Podhoubí jako stavební materiál budoucnosti. Právě se dokončuje domek z lesklokorky lesklé
Češi jsou národem houbařů a naprostá většina z nich si nedovede představit jejich využití jinde než v gastronomii. Houby ale mohou mít mnohem širší uplatnění, například v ekologickém stavebnictví.
Pavel Baroch
26. 12. 2024
Domy nemusí být pouze z cihel, dřeva nebo panelů. Významným stavebním prvkem může být rovněž podhoubí, respektive materiál, v němž tato část hub hraje nejdůležitější roli. V Českých Budějovicích se nyní dokončuje první prototyp „houbového“ domku s vypovídajícím pojmenováním Samorost. Stojí za ním Stavební spořitelna České spořitelny Buřinka a expertní tým MYMO.
Z podhoubí, odborně mycelia, se dnes už vyrábí například květináče, akustické panely nebo různé obaly. Ostatně český biotechnologický startup Myco se sídlem v Kyjově dostal za ekologický obalový a izolační materiál z podhoubí v roce 2022 prestižní cenu E.ON Energy, které se také říká ekologický Oscar.
Mycelium ale nabízí daleko větší možnosti. Jeho vlastnosti (odolává hoření, skvěle izoluje, je pevné, lehké a samonosné) z něj dělají právě ideální materiál pro udržitelné stavebnictví. „Udržitelné bydlení je pro nás jednou z hlavních priorit. Dlouhodobě podporujeme vědu a výzkum v oblasti stavebnictví a vytváříme most spojující akademickou sféru s komerčními firmami. Tím přispíváme k inovacím v tomto oboru,“ řekl Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky.
Zdravotně nezávadný materiál
Projektem Samorost navazuje firma na své předchozí inovativní aktivity spojené s 3D tiskem betonem – dům Prvok, který získal hlavní cenu pro střední a východní Evropu v prestižní mezinárodní soutěži Sabre Awards za rok 2021.
„Po 3D tisku betonem jsou to nyní houby, které upoutaly naši pozornost a ve kterých vidíme obrovský potenciál. Spojili jsme se proto s odborníky ze spolku MYMO, kteří mycelium zkoumají. Jsem hrdý, že díky našemu projektu Samorost se Česká republika připojí ke světové špičce ve výzkumu udržitelného stavebnictví,“ dodal Vošický.
Mycelium je ta část houby, která roste pod zemí a zásobuje ji živinami. Jde o shluk vzájemně propojených vláken, takzvaných hyf. Když se podhoubí vloží do organického substrátu, například do pilin, začne fungovat jako přírodní lepidlo. Substrát spojí a zcelí. Vznikne takzvaný mycokompozit. Základem je houba reishi, neboli lesklokorka lesklá, nebo hlíva ústřičná. Vhodným substrátem je odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Mycelium roste ale i na odpadech s obsahem celulózy, včetně papíru, nebo na kartonu, v seně a slámě, ale třeba i v kávové sedlině.
„Mycokompozit má výborné vlastnosti, díky nimž může představovat ekologickou alternativu materiálů, jako je například polystyren, kamenná a skelná vata. Jde především o vlastnosti termoizolační a akustické, současně je samonosný, povrchově hydrofobní a hůře hořlavý než třeba dřevotříska či polystyren,“ vysvětlil Matěj Róth ze spolku MYMO.
„Na mycokompozitu je úžasné to, že když ho rozdrtíte a vložíte do nějaké formy, zůstává živý. Z jednotlivých částí vystrčí své hyfy, ty se podívají kolem sebe, napojí se na vedlejší vlákna a mycelium tak opět sroste dohromady. Už ale ve tvaru, který mu formou určíte,“ dodal Róth.
Mycokompozit vzniká od dnů až po měsíce. Houba v laboratorním prostředí roste zhruba měsíc, a následně tři dny až týden v tvarovací formě. Poté je potřeba výrobek vysušit, aby se zastavil jeho růst. V této fázi je mycokompozit připraven na další opracování, například impregnaci či barvení. Celý postup je naprosto přírodní a ekologický, nepoužívají se například žádná jedovatá lepidla.
Mycokompozity jsou pro člověka zcela zdravotně nezávadné, což dokládá odborný posudek předního českého mykologa. „Desky vyrobené technologií za pomoci mycelia dřevokazné houby lesklokorky lesklé nemohou poškodit lidské zdraví během výrobního postupu ani jako finální produkt,“ uvedl Jaroslav Klán, znalec z oboru stavebnictví, zdravotnictví a toxikologie.
Nosná konstrukce ze dřeva
Pro stavbu prototypu domku v Českých Budějovicích je vedle mycokompozitního materiálu využito dřevo, které tvoří nosnou konstrukci. Oba materiály mají společný nejen přírodní základ, ale také to, že je lze snadno obrábět.
„Kombinace mycelia a dřeva funguje výborně. Ekologičnost podtrhuje fakt, že jakékoli ořezy mycokompozitních desek jsou beze zbytku kompostovatelné, a nevzniká tak žádný odpad, který by zatěžoval přírodu,“ konstatoval Jakub Seifert, předseda spolku MYMO.
Dodal, že samotný výrobní proces obou materiálů probíhá nejprve odděleně. „Žebra dřevěné konstrukce vznikají v dřevařské výrobní hale, zatímco myceliové desky rostou v biotechnologickém pracovišti v Brně. Práce s myceliem zahrnuje vyšší nároky na dezinfekci prostředí, přeci jen zacházíte s živým organismem,“ vysvětlil Seifert.
Dům Samorost, který právě vzniká v Českých Budějovicích, by měl být dokončený na začátku roku 2025. Jeho využití vidí autoři hlavně v oblasti moderního kempování, takzvaného glampingu. Jeden z vizuálních návrhů ho také představuje jako off-gridový dům.
„Chceme ukázat, jak je dům variabilní. V našem projektu počítáme v základu se dvěma moduly, přičemž v jednom bude kuchyň se sezením a ve druhém ložnice. K domu lze ale jednoduše připojit i další moduly. V návrhu off-gridového domu počítáme i se třetím modulem s koupelnou a s toaletou,“ řekla Kateřina Sýsová z expertního týmu MYMO.
Dvoumodulový dům má výšku tři metry, šířku 3,5 metru a délku 8,6 metru. Na jeho výrobu se spotřebuje 2,2 tuny mycokompozitu. Domek může stát zcela samostatně. „Být součástí volné přírody, a nabídnout tak jeho nájemcům úplné soukromí spojené s komfortem a zázemím pro hygienu,“ dodala Sýsová.
Čtvrtina Samorostu je až do poloviny ledna k vidění na České zemědělské univerzitě v Praze, předtím byla v galerii Národní technické knihovny. Buřinka by chtěla, aby se o potenciálu využití hub dozvěděla co nejširší veřejnost, ale i případní investoři, kteří by ho mohli zavést do výroby.
Úvodní foto: Buřinka (vizualizace domku Samorost)