Před 7 lety došlo k tragédii ve Fukušimě. Otočila svět k obnovitelné energetice

Po sedmi letech od tragédie ve Fukušimě se dá říci, že přesně tohle se stalo. Kde to mělo příčiny? Všechno to začalo 11. března 2011, tedy přesně před 7 roky. Tehdy zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily v Japonsku o život téměř 19 000 lidí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vyžádal evakuaci asi 160 000 osob.

Tato jaderná katastrofa měla značné následky, v první řadě pro firmu TEPCO, která elektrárnu provozovala. Jednak přišla o velmi drahé a výdělečné zařízení, záhy se ale přidaly žaloby. Jedu z nich podalo u amerického soudu 157 Američanů, kteří po firmě požadují odškodné pět miliard dolarů (110,5 miliardy Kč). Mezi žalujícími jsou převážně američtí vojáci, kteří působili v zasažené zóně kolem Fukušimy. Požadují vytvoření fondu v hodnotě pěti miliard dolarů na pokrytí výdajů, které pro ně jsou údajně nutné kvůli fyzické a duševní újmě a ekonomickým ztrátám, jež utrpěli. 

Japonské soudy pak rozhodly o tom, že TEPCO a japonská vláda musí zaplatit všem, kdo utrpěli katastrofou. A teprve potom začaly přicházet opravdové změny. V důsledku fukušimské katastrofy se Německo rozhodlo odstoupit od jaderné energetiky.

Německá stopa

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2002 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 ale kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v Japonsku ale vláda o rok později změnila názor a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny. 

V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů; odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se předloni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 30 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.

Ani to ale ještě nebylo všechno: po fukušimské katastrofě začaly vlády více tlačit na bezpečnost jaderné energetiky; ve stejné době se také začaly přidávat hrozby potenciálních teroristických útoků na jaderné elektrárny – i to přispělo k tomu, že se jaderné elektrárny, elektřina z nich i jejich vývoj a výstavba začaly prodražovat.

2016: nejméně nových atomových elektráren za 10 let

Roku 2016 se proto postavilo nejméně atomových elektráren za deset let, jen tři na celém světě. Na vině je podle průzkumu o stavu světového jaderného průmyslu (WNISR), jehož autorem je nezávislý energetický expert Mycle Schneider právě rostoucí cena elektřiny z jádra a havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.  

Před katastrofou ve Fukušimě se v roce 2010 postavilo rekordních 15 atomových elektráren. Méně elektráren vzniká i v jejich budování dříve velmi aktivní Číně. V roce 2013 se na světě postavilo už jen deset jaderných elektráren, osm v roce 2015, tři v roce 2016 a jen jedna v první polovině roku 2017. V Číně, která byla v posledním desetiletí jejich nejaktivnějším stavitelem, vzniklo v roce 2010 deset atomových elektráren, šest v roce 2015 a loni jen dvě.

"Jaderný druh zaniká," řekl novinářům Schneider. Uvedl, že by ho nepřekvapilo, pokud by některé už započaté projekty byly ukončeny. Podle údajů WNISR k tomu docházelo od roku 1977 do poloviny roku 2017 v každém osmém případě.