Všechny krátké lety by měla v Norsku zajišťovat letadla na elektřinu

Pokaždé, když letíte na dovolenou, naši planetu to něco stojí. Letadla nejenže spotřebovávají množství kvalitních paliv, ale také produkují oxid uhličitý, primární zdroj současného oteplování planety. Letecká doprava se na celkové produkci oxidu uhličitého podílí asi dvěma až třemi procenty, ale protože její objem neustále roste, očekává se, že během příštího desetiletí se její podíl zdvojnásobí.

Pokud člověk cestuje letadlem, pak drtivou většinu jeho uhlíkové stopy tvoří právě letecká doprava – existují dokonce studie, které říkají, že pokud dále používáte letadla, pak je v podstatě zbytečné snažit se o jakékoliv další kroky, které mají snižovat vaši ekologickou stopu; tak zásadní je dopad letecké dopravy.

Anglický enviromentální žurnalista George Monbiot, který píše pro deník Guardian, doporučuje, aby lidé přestali leteckou dopravu používat úplně, jinak se planeta nedá zachránit. Méně radikální rétoriku, ale konkrétnější nápady, přinesl šéf norské společnosti Avinor Dag Falk-Peterson. Prozradil novinářům, že usiluje o to, aby všechny lety na krátké vzdálenosti byly v jeho domovině v blízké budoucnosti už jen letadly s elektrickým pohonem.

Na první pohled se jeho myšlenka může zdát idealistická až naivní. Ale jiná norská zkušenost ukazuje, že to tak vůbec nemusí dopadnout. Norsko je totiž světovým přeborníkem v počtu elektromobilů. Přestože má, na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí, obrovské zásoby ropy i plynu, roku 2017 mělo více než 50 procent nově registrovaných automobilů v této zemi elektrický pohon. Pro srovnání: V České republice, která je téměř stoprocentně odkázaná na import benzínu, bylo roku 2017 nově registrovaných elektromobilů jen 271...

Falk-Petersen v rozhovoru pro britský deník Guardian uvedl, že je realistické, logické a správné, aby krátké lety, tedy lety trvající do 1,5 hodiny, byly přepravovány pouze letadly na elektřinu, a to už od roku 2040. Problém je, že zatím neexistují letadla vybavená bateriemi, které by něco podobného dokázaly.

Norskému záměru ale nahrává neuvěřitelný pokrok, který akumulační technologie v současné době zažívají – desítky nových technologií vylepšují baterie způsoby, o nichž se ještě před několika lety vědcům a inženýrům ani nesnilo. Upozornil na to nedávno například Sean Clarke, inženýr pracující pro NASA, v rozhovoru pro web Ars Technica. Podle něj jsou komerčně využitelná letadla s bateriemi mnohem blíže, než si dokáže většina lidí představit.

Velcí výrobci ale přitom těmto technologiím zatím moc nevěří – když už o něčem podobném uvažují, jedná se spíše o letadla hybridní, kde by elektrický pohon poháněl letadlo jen občas, většinu energeticky náročných pasáží letu by obstarával i nadále klasický motor na fosilní paliva.

Falk-Petersen přesto doufá, že to není jen sen: „Jakmile se nám podaří vyvinout letadlo, které uletí s elektrickým pohonem jednu a půl hodiny, letecká doprava přestane být klimatickým problémem,“ uvedl.

Zdroj: Futurism.com