Zateplení domů může Česku ušetřit dva Temelíny a lidem nechat v peněženkách 90 miliard korun

Když někdo ve svém domě nebo bytě zbytečně plýtvá energií, říká se, že topí pánu Bohu do oken. V Českých městech a vesnicích je to naprosto běžný stav, i když nedávná energetická krize přiměla rodiny k nebývalým úsporám. Jenže zásadní problém je skrytý ve zdech, stropech a oknech. Přibližně dva miliony bytů totiž nemají zateplené střechy, ve více než milionu chybí kvalitní izolační okna a okolo 700 tisíc bytů dokonce nemá vůbec žádný způsob zateplení.

Tuzemské domácnosti tak zbytečně utrácejí desítky milionů korun. Podle aktuální studie Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinka) a poradenské společnosti KMPG zaplatí rodiny ročně za energie 190 miliard korun. Téměř polovinu, až 90 miliard, by přitom mohly ušetřit, pokud by byl dům, v němž žijí, dostatečně zateplený.

„Více než polovina obyvatel žije v bytech postavených před rokem 1980, které od té doby neprošly renovací,“ uvedl Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny. Celková roční energetická spotřeba průměrné domácnosti dosahuje 18 megawatthodin (MWh), přičemž na vytápění z toho připadá 13 MWh.

Královéhradecký kraj na chvostu

I proto dosahuje roční spotřeba domácností 31 procent veškeré spotřeby energií v Česku a převyšuje dokonce i celkovou spotřebu průmyslového sektoru. Situace však může být ještě horší. Podle analýzy totiž při zachování současného vývoje vzroste spotřeba elektřiny do roku 2050 přibližně o polovinu. A je pravděpodobné, že po momentálním dočasném zlevnění se ceny začnou znovu zvyšovat.

„V Buřince jsme spolu s odborníky z KPMG připravili studii o energetickém stavu obytných nemovitostí. Identifikovali jsme, v jakém stavu jsou domy v jednotlivých krajích a proč jejich majitelé platí zbytečně mnoho za energie. Navrhujeme také, co je potřeba udělat, aby se to změnilo, kolik to bude stát a kdo to zaplatí,“ konstatoval Vošický.

• Související: Ideální čas na zateplení domu je právě teď. Renovace ušetří i 90 procent nákladů na teplo

Podle jeho výpočtu tuzemské domácnosti spotřebují ročně asi 83 TWh energie, z toho zhruba 58 TWh na vytápění. Zateplením a dalšími úspornými opatřeními lze ušetřit až dvě třetiny energie, což v ideálním případě představuje asi 38 TWh, v realistické verzi 34 až 35 TWh, takže by se spotřeba na vytápění snížila na zhruba 23 až 24 TWh. Pro srovnání: jaderná elektrárna Temelín vloni vyrobila 16 TWh.

Společná studie Buřinky a KMPG rovněž ukázala, že nejlépe jsou na tom se zateplením byty v Karlovarském a Jihomoravském kraji, zatímco největší potenciál úspor je na Liberecku a Královéhradecku. Jen v Královéhradeckém kraji je možné ušetřit na energiích až 5,6 miliardy korun ročně. Tamní bytový fond je oproti celostátnímu průměru ještě více zastaralý, i v dalších sledovaných ukazatelích, jako jsou zateplené stěny nebo střechy, je tento region až na posledním místě.

Anna Fořtová z KPMG uvedla, že v Královéhradeckém kraji žije až 60 procent obyvatelstva v bytech postavených před rokem 1980 – a nezateplených. „Potenciální výše úspory v tomto kraji by byla 5,6 miliardy korun ročně. Abychom toho dosáhli, potřebujeme rekonstruovat rodinné a bytové domy za 5 miliard korun ročně,“ uvedla Fořtová.

Chybí 30 miliard každý rok

Tím upozornila na jeden zásadní problém: zateplování bytového fondu zatím postupuje velmi pomalu, zhruba 1,8 procenta ročně. „Je potřeba výrazně zrychlit, minimálně na tři procenta ročně, jinak nám brzy oproti zbytku Evropy ujede vlak. Pokud se Česku zrychlit nepodaří, je také klidně možné, že renovace tuzemského bytového fondu potrvá i několik století,“ upozornila před časem Marcela Kubů z Asociace výrobců minerálních izolací.

Aktuální analýza ukazuje, že k rekonstrukci všech obytných domů do aspoň nízkoenergetického standardu je potřeba celkem 2,5 bilionu korun – 1,7 bilionu pro rodinné a 0,8 bilionu pro bytové domy. Aby se to stihlo do roku 2050, musí se každý rok do energeticky úsporných rekonstrukcí investovat v průměru 75 miliard korun. Nyní domácnosti i s pomocí dotací vynakládají 45 miliard korun ročně, chybí tedy 30 miliard.

• Tip: „Babička“ slaví rok. Už 5 tisíc domácností si rozdělilo 5 miliard korun na renovace starých domů

Tyto chybějící finance jsou připraveny poskytnout stavební spořitelny, které od března do září poskytly poradenství bezmála 14 tisícům zájemců o moderní rekonstrukci domu. Od jara stavební spořitelny poskytly 589 zvýhodněných úvěrů k dotačnímu programu Oprav dům po babičce za 788 milionů korun.

Vedle toho poskytují i další nezajištěné úvěry na financování energeticky úsporných rekonstrukcí. Ty tvoří přibližně čtvrtinu objemu nezajištěných úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami. „To ale ke zvýšení dostupnosti rekonstrukcí nestačí. Navrhujeme proto rozšířit možnost čerpat kofinancované úvěry i na ostatní komplexní energetické rekonstrukce v rámci programu Nová zelená úsporám,“ řekl Libor Vošický z Buřinky.

Dodal, že o této možnosti se už vedou jednání se Státním fondem životního prostředí, respektive Ministerstvem životního prostředí. Princip výhodné půjčky by měl být podobný jako u „Babičky“, kde je úroková sazba na poloviční hodnotě oproti běžnému úroku.

Podle Víta Kutnara, spolumajitele Stavebnin DEK, největší tuzemské firmy v oboru, jsou kapacity tuzemských firem dostatečné, aby si s případným významným zvýšením energeticky úsporných rekonstrukcí poradily. „Stavebnictví je schopno to zvládnout,“ řekl Kutnar. Dodal, že je ale zapotřebí práce na úsporných opatřeních rovnoměrně rozložit v čase.

Připomněl i ekologický rozměr energetických úspor. „Musíme si také uvědomit, že vytápění budov má přibližně desetiprocentní podíl na emisi skleníkových plynů v České republice. Snížením spotřeby energie přímo snížíme i jejich produkci,“ uvedl Kutnar. Dodal, že na rozdíl od jiných oborů je to sázka na jistotu, protože technologie jsou v tomto případě vyvinuté, prověřené a dostupné.

Ilustrační foto: Pavel Baroch