Klička Ministerstva financí spor mezi solárníky a státem nevyřeší, říká komentátorka Hrstková

Tlak na zavádění zelených standardů ESG ve financování funguje, světové politiky ale s klimatickými strategiemi váhají. „Česko nemůže být ostrůvkem stability se samostatnou politikou, byť se občas jeho představitelé takto tváří,“ vysvětluje v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Julie Hrstková, ekonomická komentátorka Hospodářských novin. O politice i byznysu bude mluvit také na talkshow Pro moderní Česko v Olomouci 14. listopadu.

Odborná debata totiž podle Hrstkové často chybí a klima řešíme, až když jsme k tomu donuceni. „Většinou se celá diskuse zabije úzkým zaměřením na parciální problémy, ať už jde o zdanění, povolenky a tak dále, podle toho, co komu víc vyhovuje ať už v politice či ekonomice,“ dodává.

Jak hodnotíte současný přístup české vlády k energetické politice? Jsou podle vás její kroky dostatečné pro zvládnutí udržitelné energetické transformace?

Pokud bychom se dívali na energetickou politiku pohledem rozpočtu 2025, vidíme snížení položky dotace na obnovitelné zdroje, která má ušetřit rozpočtové výdaje. Současně se k těmto výdajům vláda zavázala, v reálném zhodnocení (po odečtení inflace) tyto výdaje dlouhodobě klesají a výsledkem této „úsporné“ politiky budou žaloby ze strany solárníků.

Lze očekávat, že tento spor mezi majiteli solárních elektráren a státem nevyřeší ani „klička“ ministerstva financí, která by přílepkem k zákonu omezila maximální povolenou výnosnost projektů. Minulost ukázala, že v těchto sporech není Česko úspěšné a investoři si své peníze dokáží ohlídat. Navržené rozpočtové úspory se tak v dlouhodobém provedení mohou výrazně prodražit.

Kde podle Vás Česká republika nejvíce zaostává za ostatními evropskými zeměmi, pokud jde o přechod na obnovitelné zdroje energie?

Česká republika, respektive vláda, stále ještě neschválila trojici strategických dokumentů, které se týkají této problematiky a to Státní energetickou koncepci, Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a Politiku ochrany klimatu. Důvodem pro posun schválení je chybějící finanční analýza schvalovaných dokumentů. Jednoduše řečeno, politici se obávají, že by případné zdražení energií padlo na jejich hlavy a ohrozilo znovuzvolení. Český „Green deal“ dostal negativní nálepku, se kterou se nikdo nechce popasovat.

Na druhou stranu platí, že platná energetická koncepce z roku 2015 je zase zcela neaktuální, nová koncepce měla být podle původního plánu hotová už před čtyřmi lety a stále nic.

• Tip: Doba bateriová je tady. Novela Lex OZE III má šanci otevřít nové možnosti hospodaření s elektřinou

Jaké mohou být důsledky pro investory a podnikatelské prostředí s nekonzistentní politikou?

Pokud bude politická scéna dlouhodobě podlamovat důvěru investorů ad hoc rozhodnutími, ať už jde o zpětné odebírání přislíbených dotací či uvalování nových daní (windfall tax), nepomůže žádná koncepce.

Jak se vyrovnává česká ekonomika s aktuálním tlakem na klimatické cíle, když vezmeme v úvahu specifickou roli průmyslu u nás?

Česká ekonomika je malou otevřenou proexportní ekonomikou, která je extrémně závislá na rozhodnutích ostatních zemí, především Německa, kam směřuje významný podíl exportu polotovarů i finálních výrobků. Česko nemůže být ostrůvkem stability se samostatnou politikou, byť se občas jeho představitelé takto tváří. Platí to i pro energetickou koncepci, ale také i pro ceny energie pro finální odběratele.

Zatím platí, že Česko nedokáže prosazovat rychlou expanzi obnovitelných zdrojů energie tak, aby splnila klimatické cíle. Schvalování legislativních změn vázne, směrnice o obnovitelných zdrojích stále není implementovaná a přístup politiků se zdá být stále více rozpačitý.

Letmý pohled na to, co se děje v okolních zemích, ovšem naznačuje, že nejen čeští politici snižují své ambice, které se týkají klimatických cílů. A to i v Německu, které aktuálně prochází vládní krizí a připravuje se na nové volby. Tamní ministr financí Christian Lindner volá po zastavení nových regulací a po omezení přísných klimatických cílů, které vnímá jako příliš ambiciózní a pro německou ekonomiku zatěžující.

Česko se podle svých politických představitelů pokusí v Evropské unii prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2, ve kterém by placení za emise skleníkových plynů podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení.

• Psali jsme: Levný plyn nás naučil šíleně plýtvat. Evropa teď musí vsadit na elektrifikaci, říká expert

Jak ovlivňuje českou klimatickou a energetickou politiku globální kontext, zejména vliv velmocí jako Čína či USA?

Otázkou je přístup nového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který podle informací deníku New York Times připravil nařízení o odstoupení od stejně, jako to udělal v prvním funkčním období.

Čína, jejíž energetický mix se výrazně mění směrem k vysokému podílu zelené energie, loni rozestavěla 95 procent uhelných elektráren ve světě. Padesát gigawattů z toho jsou nové kapacity, které budou spuštěny navzdory snahám o snižování emisí. Velké ropné společnosti jako je Shell či BP snižují své závazky na přechod k zelené energii.

Na druhou stranu tlak na zavádění udržitelných standardů ESG vede ke stále nižší ochotě komerčních bank financovat nezelené projekty. Investice do obnovitelných zdrojů se tak podle odhadů Mezinárodní energetické agentury má v následujících šesti letech zvýšit o 25 procent, globální kapacita obnovitelných zdrojů se více než zdvojnásobí.

Jaká je podle Vás role komentátorů a médií při informování o energetice a klimatických změnách? Jaký typ debaty byste si přála vidět více v médiích?

Málokdy je vidět komplexní debata, která by zahrnovala názory odborníků z více oblastí. Tedy nikoliv pro a proti, ale ucelený pohled na změny, které budou změnou klimatu vynucené (a změnu klimatu vidí jak Češi při povodních, tak i například Jihoafričané při dlouhodobém suchu).

Většinou se celá diskuse zabije úzkým zaměřením na parciální problémy, ať už jde o zdanění, povolenky a tak dále, podle toho, co komu víc vyhovuje ať už v politice či ekonomice.

Úvodní foto: Freepik