Velryby se naučily děsivě imitovat lidský hlas. Trénují nás i na povídání s mimozemšťany
Umělá inteligence pomáhá vědcům rozluštit řeč velryb. Díky AI odhalují fascinující pravidla komunikace těchto tvorů a zkoumají, jak velryby lépe pochopit.
Kristýna Čermáková
20. 1. 2025
Svět velryb a delfínů lidi odjakživa fascinoval, a to platí i o jejich komunikačních schopnostech. Řeč těchto inteligentních mořských savců totiž svou složitostí a různorodostí nezřídka připomíná lidskou řeč. Nyní jsou ale vědci na stopě tomu odhalit, jaké informace si zvířata předávají a jak se učí komunikovat. Podařilo se jim například naučit ochočenou kosatku napodobovat lidská slova jako je „ahoj“ nebo jméno chovatelky „Amy“.
Kosatka dravá patří mezi velmi inteligentní kytovce. S lidmi se možná i díky tomu nebojí interagovat. Ostatně, v posledních letech se opakovaně objevují případy, kdy kosatky záměrně potápějí lodě. Jak jsme na Obnovitelně.cz již rozebírali, skupina pod vedením samice White Gladis se na menší lodě specializuje, a to dost možná jen tak pro zábavu. Podle některých hypotéz je za tím ale msta a chování vychází z negativního zážitku s jinou lodí někdy v minulosti.
Zásadní ale je, že tuto negativní zkušenost evidentně samice dokáže sdílet s jinými kosatkami, a trend potápění lodí se tak šíří napříč mořem i oceánem. Jak kosatky komunikují a zda jsou schopné porozumět lidské řeči se od roku 2018 snaží zjistit tým Josepa Calla, profesora z Univerzity St Andrews.
Výzkumný tým prováděl testy s ochočenou čtrnáctiletou kosatkou Wikie žijící v zajetí, kterou učil napodobovat zvuky od těch pro zvíře přirozených až po lidská slova. Wikie umí napodobovat dokonce i zvuky strojů, třeba motorů. „Dokáže také napodobovat lidské pohyby a nyní víme, že umí napodobovat i zvuky, které nejsou v přirozeném repertoáru kosatek,“ vysvětluje pro CBS Josep Call. Současně dodává, že zvíře pravděpodobně nerozumí smyslu a obsahu těch slov.
Kosatka dokázala rozpoznat také zvuky jiných kosatek a reagovat na ně opakováním. Výzkumníci se nyní snaží zjistit, zda se jim podaří naučit napodobovat zvuky také divoké jedince žijící v přírodě.
Studie napomáhá odhalit schopnost komunikace těchto ohromujících zvířat. Ačkoliv o nich víme, že si dokáží předávat informace pomocí zvuků, nikdo neví, jak moc rozsáhlý tento systém řeči je. Kosatky ale nejsou jedinými vodními živočichy, kteří mají složitý a funkční jazykový model.
Trénink na mimozemšťany
Vědci zkoumají také zvuky keporkaků. První vytvořili pomocí algoritmů, nahrávek velryb z přírody a umělé inteligence jakýsi „vítací rozhovor“ a následně ho nahlas pouštěli. A zafungovalo to. Brzy připlavala 38letá samice keporkaka a s nahrávacím zařízením dvacet minut komunikovala a reagovala na různé zvuky a změny.
„Věříme, že se jedná o první komunikační výměnu mezi lidi a keporkaky v jejich vlastním jazyce,“ komentovala hlavní výzkumnice Brenda McCowan. Výzkum sice zkoumá jazyk keporkaků, vést by měl ale k tomu, aby lidé dokázali rozšifrovat řeč odlišných druhů, aniž by znali její historii a vývoj. Jak institut SETI uvádí, teoreticky by se tyto znalosti mohly hodit i v případě mimozemské komunikace.
Umělou nahrávku totiž vědci vytvořili za pomocí algoritmů umělé inteligence a jazykových programů. Reakci divoké velryby budou následně analyzovat a pokoušet se odhalit vzorce a obsah předaných informací ve velrybím „rozhovoru“.
Právě umělá inteligenci by totiž mohla sloužit k odhalení a rozkódování zvířecích zvuků. Podobný výzkum provádí vědci také na vorvaních. Podařilo se jim sestrojit fonetickou abecedu zvuků, které zvířata nejčastěji používají. Podle vědců mají překvapivě podobný systém jako lidé.
Kritici těchto výzkumů nicméně dlouhodobě poukazují na to, že rozklíčovat jazyk zvířat není možné, protože lidé nemají dostatečnou kapacitu na to, pochopit jeho fungování. Na rozbor zvířecích „abeced“ se dívají pouze ze svého antropocentrické hlediska. Možná pak právě díky umělé inteligenci, která funguje jako jazykový model, než jako skutečná lidská inteligence v doslovném smyslu, se to ale podaří prolomit.
Úvodní foto: Unsplash