Českým vinařům roste konkurence v Norsku nebo Pobaltí
Klimatická změna převrací svět naruby, včetně pěstování vína. Lokality, ve kterých se daří vinné révě, se posouvají směrem na sever.
Kristýna Čermáková
17. 1. 2025
Klimatická změna posouvá a mění klima. Většinou je vnímána negativně, ostatně většina dopadů klimatické krize je treagická. Jsou ale i oblasti, kde změna podnebí přináší nové obchodní i gurmánské příležitosti, jako například vinařství. Plocha, kde lze vypěstovat dobré a kvalitní víno, se totiž rozšířila z jihu Evropy a Středomoří až do míst, kde by ho nikdo nečekal, konkrétně do Skandinávie a pobaltských zemí.
Jak poukázali například reportéři Financial Times, kvalitní víno je nyní možné sehnat například i v Dánsku. Vinařství se ale rozvíjí také v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. A Anglie se stává velmocí ve výrobě šumivých vín. Pozadu nezůstává ani severní trojice zemí s typickym chladným klimatem.
Nejsevernější komerční vinice na světě, která se nachází v Norsku, se od tradičních lokalit pro pěstování vína liší. „Máme tu chladné noci a hodně světla, to je naší výhodou. Slunce se navíc odráží z fjordů na viniční svah,“ komentuje majitel vinice Bjørn Bergum pro BBC. Podle něj je mnoho milovníků vína překvapeno, jak kvalitní a chuťově dobré může norské víno být.
Není sám, v oblasti Sognefjordu je již pět vinařů s dohromady 20 tisíci rostlinami vinné révy. „Už se to rozjíždí a myslím, že do pěti nebo deseti let tu budeme mít malou vinařská oblast,“ komentuje vinař. Pokud v Norsku dokáže uzrát ryzlink rýnský nebo Chardonnay, mohli by podle něj Norové brzy konkurovat francouzským vinařům. Tyto odrůdy jsou navíc oblíbené i v Česku a zaměřuje se na ně řada vinařství.
Méně teplé podnebí podle Bergumových zkušeností totiž dožene větší množství světlých dnů, kdy mají vína více čas na dozrávání. A díky klimatické změně již přežijí i místní zimu.
Mezi další země, které si k vínu našly rychle cestu, patří Dánsko a Švédsko. V dánském vinařském klubu bylo již v roce 2017 registrován 96 profesionálních vinařů a dalších tisíc hobby zájemců. Ve Švédsku zas žijí milovníci vína. Ročně se ho tam spotřebuje zhruba 25 litrů na osobu, a tak i přímo ve skandinávské zemi propukla obliba pěstování vinné révy. Vinice ve Švédsku mají sice dlouhodobější tradici, úroda se ale ne vždy vydařila, někdy rostliny nepřežily zimu nebo plody nestihly dozrát. Posledních dvacet let se to ale daří každým rokem, což je zároveň i důkazem postupující klimatické změny.
Finové pak sice stále vévodí evropské spotřebě vodky, přesto si postupně zvykají i na chuť vína. Vlastní veliké vinice nejsevernější skandinávská země ještě nemá, zato již experimentuje s lokalitami poblíž jaderných elektráren, kde vinice čerpají teplo z odpadních trubek, díky nimž okolní prostředí nezamrzá.
Chuť vína se změní
Naopak stávající vinaři na mnoha tradičních vinicích trpí. Jak ostatně ukázal v Česku i loňský rok, původní vinice nejsou dostatečně odolné a nedokáží se tak rychle adaptovat na extrémní projevy počasí, aby klimatickou změnu ustály.
Když se v březnu projeví výjimečně vysoké teploty, plodiny jako jsou vinné révy i další sadové keře a stromky, začnou kvést o více než měsíc dříve. Jenže do ledových mužů je ještě daleko a jakýkoliv mráz, který v březnu i dubnu může zcela přirozeně přijít, květy zabije.
Přesně tento scénář zažila v roce 2021 i Francie, která registrovala historicky nejmenší sklizeň od druhé světové války. Když pak v roce 2022 hrozila podobná situace, majitelé vinic zahájili extrémní snahy včetně rozdělávání velkých vater uprostřed svých pozemků, aby zmrznutí rostlin zabránili.
O některé vinné odrůdy ale přesto zcela přijdeme, jak jsme ostatně na Obnovitelně.cz psali dříve. „Nedokážeme udržet klima, jaké jsme tu měli v 50. a 60. letech minulého století. Logicky proto již nebudeme mít vína z této stabilní klimatické doby, která lidé milují dodnes,“ vysvětluje pro Financial Times Elizabeth Wolkovich, expertka na klima a fenologii.
Problémem je totiž také změna množství vody v půdě. Kvalitní vinice stojí obvykle na sušší půdě a potřebují mírný deficit vody. Přesto jí alespoň nějaké množství potřebují a dlouhotrvající sucha neprospívají ani vinicím.
„Když máte vyšší teploty, ovoce dozrává s mnohem větším obsahem cukru, což se odrazí ve vyšším množství alkoholu při kvašení. Alkohol ve víně se pravděpodobně za posledních třicet let zvýšil až o dva stupně,“ komentuje majitelka vinařství v Bordeaux Sally Evansová. Chuť vína se tak mění. Horká a suchá léta navíc zhoršují i samotnou chuť ovoce.
Podle vědecké studie jsou ale vinné révy díky své odolnosti vůči suchu jednou z mála rostlin, která dokáže klimatické změně relativně odolat. Ale pokud průměrné globální teploty přesáhnou hranici dvou stupňů Celsia oproti předindustriální době, i produkce vína začne okamžitě klesat. Podle vědců tak do konce tohoto století zanikne převážná většina tradičních vinařských oblastí mezi které patří pobřežní regiony Španělska, Itálie nebo Řecka.
Středomořští vinaři se ale nevzdávají. Snaží se šlechtit nové, odolnější odrůdy i vymýšlejí nejrůznější strategie a adaptace na klima. Někde přesazují vinice do vyšších nadmořských výšek, jinde vysazují krycí plodiny, neořezávají rostlinám listy nebo volí agrivoltaiku, která rostliny před největším žárem může trochu ochránit.
V oblasti Bordeaux se pak rozhodli udělat výjimku pravidel pro druhovou skladbu vinné révy, jaká se smí používat a rozšířili druhy hroznového vína na širší paletu odrůd. Přesto někteří kritici tvrdí, že víno různých druhů musí zkrátka pocházet přímo z dané oblasti a ani bobule vypěstované v Dánsku ze stejné odrůdy nebudou mít nikdy stejnou chuť jako originál.
Úvodní foto: Freepik