Harris vs. Trump: Americké volby rozhodnou i o budoucnosti americké ekonomiky

Dva roky po zavedení největšího investičního balíku v historii USA zaměřeného na boj proti klimatickým změnám jsou jeho přínosy v podpoře výroby čistých technologií měřitelné, avšak otázky ohledně jeho budoucnosti zůstávají otevřené.

Zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act – IRA) se dnes již považuje za klíčový krok administrativy demokratického prezidenta Joea Bidena. Vyčleněných 369 miliard USD na investice americké vlády do energetické bezpečnosti přineslo za dva roky výrazný efekt a společně se Zákonem o investicích do infrastruktury a zaměstnanosti a Zákonem o čipech a vědě podnítily další soukromé investice. Od druhé poloviny roku 2022 do poloviny tohoto roku dosáhly investice podniků a spotřebitelů do těchto oblastí celkové výše 493 miliard USD, což představuje 71procentní nárůst oproti předchozím dvěma letům před přijetím této legislativy.

Interaktivní mapa, která znázorňuje dopad rekordních veřejných a soukromých investic v jednotlivých státech a teritoriích za Bidenovy vlády (červená – polovodiče, fialová – výroba čisté energie, modrá – baterie/EV, žlutá – biomasa, hnědá – těžký průmysl, zelená – čistá energie)

Zdroj: The White House

Podle výzkumu deníku Financial Times však bylo přibližně 40 procent největších investic do výroby v USA odloženo nebo pozastaveno. Společnosti uvádějí, že zhoršující se podmínky na trhu, klesající poptávka a nedostatek politické jistoty v roce, kdy se konají volby, je donutily změnit své plány. Průzkumy ukazují, že volební výsledky mohou být velmi těsné, a ani jedna strana nemá jasnou převahu. Tato situace vytváří riziko pro dlouhodobé investice, které by závisely na pokračující politické podpoře podle toho, kdo se ujme prezidentského úřadu.

Kamala Harris

Harris dlouhodobě podporuje opatření v oblasti klimatu. Jako senátorka byla spoluautorkou Zeleného nového údělu a jako viceprezidentka posílila financování agentur dohlížejících na výzkum klimatu. V rámci svého přístupu ke klimatické krizi vytvořila Bidenova administrativa Národní pracovní skupinu pro klima (National Climate Task Force), v níž působí agentury EPA, NASA a další, aby zajistila, že se věda stane základem pro budoucí politická opatření.

Při hlasování v Senátu byla Harris klíčovým hlasem pro přijetí Zákona o snížení inflace (IRA). Při dvouletém výročí přijetí tohoto zákona uvedla: „Od prvního dne jsme si s prezidentem Bidenem stanovili jako prioritu posílení střední třídy snížením nákladů, vytvářením pracovních míst a podporou příležitostí. Proto jsme bojovali za přijetí Zákona o snížení inflace, historického předpisu, který jsem s hrdostí podpořila v Senátu. Spolu s prezidentem Bidenem budeme i nadále dělat vše, co je v našich silách, aby rodiny v naší zemi mohly prosperovat.“

Během její kampaně však klimatické cíle ustoupily do pozadí. Ve snaze získat hlasy voličů v srdci břidlicového boomu, v Pensylvánii, změnila svůj dřívější postoj k frakování a hrdě se chlubila rekordní těžbou ropy a zemního plynu za současné vlády. Tento postoj však odborníci považují za taktiku pro získání voličů v klíčových „swingových“ státech, které budou hrát rozhodující roli. Klimatické organizace její kampaň obecně podporují a věří, že její administrativa naváže na dosavadní pokrok.

Ačkoli Harris tvrdí, že její administrativa by nebyla pokračováním Bidenovy administrativy, lze očekávat kontinuitu s celkovým Bidenovým přístupem, který se v rámci prosazování klimatické agendy více přiklání k pobídkám pro nízkoemisní energetiku než k omezení fosilních paliv.

Za svého kandidáta na viceprezidenta si Harris vybrala Tima Walze, guvernéra Minnesoty, který považuje změnu klimatu za existenční hrozbu pro lidstvo. Během své kariéry prosadil progresivní postoj k řešením v oblasti klimatu. Loni podepsal zákon, podle něhož musí Minnesota do roku 2040 získávat veškerou elektřinu z větrných, solárních a dalších bezuhlíkových zdrojů.

V rámci své kampaně Harris a Walz představili plán Nová cesta vpřed pro střední třídu. Tento plán rozšiřuje podporu čisté energie zavedenou IRA, zaměřuje se na modernizaci amerického průmyslu a řešení problémů s dostupností bydlení. Program má podpořit snížení nákladů na energii tím, že pomůže Američanům přejít na čisté energetické zdroje. Demokratičtí kandidáti tak dali jasně najevo, že chápou význam čisté energie pro ekonomiku i životní prostředí Spojených států.

Donald Trump

Republikánský kandidát Donald Trump naopak zachovává svůj dlouhodobý skeptický postoj ke klimatickým změnám. Opakovaně označuje klimatickou změnu za „hoax“ nebo ji bagatelizuje a nadále zpochybňuje vliv lidské činnosti. Jedním z hesel jeho kampaně je „drill, baby, drill“, což naznačuje jeho silnou podporu těžby fosilních paliv. Trump již dříve odstoupil od Pařížské klimatické dohody a při své současné kampani naznačil, že by tak učinil znovu, pokud by byl zvolen.

Jeho výběr kandidáta na viceprezidenta, JD Vance, tento přístup podtrhuje – zatímco ještě v roce 2020 podporoval čistou energii, nyní často zpochybňuje vědecké důkazy o změně klimatu a označil klimatickou vědu za „divnou“ („weird“).

Pod proudem: Evropě roste silná konkurence v zelené transformaci: USA a Čína

Trump také odmítá přínos IRA pro ekonomiku a v případě zvolení plánuje zrušit nevyužité prostředky v rámci tohoto zákona:

„Abych ještě více porazil inflaci, můj plán ukončí Zelený nový úděl, který nazývám Zelený nový podvod. Zastavím kampaň Kamaly Harris proti energetice a zaměřím se na politiku energetické hojnosti, nezávislosti a dokonce energetické nadvlády. Pod nohama máme více tekutého zlata, než jaké má kterákoli jiná země včetně Ruska a Saúdské Arábie.“

V případě Trumpova vítězství je již připraven politický plán, který by podle některých právních expertů mohl dalšímu demokratickému prezidentovi výrazně ztížit opětovný návrat k Pařížské dohodě. V době, kdy opakovaně zažíváme extrémní výkyvy počasí a průměrná globální teplota narůstá, by nečinnost USA mohla zpomalit snahy ostatních zemí a vliv Trumpova vítězství na globální energetickou transformaci by mohl být citelný po desetiletí.

Rozkol mezi republikány ohledně Zákona o snížení inflace

Ačkoliv republikáni v Kongresu v srpnu 2022 jednomyslně hlasovali proti Zákonu o snížení inflace a opakovaně navrhli zrušení některých z jeho hlavních programů, republikánské státy paradoxně z IRA těží více než demokratické. Podle analýzy organizace Rhodium Group směřovalo téměř 78 procent investic spojených s čistou energií – v hodnotě 346 miliard USD – do republikánských kongresových obvodů, včetně států jako Georgie, Arizona a Texas.

Zdroj: Ministerstvo energetiky USA

Několik republikánských kongresmanů přiznalo, že sice nepodpoří úplné zrušení IRA, ale usilují o úpravu některých jeho prvků. Někteří republikáni rovněž spolupracují s firmami zaměřenými na čistou energii ve svých obvodech, aby zajistili, že nová pracovní místa a továrny zůstanou trvale. Mnohé velké firmy v USA navíc vyzývají, aby se podpora čistých technologií stala nadstranickým tématem, ze kterého by profitovali všichni voliči. Největší americký developer v oblasti obnovitelných zdrojů, společnost NextEra, vyjádřil přesvědčení, že úplné zrušení zákona je příliš složité a republikánské státy tak musí zvažovat důsledky, které by zrušení přineslo.

Agentura Reuters navíc zjistila, že minimálně sedm Trumpových blízkých spojenců a sponzorů nebo jejich firem má podíly v hodnotě stovek milionů dolarů ve společnostech, které jsou příjemci daňových úlev dle IRA. Tato situace ukazuje, že navzdory rozporům získávají z IRA výhody všichni, což nutí dřívější odpůrce přehodnotit své postoje k podpoře čisté energie.

Budoucnost klimatu a nová éra čisté ekonomiky

Výsledky amerických prezidentských voleb se nemohou podcenit, a to nejen ve vztahu ke změně klimatu. Podle analýzy Carbon Brief by vítězství Donalda Trumpa v listopadových volbách mohlo vést ke zvýšení emisí v USA o dodatečné 4 miliardy tun do roku 2030. Tyto emise by dle posledních odhadů americké vlády způsobily globální klimatické škody ve výši více než 900 miliard USD. Carbon Brief pro srovnání uvádí, že 4 miliardy tun CO2e odpovídají ročním emisím EU a Japonska dohromady nebo ročním emisím 140 zemí s nejnižšími emisemi.

Narůstající investice do čisté energie v USA po přijetí Zákona o snížení inflace (IRA) ukazují hodnotu jasné politické pozice a jasně formulované politiky dekarbonizace a čisté energie jakožto budoucnosti. Nezávisle na výsledku voleb, Bidenova administrativa již dnes proměnila vnímání klimatických změn a přístup k jejich řešení. Kromě USA podnítila i EU, Indii a další ekonomiky k tomu, aby spustily vlastní programy podpory čisté energie a zastavily přesun klimaticky šetrných podniků do USA.

Zavedení IRA je také jedním z faktorů, které motivovaly EU ke změně přístupu k dekarbonizaci a k posílení vlastní ekonomiky a konkurenceschopnosti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se zavázala, že na začátku svého druhého funkčního období zavede novou „dohodu o čistém průmyslu“.

Ve svém prohlášení před čtvrtečním znovuzvolením von der Leyen o tomto novém plánu uvedla: „Pomůže vytvořit vedoucí trhy ve všech oblastech od čisté oceli po čisté technologie a urychlí plánování, veřejné zakázky a udělování povolení. Musíme být rychlejší a jednodušší, protože Evropa se dekarbonizuje a zároveň industrializuje. Naše společnosti potřebují předvídatelnost, a to pro své investice a inovace.“

Od Trumpova posledního mandátu se v oblasti dekarbonizace změnilo mnoho faktorů. Většina zemí se dnes snaží o dosažení nulových emisí. V roce 2015 měla tento cíl pouze jedna země – Bhútán. Nyní se k ní přidalo více než 100 zemí, které představují více než 80 procent globálních emisí.

Před Pařížskou dohodou byla změna klimatu pro investory a podniky okrajovým tématem. Dnes je vyvíjen tlak na to, aby byla uznána jako vážná hrozba. Mnohé firmy dnes zveřejňují zprávy o svých dopadech na klima – některé jsou k tomu dokonce právně zavázány. S růstem zájmu o nízkouhlíkové příležitosti a ekologické inovace se tak mění tradiční obchodní modely.

V minulosti nemohly obnovitelné zdroje cenově ani nabídkou konkurovat fosilním palivům, ale to se v posledních letech také změnilo. Energetické systémy přecházejí na flexibilní, decentralizované modely zahrnující větrnou, solární a vodní energii. Rychlost tohoto přechodu předčila očekávání – dle IPCC náklady na solární energii a větrnou energii klesly za posledních deset let o 60 až 90 procent. Nové obnovitelné zdroje energie jsou nyní levnější než fosilní paliva ve více než 90 procentech světa. A tak můžeme doufat, že ať už volby dopadnou jakkoli, rozum a technologický pokrok zvítězí nad zájmy fosilních společností a jejich podporovatelů.

Úvodní foto: Unsplash