Mattoni jde s dobou. Podpoří větší míru recyklace plastu

Odpovědné bublinky

Karlovarské minerální vody, a.s., jsou největším producentem minerálních a pramenitých vod na českém trhu. Nově chtějí hrát ještě více zodpovědnou roli, a proto proaktivně vstoupily do oblasti zkoumání možností zvýšení míry třídění plastového odpadu. Hlavní cíl nového společného projektu, ke kterému výrobce mattonky přizval Institut Cirkulární Ekonomiky a Fakultu technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze, je zanalyzovat, vyhodnotit a zefektivnit systém sběru a recyklace PET lahví.

Nový projekt představili členové pracovní skupiny na tiskové konferenci tento týden v Praze. Alessandro Pasquale, generální ředitel společnosti Karlovarské minerální vody, uvedl, že Česko patří mezi státy s vysokou mírou recyklace, ovšem stále pokulháváme v místním zpracování a využití vytříděného plastu. Výrobce minerálek se inspiroval strategií Evropské unie Plastic Strategy. Ta počítá s tím, že by měly být od roku 2030 plasty recyklovatelné nebo znovupoužitelné.

„Jsme největší výrobce nápojů v Česku, takže jsme také nejvíce zodpovědní za obaly. Rád bych, abychom se přiblížili co nejblíže 100% míře recyklace našich obalů,“ uvedl Alessandro Pasquale.

Impuls pro vyšší míru recyklace: záloha PET lahví

Podle výrobce minerálek i nezávislých členů pracovní skupiny, Institutu Cirkulární Ekonomiky a Fakulty technologie ochrany prostředí, se současný systém třídění a recyklace plastových odpadů v Česku ukázal jako dobrý, ale dosáhl svého limitu. Je tedy třeba provést analýzu, jak bude možné zajistit vyšší míru recyklace.

Podle Soni Jonášové, ředitelky Institutu Cirkulární Ekonomiky, se v Česku podaří vytřídit sedm z deseti použitých PET lahví. „To není špatné číslo, ale na druhou stranu na trh bylo v posledních letech uvedeno 55 tisíc tun PET lahví a zhruba 16 tisíc jich zůstává mimo systém,“ uvedla na tiskové konferenci.

Zahraniční zkušenosti pak ukazují, že vyšší míru třídění může zajistit impuls v podobě zpětného výkupu PET obalů od spotřebitele. „Výzkumy ukazují, že právě díky němu dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy EU až 98% míry zpětného odběru nápojových PET lahví,” nastínila možnou inspiraci pro Česko Soňa Jonášová. 

Krajina i oceány bez plastových pastí

Strategie Karlovarských minerálních vod je tak v souladu s plánem Evropské unie, který se zaměřuje na snížení plastového odpadu zamořujícího přírodu. V oceánu každý rok končí nejméně 8 milionů tun plastů a prognóza je taková, že do roku 2050 může být v oceánech více plastu než ryb. Plasty také představují 85 % odpadu na pobřeží a plážích, z toho celých 61 % jsou plasty na jedno použití.

„Jde o skutečný problém, který je potřeba řešit. Návrhem řešení, které budeme zkoumat, je depozitní systém. Jeho nesporná přednost spočívá v tom, že spotřebitele ekonomicky motivuje k navrácení vybraných výrobků do systému recyklace. Jeho úspěšné fungování je navíc možné si prakticky ověřit u zhruba 120 miliónů občanů EU, kteří ho aktivně využívají. Výzvou současnosti je tedy zvážit vhodnost obdobného systému také v České republice, a to ať už jako náhrady, nebo jako doplňku k systému stávajícímu,“ dodal Alessandro Pasquale.

Průlomový český patent zatočí s PET odpadními obaly

Další motivací je pak také snížení spotřeby ropy, bez které se výroba plastů neobejde. Právě tuto problematiku připomněl docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze. Podle něj se plýtvání s ropou projevuje tím, že obaly končí bez dalšího zpracování na skládkách nebo se spalují. „Kupujeme si tak vlastně odpad, který má větší dopady na životní prostředí než samotný primární produkt, tedy voda,“ uvedl docent Kočí na tiskové konferenci.

Jsou přitom dostupné technologie, které umí materiály PET lahví opětovně použít. Jde například o výrobu umělých vláken nebo výrobu střešních krytin. Podle expertů lze také PET lahve chemicky recyklovat, a to podle českého patentu, na jehož vývoji se podílel také současný kandidát na prezidenta Jiří Drahoš.

Odpovědí na problém s plasty je totiž šestiletá práce Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. Tým vědců vyvinul metodu, která si umí poradit s netříděnými odpadními PET obaly. Umí je zpracovat na výchozí produkty, které jsou použitelné k opětovné výrobě tohoto polymeru za pomoci mikrovlnné energie k depolymeraci PET materiálů. Hlavní výhodou je právě neselektivní přístup, protože před vlastním zpracováním není třeba PET lahve třídit.

„PET odpad je problém a jsou různé metody, jak se s tím vypořádat. My jsme přišli s návrhem recyklace PET suroviny metodou bottle-to-bottle. Z výsledného produktu se dá opět vyrobit potravinářský PET a dají se z toho opět vyfukovat láhve,“ uvedl při představení českého patentu jeho spoluautor Jiří Drahoš.

Zdroj: tisková zpráva INCIEN