Češi vyvinuli unikátní systém na snižování odpadů z výroby karoserií. Chtějí s ním i do ciziny
Česká společnost Beneva přišla s revolučním řešením, jak významně snížit odpad při výrobě automobilových karoserií. Nezpracovaný materiál neputuje zpátky do hutí, ale rovnou se využije na výrobu jiného dílu nebo výrobku.
Pavel Baroch
29. 11. 2024
Při výrobě plechů, například právě karoserií automobilů, vzniká poměrně velké množství odpadu, který se následně vrací do hutí k recyklaci. Jenže jejich provoz je nesmírně energeticky náročný. Společnost Beneva vymyslela revoluční řešení jménem Saturnin, které má významné ekologické i ekonomické přínosy.
„Podařilo se nám vytvořit unikátní systém, na nic podobného jsme ve světě nenarazili,“ řekl Obnovitelně.cz Jakub Šrot, výkonný ředitel společnosti Beneva. Princip Saturnina, který vznikal několik let, je zdánlivě jednoduchý, ve skutečnosti ale jde o sofistikovaný proces. Na úplném začátku je sběr dat. Od automobilek a přidružených výrobních podniků je zapotřebí získat sadu poměrně detailních informací: kolik oceli spotřebují, v jaké jakosti, tloušťce, jestli je pozinkovaná, kolik odpadu vzniká a tak dále.
Důležitá je také logistika, především jak daleko se od sebe jednotlivé podniky nacházejí. „Všechna data pak zadáme do našeho počítačového systému a hledáme shodu. Zjistíme tedy, kolik daného dílu by se z odpadní oceli ještě podařilo vystřihnout a komu by se mohl hodit,“ vysvětlil Jakub Šrot. Vyvinutý systém tak vlastně firmy, které disponují vhodným odpadem, z něhož se dá ještě něco vyrobit, propojuje s podnikem, který takový díl právě shání.
„Důležité je poznamenat, že cílíme výhradně na výrobní odpad, nikoli spotřebitelský. Automobilky mají na materiál velmi přísné požadavky, těžko by se daly takto využívat třeba části karoserie z vrakoviště. To už jsou plechy vylisované a mají i několik vrstev laku. My dokážeme automobilkám dodat stoprocentní ekvivalent k materiálu z huti,“ konstatoval Jakub Šrot.
Až polovina plechu se nespotřebuje
Materiálu na trhu je každopádně dostatek, což pro Saturnina představuje značný potenciál. Oceli se totiž produkuje obrovské množství nejen pro automobilový průmysl, i když automotive je obor, který zpracovává nejvíce ocelového plechu. „Podle informací, které máme přímo z automobilek, se ve výsledku až 50 procent materiálu při výrobě karoserie nevyužije, takže se sešrotuje a vrací se do hutě,“ říká Jakub Šrot.
Každá firma včetně automobilek a navazujících provozů se sice snaží množství odpadu snižovat, ale jejich možnosti jsou omezené například kvůli dostupným technologiím, které mají své limity. Výhodou Saturnina je právě to, že dokáže propojit více podniků.
„Pravděpodobnost, že najdeme firmu A, jejíž odpad sice není využitelný u stejné firmy, ale může ho využít firma B nebo C, je pak významně vyšší. Čím více subjektů se propojí, tím je potenciál návratu materiálu zpět do výroby větší,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Beneva.
Opět ale platí, že tak jednoduché to není. U vytipovaného materiálu se nejprve musí zkontrolovat všechny jeho parametry, aby byla jistota, že je podle všech potřebných kritérií v pořádku a bez závad. Skupina Beneva má dokonce akreditovanou materiálovou laboratoř, kde se u každé dodávky prověřují mechanické a chemické parametry nebo se měří pozinkovaná vrstva. Součástí je rovněž kontrola původní dokumentace.
„Pokud je vše v pořádku, může materiál do výroby. V našem pilotním zařízení v Benátkách nad Jizerou máme vlastní autonomní robotizovanou nástřihovou linku, která plechy uzpůsobí požadavkům zákazníka,“ řekl Jakub Šrot.
Vyšší stupeň nakládání s odpadem
Saturnin už vyvolal velmi pozitivní ohlasy, postupně se do něj zapojují další firmy. Jednou z nich je i největší tuzemský výrobce automobilů, mladoboleslavská Škoda Auto. „Do projektu se postupně zapojujeme poskytnutím odstřižků plechů, které vznikají při lisování velkých dílů,“ řekla Obnovitelně.cz mluvčí automobilky Kateřina Boukalová.
Potvrdila, že odstřižky se dříve vracely k přepracování do hutí, nyní slouží jako materiál pro výrobu menších dílů. „Cílem této spolupráce je hledání nových cest ke zlepšení cirkulární ekonomiky, společné komunikaci mezi výrobci a snižování uhlíkové stopy v celém řetězci,“ uvedla Boukalová, podle níž jde o vyšší stupeň nakládání s odpadem, což snižuje vliv výroby na životní prostředí.
„Posouváme se z materiálové recyklace k přípravě k opětovnému použití. Tím se ušetří energie, a tím i emise skleníkových plynů z přepracování v hutích,“ poznamenala Boukalová. Dodala, že Saturnin může pomoci při celkové dekarbonizaci průmyslu. A má i finanční benefit, protože se zhodnotí materiál, který by byl jinak prodáván pouze za cenu šrotu.
Proto je podle Boukalové pravděpodobné, že Škoda Auto bude se Saturninem spolupracovat i v budoucnu. „Aktuálně zkoumáme možnosti podobného využití dalších plechových dílů, respektive jejich odstřižků,“ dodala mluvčí.
Český projekt nyní zaznamenal i významný úspěch na mezinárodním veletrhu EuroBlech 2024, který je zaměřený na technologie zpracování plechu. Koncem října v Hamburku se ho zúčastnilo více než 1,3 tisíce vystavovatelů ze 40 zemí. Saturnin byl vyhlášen finalistou ceny EuroBlech Awards v kategorii udržitelnost a mezi odborníky vyvolal velký zájem.
„Potvrzuje se, že jdeme správnou cestou. Saturnin má potenciál prosadit se nejen v České republice, ale i na globálním trhu,“ konstatoval Jakub Šrot ze společnosti Beneva. „Princip výroby karoserie je prakticky všude stejný, používá se stejná technologie, jsou to stejné postupy. Takže není důvod, aby to nefungovalo například v Německu, Francii, ale třeba i ve Spojených státech nebo v asijských zemích s rozvinutým automobilovým průmyslem.“
Investice za desítky milionů a bez dotací
V současnosti má firma v databázi desítky typů využitelných odpadů o celkovém ročním objemu několika tisíc tun. Časem by měla vzniknout další centra, kde se budou zpracovávat ocelové plechy z výrobního odpadu k novému využití pro konkrétní automobilku nebo jiný podnik, který o ně bude mít zájem. Firma se totiž zajímá také o další obory, kde se zpracovává plech, jako je třeba kovový nábytek, bílé spotřebiče v domácnostech nebo elektroprůmysl.
„Snažíme se projekt rozšířit všude, kde dává smysl. Plechy vykupujeme za výhodnější cenu, než když se prodávají jako odpad, díky tomu máme větší šanci, že se do našeho systému zapojí více firem,“ uvedl Jakub Šrot.
Druhým benefitem jsou právě výrazné emisní úspory, které pomáhají k plnění evropských ekologických požadavků včetně nižší uhlíkové stopy. Nejde jenom o oxid uhličitý, který vzniká při výrobě, ale také o další emise nebo o těžbu surovin či dopravu. „Obecně prostě dává smysl pokusit se materiál ještě dále využít, aspoň částečně, než se zbytek zrecykluje, a snížit tak dopad na životní prostředí,“ řekl Jakub Šrot.
Pro automobilky je přitom udržitelnost v současné době jednou ze základních priorit. „Pokud jde o emise, náš materiál vykazuje řádově nižší uhlíkovou stopu v porovnání s konvenčně vyráběnou ocelí,“ konstatoval výkonný ředitel. Firmy si sice mohou koupit „zelenou“ ocel přímo z hutí, ale za takové výrobky jsou obrovské příplatky, řádově jde o desítky procent.
Projekt je také ekonomický, navíc se obešel bez jakýchkoli dotací. „Jsme schopni dodat zákazníkovi materiál s výhodnější cenou, než kdyby se odpad recykloval. Vypadává jeden mezičlánek, což představuje nižší dopad na životní prostředí a současně to dává ekonomicky smysl,“ sdělil Jakub Šrot.
Vstupní investice na přípravu a spuštění projektu Saturnin dosáhly vyšších desítek milionů korun, všechno z privátních zdrojů. „Jsou to pro někoho možná velké peníze, ale musíte si uvědomit, že jsme museli vyvinout speciální počítačový algoritmus nebo vyvinout a vybudovat autonomní robotizovanou linku,“ dodal Jakub Šrot ze společnosti Beneva.
Úvodní ilustrační foto: Škoda Auto