Poděkujte OZE: Evropané platí za elektřinu na spotu dokonce méně než před ruskou invazí
Průměrné ceny elektřiny na spotovém trhu v průměru klesly na předválečnou úroveň. Mohou za to především obnovitelné zdroje a úsporná opatření.
Kristýna Čermáková
27. 8. 2024
Investice do obnovitelných zdrojů energie, alternativní dodávky zemního plynu, zvýšení energetické účinnosti a úsporných opatření a vzájemná politická spolupráce. To vše jsou důvody, proč se Evropě podařilo stabilizovat energetický trh tak, že jsou ceny nižší než před ruskou invazí na Ukrajinu.
Prvním z důvodů je rychlé rozšíření obnovitelných zdrojů energie, především v případě Španělska a Portugalska. „Od začátku ukrajinské krize tyto dvě země přidaly téměř 20 gigawattů solárního a větrného výkonu, což nyní představuje přibližně 15 procent jejich celkového instalovaného elektrického výkonu. Masivní budování obnovitelných zdrojů energie sehrálo zásadní roli při snižování závislosti na fosilních palivech a snižování cen elektřiny,“ vysvětluje odborník na energetiku a spoluzakladatel Alexa Capital Gerard Reid na svém účtu X.
Španělsko díky nově instalovaným zdrojům zaznamenalo nárůst obnovitelné energie z 51 procent v roce 2021 na 65 procent v roce 2024. Podařilo se tím také snížit velkoobchodní ceny elektřiny o polovinu ve srovnání s cenovou hladinou z roku 2021.
Evropská unie se navíc celkově snažila získat i alternativní dodavatele zemního plynu, jehož ceny po ruské invazi vystřelily do nepředvídaných výšin. I přes počáteční paniku spotřebitelů se ale podařilo plyn zajistit, zvýšit dovoz LNG a posílit skladovací kapacity.
„Odklon od ruského plynu spolu s mírnou zimou a celkově nižší poptávkou po plynu zmírnil tlak na ceny plynu, což následně snížilo ceny elektřiny ve velké části Evropy,“ popisuje Reid.
Reid dále vysvětluje, že vlády v celé Evropě zavedly programy na podporu zvýšení energetické účinnosti a snížení celkové spotřeby energie. Tato opatření spolu s veřejnými kampaněmi na podporu úspor energie přispěla ke snížení poptávky po elektřině, což pomohlo stabilizovat nebo snížit ceny. V neposlední řadě se na snížení cen podílely také vlády a energetické společnosti.
Ceny v Česku drží klesající trend
Hlavní ekonom skupiny ČEZ Pavel Řežábek pro Obnovitelně.cz dodává, že ačkoliv jsou v Česku zrovna v tuto chvíli (koncem srpna) spotové ceny vyšší než v roce 2021, obecně mají ceny elektřiny klesající trend, byť s mnoha výchylkami.
„Letošní průměr spotových cen je 72 eur za megawatthodinu, v roce 2021 to bylo 101 eur za megawatthodinu. Zrovna v srpnu to je naopak: za prvních 24 dnů byla cena letos 87 eur za megawatthodinu, v roce 2021 jen 82 eur za megawatthodinu,“ vysvětluje Řežábek. Důležité ale je, že obecně jsou ceny elektřiny v průměru levnější, a to především díky rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů a levnému plynu.
Na celou Evropu má silný vliv nárůst instalací obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky, větru ale i jádra a vody. A to vše jde na úkor výroby z uhlí a plynu, což si podle Řežábka mnozí čeští politici neuvědomují. Trh je přitom stále ještě křehký a nestabilní.
Řežábek vysvětluje, že zbytek roku i jeho cenový průměr závisí z velké části také na počasí. „Když vytrvá aktuální teplo, zásobníky plynu zůstanou dlouho plné. Asie nyní spotřebovává velké množství zemního plynu na klimatizace, a když se u nich ochladí, spotřeba klesne a tím i jeho cena. Ale jestli u nás přijde chladný podzim a v Asii bude dlouho teplo, ceny mohou být ještě pořád raketové,“ varuje ekonom před nevyzpytatelností spotového trhu.
Zákazníkům se spotové ceny vyplatí
Podle manažera provozu elektráren Jiřího Müllera ze společnosti JRD se dal aktuální trend snižování spotových cen očekávat. „Tak, jak bude postupovat dekarbonizace energetiky, očekáváme pozvolný pokles velkoobchodních cen i v následujících letech. Bohužel nelze příliš počítat s poklesem nákladů na energie pro koncové zákazníky, kdy tento klesající trend bude kompenzován zvýšenými náklady na rozvoj distribučních sítí a jejich provoz,“ dodává.
Ačkoliv jsou nyní v Česku spotové ceny už zas o něco vyšší, než jaké byly na jaře a začátkem léta, zákazníci spotového trhu pravděpodobně neprodělají, soudí výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Ti, kteří mají spotové ceny a sledují aktuální nárůst cen, začínají být nervózní a zvažují dlouhodobější kontrakty,“ říká pro Obnovitelně.cz.
Zákazníci klasických tarifů ale mohou být také spokojeni, od září a října se postupně snižují ceníky velkých dodavatelů a je možné uzavřít i kontrakt na dobu neurčitou. „Pokud se objeví dobrá nabídka, odběratel tím získá jistotu, že přečká zimu s rozumnou cenou, nemusí příliš váhat. Ale spotoví zákazníci se také nemusí bát, nemyslím si, že by se ceny přes zimu zvedly nějak výrazně,“ komentuje Gavor.
Během energetické krize mnoho zákazníků se spotovými cenami těžce pochodilo, začátkem letošního roku ale platili mnohdy i pouze polovinu ceny oproti fixním tarifům. Nicméně zásobníky plynu jsou nyní plné a Gavor nepředpokládá mezi spotřebiteli výraznou paniku a přechod k závazným smlouvám. V dlouhodobé statistice jsou spotové tarify stále ještě ty nejlevnější na trhu.
Praxe vyvrací mýty a strašáky
Jak vnímá také Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, snižování cen elektřiny je znát především ve státech, které za poslední tři roky přidaly gigawatty solárních a větrných elektráren. Vysvětluje, že právě expanze zelené energie sehrála vedle využití potenciálu úspor energie, zajištění dodávek zemního plynu mimo ruské zdroje a relativně mírných zim klíčovou roli při snižování závislosti na drahých fosilních palivech.
„Nastartovaný růst zejména solárních a větrných elektráren potvrdil dobré výsledky během první půlky letošního roku: ve 13 členských státech EU právě tyto zdroje vyrobily více elektřiny než uhlí a zemní plyn dohromady. Nejde přitom jen o tradiční státy, které svou ekonomiku dlouhodobě spojily se zelenou transformací, ale třeba také Maďarsko nebo Belgie, které zatím zůstávaly ve stínu obnovitelné expanze,“ komentuje Sedlák.
Během první půlky letošního roku pokrývají obnovitelné zdroje spotřebu elektřiny ve Španělsku z 65 procent, v Portugalsku až 82 procent a v Německu 57 procent. Právě v sousedním Německu se stabilní růst solárních a větrných elektráren promítá do poklesu cen silové elektřiny: ceny na burze u našich sousedů prudce klesly ze zhruba 100 eur za megawatthodinu (denní aukce) na méně než 68 eur za megawatthodinu. Růst obnovitelných zdrojů se tak promítá pozitivně také do dostupných cen elektřiny pro podniky a domácnosti.
Sedlák dodává, že v Česku během první poloviny roku 2024 pokračoval dál růst solárních elektráren hlavně na střechách domů a podniků. Větrná energetika zatím významně vpřed neposkočila.
„Přesto je právě vyvážený mix obou zdrojů v Česku podmínkou úspěšné transformace ekonomiky směrem k bezuhlíkové. Zásadní impuls pro rozvoj zelené energetiky má do Česka přinést až akcelerační balíček legislativy, která má urychlit povolování a výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie. Z výsledku tak budou moci těžit spotřebitelé pomocí levné obnovitelné elektřiny,“ komentuje.
Letošní rok ukazuje, že Evropa umí zkrotit své emise postupnou náhradou spalování uhlí za nové solární a větrné elektrárny. I při vysokém podílu obnovitelných zdrojů v síti nedochází k blackoutům a ceny silové elektřiny na burze padají. Praxe tak podle Sedláka vyvrací strašení kritiků moderní energetiky.
Úvodní foto: Pixabay