Bateriová úložiště můžou Evropě ušetřit miliardy eur za nákup zemního plynu a zefektivnit využití obnovitelných zdrojů energie

Aktuální analýza energetického think tanku Ember zjistila, že pokud by státy EU akcelerovaly podmínky pro využití bateriových systémů pro ukládání elektřiny, mohly by od roku 2030 nahradit výrobu energie z fosilních paliv v hodnotě 9 miliard eur ročně. Svaz moderní energetiky komentuje výzvy baterií pro českou energetiku.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v Evropě pomáhá k cenově efektivní náhradě fosilních paliv. Jen letos se předpokládá, že bude k síti připojeno okolo 16 GW větrných elektráren a přes 60 GW solárních. Zelená energetika postupně ožívá i v Česku, například výkon fotovoltaik má letos dosáhnout na 4,5 GW.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů současně přináší efekt nulových a záporných cen elektřiny nebo potřebu regulační energie. To pak posiluje obchodní strategie pro baterie.

Analýza Ember trend dokládá například na období od srpna 2023 do července 2024, kdy dosáhlo devět zemí EU podílu solární energie na hodinové špičkové poptávce po elektřině vyššího než 80 procent. V zemích, jako je Nizozemsko a Řecko, solární energie v určitých okamžicích dokonce převyšovala poptávku. V Německu by dodatečné 2 GW bateriové kapacity, pokud by byly nasazeny v červnu 2024, mohly ušetřit až 2,5 milionu eur na nákladech na fosilní plyn a nahradit 36 GWh fosilní energie.

Větrná a solární energie v EU pokryje do roku 2030 v průměru 49 procent celkové poptávky po elektřině, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2023 (27 procent). Ve špičkových hodinách by výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů mohla převýšit poptávku až o 183 TWh, což odpovídá roční spotřebě Polska.

Větší flexibilita přináší jasné výhody

Podle studie větrná a solární energie již v první polovině roku 2024 pokrývala 30 procent celkové poptávky po elektřině v EU a předstihla by tak podíl fosilních paliv (27 procent). Tato dynamika se bude nadále zrychlovat a podíl obnovitelných zdrojů poroste, což představuje významnou příležitost pro bateriová úložiště.

Bateriové úložiště má potenciál hrát klíčovou roli při stabilizaci energetických sítí a umožnit lepší využití obnovitelné energie zejména v době, kdy solární nebo větrná energie převyšuje poptávku.

• Tip: Fotovoltaiku už chtějí i továrníci, kteří jinak Green Dealu nefandí. Jde jim o stabilitu, říká Čermák z ČEZ ESCO

„Baterie a solární energie si vzájemně zlepšují obchodní podmínky, ale dosud jsme nebyli svědky stejně ambiciózních strategií pro bateriová úložiště a další řešení čisté flexibility, jaké existují pro obnovitelné zdroje energie. To je obrovská promarněná příležitost, kterou je třeba řešit hned, aby spotřebitelé a podniky pocítili výhody snížení závislosti na fosilních zdrojích,“ uvádí Beatrice Petrovičová, autorka studie think tanku Ember.

Země by již nyní mohly dosáhnout velkých úspor, kdyby se zavádění baterií zrychlilo. Ačkoli v posledních letech v EU rychle přibývá baterií, kapacita je zatím soustředěna v malém počtu zemí a plánování zaostává jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU. Německo je v EU na špici, do konce roku 2023 bude mít 46procentní podíl na celkové kapacitě baterií v EU. Podle analýzy organizace Ember a prognóz trhu by tato země mohla do konce roku 2024 dále zvýšit svou kapacitu baterií až na 11,4 GW.

Pro plné využití výhod baterií potřebuje Česká republika legislativní úpravu

Česká republika je jednou z posledních zemí, která ještě neimplementovala směrnici EU o akumulaci energie, a nemůže tak plně využívat jejích výhod. V případě, že se nepodaří chybějící legislativu doplnit pomocí novely energetického zákona (tzv. Lex OZE III), může Česku hrozit postih ze strany EU.

„Aktuálně je Česko premiantem pouze v segmentu malých domácích baterií. Drtivá většina projektů solárních elektráren do 10 kW podpořených programem Nová zelená úsporám vzniká právě v kombinaci s akumulací energie. V případě velkých bateriových systémů spojených s fotovoltaikou zatím zaostáváme za Evropou. Přitom by současná vlna solární renesance v Česku měla jít ruku v ruce s budováním úložišť energie tak, aby baterie přispěly k efektivnějšímu řízení sítě i zelené energie,“ připomíná Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Pro rozvoj skladování elektřiny v České republice jsou klíčové síťové poplatky za nabíjení úložišť ze sítě. Všechny akumulační technologie se schopností vracet elektřinu do sítě musí mít stejné síťové poplatky jako přečerpávací vodní elektrárny, jinak nebudou konkurenceschopné. Ve vztahu ke třem největším položkám síťových poplatků to znamená legislativní úpravu vyhlášek ERÚ i přijetí pozměňovacích návrhů v rámci zmíněného Lex OZE III, které zajistí bateriím vhodné podmínky pro jejich rozvoj.

Bez těchto změn Lex OZE III nepovede k rozvoji akumulace v ČR a stát bude muset zajistit stabilitu sítě jiným způsobem (například dotováním ztrátových uhelných elektráren), což zdraží cenu elektřiny pro koncové odběratele.

Zdroj: TZ

Úvodní foto: ČEZ (Velkokapacitní baterie Tušimice)