Anglická královna řekla ne plastu. Přestane se používat ve všech jejích sídlech

Naposledy to dokázal v polovině letošního února, když přesvědčil královnu Alžbětu II., aby přestala používat ve svých palácích o dalších sídlech plastové výrobky, které nejsou bezpodmínečně nutné k provozu.

Návštěvníci v Buckinghamském paláci díky tomu mohou zapomenout na takové samozřejmosti, jako jsou brčka na srkání nápojů nebo plastové šálky, lžičky a kelímky. Nadále a až do odvolání bude královna a její okolí používat k těmto účelům již jen porcelán, k němuž nově přibyly ještě výrobky z recyklovaného papíru – ty jsou také přijatelné.

Anglický deník Daily Telegraph tvrdí, že k této změně panovnici přiměl právě Attenborough a jeho filmy. Tento jednadevadesátiletý dokumentarista, herec a režisér je už přes 60 let spjatý s popularizací přírody Británie i celého světa. Jeho legendárním díle se stala třináctidílná série Life on Earth z roku 1979, šlo o dílo, které ovlivnilo vlastně všechny další filmaře, kteří se pokoušeli točit o přírodě. Stalo se vlastně jakýmsi zlatým standardem, k němuž se celý tento žánr od té doby vztahuje.

Attenborough ale neusnul na vavřínech a pokračoval dalšími stejně slavnými a kvalitními sériemi – dvanáctidílnou The Living Planet nebo The Trials of Life. Roku 2017 ohromil v té době již devadesátiletý filmař svět obrazově velkolepou sérií Blue Planet II.

A právě v něm se také intenzivně věnoval tématu plastového odpadu, který ničí moře a život v něm. Tento pořad si zamilovala i královna, a když se s režisérem setkala, oba se na téma plastového odpadu intenzivně bavili – výsledkem je zákaz používání plastů v královských zařízeních, který přichází v té nejdůležitější době. Právě tento týden totiž upozornila významná studie vydaná v odborném časopise Frontiers in Marine Science, jak moc jsou oceány plastem kontaminované – a že za to může neobnovitelný způsob života západní civilizace.

V tělech téměř tří čtvrtin ryb, které žijí v hlubinách oceánu, totiž našli vědci plastové částice. Studie vychází z průzkumu 233 ryb vylovených v severovýchodní části Atlantiku v hloubce až 600 metrů. Mnohé ryby podle autorů práce spolkly i několik drobných částí plastu a třeba v žaludku 4,5 centimetrů dlouhé rybky z čeledi lampovníkovitých vědci objevili 13 kousků. Celkem bylo ve vnitřnostech ryb nalezeno 452 úlomků plastů a tedy v průměru 1,8 kusu na rybu.

Vědci zjistili, že plast spolklo 73 procent ryb, což je jeden z největších ohlášených výskytů ve světě. Zkoumané druhy jsou důležitým zdrojem potravy pro mnoho velkých dravců, jako jsou delfíni, tuleni, tuňáci a mořští ptáci. Kontaminace může představovat hrozbu také pro lidské zdraví, protože se dostává do potravinového řetězce. Ryby vstřebaly rovněž znečišťující chemikálie, které se na plasty buď nalepily v moři, nebo pocházejí už z výroby.

Vědci prozkoumali rovněž povrchové vody Atlantického oceánu, z testů 2400 litrů zjistili koncentraci 14 kousků plastů na 100 litrů vody. Plasty nalezené v rybách byly velmi podobné těm v povrchových vodách. Devadesát osm procent mikroplastů v rybách a 99 procent plastů objevených ve vzorcích vody byly klasifikovány jako vlákna, zbytek tvoří zploštělé části plastických hmot.

Zdroj: Independent, České noviny, Daily Telegraph

Podívejte se na trailer k Blue Planet II.