo letos jen pět zemí,“ dodává Kadula. Mezi nejoblíbenější elektrické značky patří Tesla, Škoda a Volkswagen.
Češi se elektromobility bojí a nevěří jí
Dost bylo čísel, pojďme k praxi. Důvodů, proč Češi raději pro jistotu sáhnou po osvědčené dieselové Octavii místo po elektromobilu, existuje několik a docela hezky je shrnula agentura STEN/MARK. Za zásadní a negativní faktory, proč se jejich pořízení vyhýbáme, označila agentura především vysokou cenu, obavu z nízkého dojezdu a pocit neekologické a nešetrné výroby auta.
Když začneme u vysoké ceny, je pravda, že elektromobily zatím skutečně nejsou dostupné stejně snadno, jako levné spalovací vozy. Vyšší cena je v současnosti jediná reálná překážka, která u elektromobility může být, a i její překonání je jen otázkou času. Jednak proto, že se jedná o relativně novou technologii a trh s ojetými (a tedy dostupnými pro většinu společnosti včetně mě) elektromobily stále není silný.
A zadruhé zde silnou roli hraje technologický vývoj, který cenu průběžně snižuje. Jak jsme na Obnovitelně.cz již psali, není tomu tak pokaždé a ceny ojetin se pomalu začínají srovnávat. Rok 2025 navíc pro některé automobilky znamená snižování marží kvůli přísným emisním limitům. Je tak velmi pravděpodobné, že ceny za své elektromobily začnou sami posouvat blíže k zákazníkům.
S postupujícím vývojem technologií a baterií jdou totiž ceny dolů a existuje čím dál více menších aut s nižší cenou a stále zvyšujícím se dojezdem. S rozvojem fotovoltaiky jsou navíc majitelé domů a solárů minimálně polovinu roku výrazně zvýhodněni, pokud mohou nabíjet energii ze slunce.
Jak jsme na Obnovitelně.cz referovali hned v několika článcích, provoz elektromobilu se většinou vyplatí i bez solárních panelů na střeše. Dokládá to také příklad táborských strážníků, kterým se provoz Kii E-Niro vyplatil více než provoz Škody Octavie.
Nízký dojezd je také věcí, která se postupně mění a vyvíjí, a hlavně se zlepšuje infrastruktura. Dobíjení je snazší a rychlejší než na začátku. Oproti prvním pokusům o rozšíření elektromobility tu nyní máme poměrně robustní a zatím stále dostačující síť nabíječek a další jsou v plánu.
Elektromobilita JE ekologičtější než spalovací vozy
Posledním bodem, který nedávno vyvrátili dokonce čeští vědci z brněnského VUT v publikované studii, je (ne)ekologický provoz automobilu versus elektromobilu. Spočítali totiž emisní dopady existence průměrného spalovacího a elektrického vozu. Započítali jak výrobu a zdroje nutné k výrobě, tak provoz auta a jeho spotřebu, i dopady jejich finální ekologické likvidace.
Z jejich výsledků plyne, že elektrické vozy mají potenciál snížit emise podle typu a výkonu vozidla o 29 až 69 procent (průměr je 46 procent) ve srovnání s jejich benzínovými alternativami a o 19 až 60 procent ve srovnání s dieselovými alternativami (v průměru o 39 procent). Záleží také na zemi, kde se auto vyrábí, protože závisí na energetickém mixu elektřiny, která byla potřebná k jeho výrobě. Výše udaná čísla počítají s výrobou v Česku. V případě Polska jsou o něco horší, naopak v zemích s nízkoemisním energetickým mixem budou lepší.
Mimochodem vědci brali v potaz i životnost vozidla v návaznosti na průměrné stáří českého vozového parku. „Výpočty byly založeny na předpokladu nákupu vozidla v roce 2019 a jeho provozu po dobu 15 let s ročním nájezdem deset tisíc kilometrů,“ vysvětlují v závěru studie. Jako příkladový vůz jim posloužil Hyundai Kona, který existuje v elektrické i spalovací verzi.
Svým výzkumem tak vyvrátili mýtus, že je elektrické auto ekologicky náročnější než spalovací. A to navzdory tomu, že jeho výroba je skutečně složitější a kvůli výrobě baterie produkuje více emisí. Nejedná se ale o takový rozdíl, aby to nepokrylo následné emise vzniklé z provozu.
„Výroba elektrického vozidla v Česku vyprodukuje přibližně o 40 až 70 procent více emisí, v závislosti na velikosti akumulátoru, než ekvivalent stejného auta s benzínovým motorem,“ komentují vědci. Tento rozdíl se ale srovná již po prvních třech letech, v případě verze elektromobilu 64 kilowatthodin se náročnější výroba anuluje po 32 tisících kilometrech.
Nejsou jediní, kdo to tvrdí, v nedávné době se objevilo více studií, které se názorově shodují. „Výzkumníci analyzovali výrobu, používání i likvidaci baterií. Dospěli k závěru, že jejich bilance není tak špatná jako jejich pověst: Během celého životního cyklu jsou baterie zodpovědné pouze za 15 až 20 procent dopadu elektrického vozidla na klima,“ komentuje například německý Institut für energie.
Technologický vývoj, který postupně snižuje ceny baterií i materiálů, pak nejspíše velmi brzy udělá z elektromobilů běžně dostupné vozy. Sníží se tím i celková produkce emisí a především se vyčistí ovzduší ve městech.
I když totiž výroba elektromobilu pochopitelně není a nikdy nebude zcela bezemisní, přesouvá emise skleníkových plynů do továrních komínů, kde projdou mnoha filtry, než se dostanou do ovzduší. Mohl by tak být konečně konec rannímu smogu, smradu a oprýskaným zašedlým omítkám.
Úvodní foto: Alexander Waltner, CC BY 2.0