Česko jde příkladem. Nedávno uzákoněná agrovoltaika může být vzorem pro celou V4, upozorňuje výzkum
Ačkoliv Česko nebývá obvykle vnímáno jako dobrý příklad v rozvoji OZE, tentokrát se to povedlo. České uzákonění agrovoltaiky může být inspirací i pro sousedy. Upozorňuje na to spoluautorka studie o agrovoltaice Tatiana Mindeková.
Tatiana Mindeková
2. 9. 2024
Solární panely na zemědělské půdě automaticky neznamenají konec jejího využívání pro zemědělské účely. Existuje také možnost kombinovat využití půdy pro pěstování plodin s výrobou čisté energie. Přestože mnohé státy již dlouho využívají výhod agrovoltaiky, většině středoevropských zemí chybí podpůrný legislativní rámec.
Česká republika je od června letošního roku výjimkou. Přijetí novely umožňující rozvoj české agrovoltaiky ukázalo, že inovativní přístup k legislativním změnám je v tomto regionu možný a může sloužit jako inspirace pro okolní země.
Náš nový výzkum v organizaci Ember zdůrazňuje obrovský potenciál pro rozvoj agrovoltaiky v zemích střední Evropy, konkrétně v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. V těchto zemích by mohlo být rozmístěno 180 GW agrovoltaiky, z toho 39 GW nad plodinami, které využívají částečného stínu, jako jsou bobuloviny, a 141 GW vertikálních solárních panelů umístěných mezi obilovinami.
Přidaná solární kapacita by tak mohla ročně vyrobit 191 TWh čisté elektřiny. To odpovídá 68 procentům současné poptávky po elektřině v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku a téměř trojnásobku jejich současné kombinované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (73 TWh). Ačkoli potenciální kapacita Polska je výrazně vyšší, pro Českou republiku by agrovoltaika mohla přinést nových 30 GW instalovaného výkonu.
Potenciál agrovoltaiky ve středoevropských zemích může dosáhnout 180 GW, přičemž 39 GW připadá na plodiny, které mají prospěch ze stínu. (Zelená: plodiny snášející stín; modrá: plodiny, kterým stínování prospívá). Zdroj: Ember
Všestranně výhodná technologie
Panely se v agrovoltaických projektech umísťují tak, aby nekonkurovaly plodinám, tedy buď nad plodinami, které mají prospěch z částečného zastínění (například bobule), nebo mezi plodinami, aby bylo možné používat zemědělské stroje. Agrovoltaika může chránit plodiny před nadměrným slunečním zářením a nepříznivými povětrnostními podmínkami, jako je krupobití, a také podporovat efektivnější využívání vody, což může stabilizovat výnosy v suchých letech.
Několik let intenzivního výzkumu v Evropě i mimo ni ukázalo, že agrovoltaika může zvýšit výnosy plodin až o 16 procent u ovoce nebo bobulovin. U plodin, které jsou méně odolné vůči zastínění, jako je například pšenice, se ztráty výnosů udržují pod 20 procenty díky vertikálním solárním panelům s velkými rozestupy mezi řádky.
Dodatečné příjmy z prodeje elektřiny však zdaleka převažují nad sníženými výnosy z obilovin. Naše případová studie v Polsku ukazuje, že z kombinovaného prodeje elektřiny a pšenice lze dosáhnout ročního zisku 1268 eur na hektar.
To kontrastuje s tradiční produkcí pšenice (bez agrovoltaiky), která bude podle odhadů v roce 2024 ztrátová. Vzhledem ke stále se zhoršujícím podmínkám zemědělství v důsledku klimatických změn tak může energie z agrovoltaiky přispět i ke zlepšení finanční situace zemědělců.
Zemědělci jsou pro
Stále více zemědělců podporuje využívání agrovoltaiky. Studie EMBER odkazuje na nedávný průzkum z Německa, kde je po letech úspěšných projektů více než 70 procent zemědělců ochotno zavést tuto technologii na svých pozemcích. V rámci průzkumu jsme se zajímali také o zkušenosti místních zemědělců. Ve studii uvádíme dva příklady využití agrovoltaiky v České republice. V jednom z pilotních projektů v Litomyšli se agrovoltaika využívá k testování pěstování ovoce, například malin, pod horizontálně umístěnými fotovoltaickými panely, které částečně propouštějí sluneční záření.
„Využití sluneční energie ve spojení s ochranou a zastíněním rostlin před extrémními srážkami i nadměrným slunečním zářením poloprůhlednými fotovoltaickými panely je ideální náhradou jiných typů ochrany, například ochranných sítí. Po dvou letech vývoje, výzkumu a získávání zkušeností z našeho pilotního projektu v Okrasných školkách Litomyšl to můžeme jen potvrdit. Největší výzvu pro větší využití těchto agrovoltaických systémů však vidíme v prodeji vyrobené elektřiny na trhu za odpovídající cenu tak, aby bylo dosaženo smysluplné návratnosti pro investora,“ uvedl Tomáš Brýdl, jeden z investorů projektu.
Jako druhý příklad využití agrovoltaiky jsme uvedli projekt v Hodoníně. „Náš projekt byl zahájen začátkem května 2024 na ploše 2000 m2 na pozemku, který byl revitalizován po těžbě ropy. Pod FVE bylo vysazeno celkem 1500 sazenic odrůd Ryzlink rýnský a Donauriesling ve sponu (vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi) 2 × 0,6 m. Podle našich zkušeností není znát, že by FVE měla negativně ovlivňovat růst sazenic oproti srovnatelně vysazeným vinicím v letošním roce mimo FVE, a mohli jsme bez problémů použít stroje na přípravu půdy v meziřadí a mezi sazenicemi. Při výstavbě fotovoltaické konstrukce je ale nutné zabránit nadměrnému utužení půdy stavebními stroji. Fotovoltaické panely musí být instalovány tak, aby z nich voda nestékala přímo na řádek sazenic, ale do zatravnění meziřadí z důvodu půdní eroze,“ popsal první zkušenost Pavel Mikuš, zástupce projektu.
Legislativa je klíčová
Absence harmonizované definice agrovoltaiky na úrovni EU znamená, že za definici tohoto pojmu a zavedení příslušných právních předpisů jsou odpovědné členské státy. Ty musí zajistit, aby si zemědělská půda po instalaci systémů zachovala své vlastnosti a byla nadále způsobilá pro zemědělské dotace v rámci společné zemědělské politiky („Common Agricultural Policy“).
Usnadnění zavádění agrovoltaiky bude vyžadovat efektivní územní plánování a zjednodušení postupů pro vydávání povolení a připojení k síti. Důležité je také zabránit erozi a poškození půdy a zajistit, aby demontáž fotovoltaických systémů probíhala bez trvalého poškození půdy.
Nedávno schválená novela v České republice ukazuje, že potřebné regulační změny jsou ve střední Evropě dosažitelné. Český přístup k agrovoltaice slouží jako dobrý příklad toho, jak usnadnit realizaci projektů a zároveň se vyhnout negativním dopadům na zúčastněné strany a zvýšené byrokracii. Definice agrovoltaiky schválená v květnu 2024 zajišťuje, že pro usnadnění výroby solární elektřiny nebude nutné vyjmout půdu ze zemědělského půdního fondu.
Agrovoltaikou se rovněž rozumí stavba pro zemědělství, kterou lze umístit na zemědělské půdě beze změny územního plánu. Bohužel současná česká legislativa prozatím vylučuje agrovoltaické systémy mezi obilovinami nebo travními porosty, což snižuje potenciální kapacitu o 96 procent.
Přestože zlepšení podmínek v České republice je stále možné, novela zákona o agrovoltaice ukazuje, že inovativní přístup k novým technologiím lze realizovat i ve střední Evropě, takže ostatní výše zmíněné země nemusí chodit pro inspiraci daleko.
Úvodní foto: Martin Abel