Spolehlivost pranostik klesá, klimatická změna posunula třeba ledové muže, říká meteorolog Žák

Přesnost předpovědi počasí na budoucí tři dny přesahuje 90 procent. Přesto je stále kam se posouvat. Moderní meteorologie vychází z čím dál přesnějších dat a modelů, a dokáže přesněji dohlédnout až na deset dní dopředu. O lidových pranostikách se to ale říci nedá, některé neplatily nikdy, jiné přestávají platit kvůli přicházející klimatické změně.

Může se tak stát, že tradice svatého Martina upadne v zapomnění a sníh uvidíme jen vzácně. Zemědělce to ale trápí ještě víc a posunout ledové muže na duben nestačí. Klima je sice lépe předvídatelné, stává se ale nestabilním. O počasí, předpovědích i pranostikách pro Obnovitelně.cz vyprávěl v rozhovoru meteorolog Michal Žák z Českého hydrometeorologického ústavu. Vystoupí také na talkshow Pro moderní Česko, kterou pořádá Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky a Státním fondem životního prostředí 14. listopadu v Olomouci.

S jakou přesností dokážeme předpovídat počasí?

Pokud se budeme bavit o předpovědi počasí připravené profesionálním meteorologem, na následující den je přesnost předpovědi zhruba okolo 96 až 97 procent. S větším odstupem pak její úspěšnost logicky zvolna klesá, přesto zůstává pořád velmi slušná.

Na dva dny dopředu se přesnost předpovědi pohybuje kolem 95 procent a na tři dny dopředu zhruba mezi 90 a 95 procenty. Na pět dní dopředu je to asi 85procentní úspěšnost.

Druhou věcí jsou vlastní meteorologické modely, které zkoumají a předpovídají různé jevy. Tam přesnost závisí na tom, o jakém výstupu se bavíme, protože dokážeme předpovídat desítky různých parametrů, od teplot, srážek nebo proudění. Předpovědi základních parametrů jsou ale také velmi přesné a přesahují 90, někdy i 95 procent na nejbližší období následujících tří dnů.

Ovlivňuje přesnost předpovědi počasí i klimatická změna?

Zatím naše předpovědní skóre dlouhodobě roste, i v těch posledních letech, kdy změnu klimatu pociťujeme naplno. To, co tedy vlastně působí spíše proti úspěšnosti předpovědi, je vykompenzováno zlepšujícími se modely. Například máme přesnější a podrobnější data. Tím pádem předpovědi nepociťují vliv zhoršení úspěšnosti kvůli změně klimatu. Ale našli bychom úzké segmenty, kde se i kvůli klimatické změně zlepšování přesnosti zastavilo, například v případě hurikánů a tropických cyklón.

Nedávno jsme tu měli povodně my, nyní způsobily katastrofu ve Španělsku. Naučíme se je do budoucna lépe předvídat?

V Česku byly povodně způsobeny plošně rozsáhlými srážkami, které se dají docela dobře předpovídat, ať už jde o jejich množství nebo lokalizaci. Ve Španělsku hrály velkou roli konvektivní srážky, které se vyskytují v souvislosti se silnými bouřkami. U nich bývá přesnost předpovědí horší, není tak snadné určit, kolik vody spadne a kde. A mimochodem zrovna v tomto případě se předpověď docela trefila, takže i tyto modely se zpřesňují.

U izolovaných případů, kdy se vyskytnou silné bouřky, které nejsou spojeny s nějakou frontou či tlakovou níží, je to proměnlivé. Jejich předpověď je obtížná a i když nějaké varování budeme mít, ne vždy jsme schopni se na povodeň adekvátně připravit. Když totiž čekáme rozsáhlé povodně z dlouhodobých srážek, víme dlouho dopředu, že bude hodně vody, a víme, kudy asi orientačně poteče.

• Tip: Apokalypsa ve Španělsku: Tornádo, auta na hromadách v ulicích a přes dvě stovky obětí

V případě přívalových povodní ale spadne velké množství vody na malém místě a jasnou předpověď nemáme. Tedy tu, kam přesně se srážky trefí a kolik přinesou vody. Můžeme na základě odhadů udělat nějaká obecná opatření, ale ta konkrétní situace může být jiná, než jak vypadaly historické případy povodní v dané lokalitě. Je důležité vytipovat místa, která mohou být ohrožena, a chránit je. A když to není možné, být připraven lokalitu případně opustit.

Je možné naučit se předpovídat počasí ještě lépe, přesněji?

Atmosféra je chaotický systém. Její přesné chování a podobu jsme schopni teoreticky určit až do dvou týdnů. Reálně to ale podrobně dokážeme na pět až sedm dnů dopředu. A i tak je potřeba se na ten týdenní výhled dívat spíše jako na trend, nespoléhat na něj, počítat s tím, že se může změnit. To by se do budoucna mohlo změnit třeba v souvislosti s využitím metod umělé inteligence, přesnějšími daty z družic, dalšími daty o atmosféře. Ale domnívám se, že přes deset dnů se nedostaneme.

Jak přesné tedy mohou být ty půlroční předpovědi?

To je něco trošku jiného. Od sezónní předpovědi musíme očekávat spíše určení převažujícího charakteru počasí, jeho trend. Jsme schopni určit, zda bude blízké dlouhodobému průměru v daném regionu, zda bude teplejší, chladnější. I v tom se lepšíme a umíme to odhadnout přesněji než dříve.

Jenže se jedná pouze o trend, který nemusí být vždy využitelný. Například když uvedu, že prosinec bude teplotně nadprůměrný, neznamená to, že se nevyskytnou dva dny, kdy bude teplota pod mínus deset stupňů Celsia. Dalších třeba dvacet dní bude totiž teplota naopak nad deset stupňů Celsia a v průměru předpověď vyjde. A když se taková situace stane v dubnu, tak tam ty dva dny, které se vymykají zbytku, mohou mít fatální dopady na zemědělskou produkci.

I pro tyto výkyvy se o to často zajímají média. Registrujete zvýšený zájem lidí o meteorologii a změny počasí či klimatickou změnu?

Určitě ano. Pochopitelně, o počasí se lidé zajímají dlouhodobě, teď je ale větší v tom zaměření na změnu klimatu. Zajímá je spojitost změny klimatu s tím, co zažívají, a jak to bude vypadat do budoucna. Středobodem zájmu přesto zůstává hlavně počasí.

Dříve nějakou vizi budoucnosti představovaly pranostiky, jak je tomu dnes? Jsou vůbec ještě platné?

Dá se říci, že dnes už tolik ne oproti tomu, jak to bývávalo. Mění se klima, mění se charakter cirkulace. To, co platívalo ve 20. století a dříve, dnes už neplatí, nebo to doznává změn. A tak některé pranostiky pozbývají své platnosti.

Dříve fungoval například Medard (8. červen), jeho přesnost byla kdysi docela vysoká. V posledních dekádách to ale neplatí. Podobně jsou na tom ledoví muži (12–14. květen). Kvůli oteplování již v květnu nebývají nízké teploty jako dřív. Hrozí nám dnes spíše v dubnu. Takže je tam posun, spolehlivost pranostik klesá.

• Psali jsme: Bydlení zdražuje i kvůli změně klimatu. Pojišťovny zvedají ceny pojištění budov i na několikanásobek

Pochopitelně ne všechny fungovaly i dříve, některé byly jen pověrčivé nebo neměly rozumné jádro. Nicméně ty, které pocházely ze sledování například nástupu vegetační sezóny v dubnu, obvykle fungovaly. Byly totiž založené na sledování kolísání počasí v dubnu a vytvářely se na základě dlouhodobého průměru. A ty se nyní mění.

Posunout je z května na duben by nejspíše nestačilo, počasí je čím dál více nestabilní. Budeme schopni ještě někdy pranostiky vytvářet, spoléhat na ně?

Možná tomu jednou zas bude. Ale ano, to je přesné. Nástup vegetační sezóny je v dubnu, kdy ale úrodu mohou poškodit daleko pravděpodobnější mrazy. Před 40 lety jednoduše dubnové teploty nebyly tak vysoké, aby vegetace nastartovala. A právě vpád studeného vzduchu v dubnu, který občas může přijít, je výrazně chladnější než ten, který se dříve občas objevil v průběhu května. Jeho dopad proto může být zásadní.

Podle statistik sněžilo na svatého Martina (11. listopad) za posledních deset let jen čtyřikrát, z toho pouze jednou na větší části České republiky. Jak to bude s touto pranostikou?

To je dobrá otázka. Prognóza sněhu je obtížná. První sezónní výhledy, které jsou k dispozici, očekávají, že sněhu bude méně, než je dlouhodobý průměr střední Evropy. Což samozřejmě neznamená, že se nevyskytne nějaká krátká několikadenní kalamita. Na dlouhé sněhové období, kdy by ležel sníh třeba i měsíc v kuse, to už příliš nevypadá.

Úvodní foto: Freepik