České „zelené zlato“ nově hlídá aplikace. Chmelařům pomůže bojovat se změnou klimatu
Mobilní aplikace přesně určí, kdy, kde a kolik vody se má použít k zavlažování chmelnic. Výzkumný projekt, který reaguje na dopady klimatické změny, inicioval Plzeňský Prazdroj.
Pavel Baroch
10. 8. 2024
Česká republika patří mezi světové lídry v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se na pěti tisících hektarech vypěstuje v průměru více než šest tisíc tun chmele, který je spolu s vodou a ječmenem základní surovinou pro výrobu piva.
Podobně jako na jiné plodiny i na chmel dopadají negativní důsledky změny klimatu včetně nepravidelných srážek. Příkladem je rok 2021, kdy tuzemské chmelnice zažily nejlepší sklizeň za posledních sto let, zatímco o rok později přišla nejhorší sklizeň od začátku 60. let minulého století. Meziročních výkyvů přitom přibývá.
Proto z popudu Plzeňského Prazdroje, největšího tuzemského pivovaru, vznikla v roce 2021 iniciativa PRO CHMEL, která má pěstitelům této plodiny pomoci vyrovnávat se s dopady klimatické změny. Na projektu spolupracuje několik desítek expertů ze tří kontinentů. Výsledkem je uživatelsky přívětivá aplikace, která funguje i v běžném smartphonu.
„Vyvinuli jsme aplikaci, která pomáhá chmelařům a ukazuje jim, jak efektivně nakládat s vodou. Umí poradit, kde, kdy a jakým množstvím vody mají zavlažovat, a to až do úrovně konkrétní chmelnice,“ řekl Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.
Chmelaři si v aplikaci zadají souřadnice svého pozemku i požadovaný výnos na konci sezóny, který by měl odpovídat dlouhodobému průměru. „Na základě detailních dat z předchozích dvou let měření, předpovědi počasí i údajů o zalévání v uplynulém období pak vidí, kolik vody je potřeba použít, aby chmel prospíval,“ vysvětlil Tučník.
PRO CHMEL pohlídá, aby rostliny měly dost vody
Do projektu PRO CHMEL se původně zapojilo šest chmelnic, které odborníci osázeli půdními senzory, meteostanicemi a dalšími chytrými technologiemi. Za dva roky měření vznikla rozsáhlá databáze, která posloužila jako základ pro tvorbu prediktivních modelů vlivu počasí na růst chmele a stala se jádrem aplikace.
Její klíčovou funkcí je přehled o vodní bilanci na konkrétní chmelnici. Na základě předchozích srážek, půdní vlhkosti a zavlažování vypočítává aplikace množství chybějící vody, kterou je ideálně potřeba chmelu dodat, aby pěstitel získal požadovaný výnos a obsah alfa kyselin (jsou důležité pro chuť a hořkost piva). Výzkumníci tak zjistili, že jedna rostlina potřebuje na sezónu přibližně 800 litrů vody – množství se ale může lišit zejména podle teploty vzduchu.
Chmelařům tak nová aplikace napoví nejen, jak zavlažovat, ale také to, kolik vody celkem budou pro potřebovat od jara až do sklizně. Zemědělci, kteří nemají přístup ke spolehlivému zdroji vody, což je většina tuzemských pěstitelů, si tak mohou například spočítat, jestli se jim vyplatí sběrná nádrž a jak velká by měla být.
Přestože na projektu PRO CHMEL spolupracují odborníci z celého světa, vlastní aplikace je dílem českých vývojářů ze studia Ackee, které uspělo ve výběrovém řízení. „Aplikace je optimalizována tak, aby byla přístupná z počítače, tabletu i mobilu, a poskytovala stejný uživatelský zážitek na všech zařízeních,“ sdělil David Bilík, technický ředitel Ackee. Dodal, že díky umělé inteligenci získají předpověď i ti pěstitelé, kteří na své chmelnici nemají žádné senzory.
Výnos vyšší o 40 procent
První konkrétní poznatky z aplikace využil už před rokem Václav Burger, jeden ze zapojených chmelařů z farmy Lupofyt ve středočeských Chrášťanech. Díky získaným informacím kompletně upravil závlahu na několika zemědělských plochách.
„Na základě dat jsme loni začali zavlažovat už v dubnu, tedy dříve, než je obvyklé, a vláha pak v půdě vydržela i v době, kdy ji chmel potřeboval a kdy ji nemáme možnost získat z vodního toku. Díky tomu byl výnos v místech, kde se využila data z projektu PRO CHMEL, o 40 procent vyšší, než jaký byl průměr předchozích tří let. Věřím, že aplikace bude dalším přínosem, který nám pomůže stabilizovat výnosy chmele,“ řekl Burger.
Momentálně má aplikaci v pilotním provozu dvanáct pěstitelů, což je desetina všech chmelařů v zemi. Až do konce sezóny ji testují na 14 různých místech na 28 chmelnicích. Výzkumníci budou nadále pokračovat v měření a zároveň analyzovat získaná data.
„Zároveň získáme zpětnou vazbu přímo od pěstitelů, jak se jim aplikace používá a jaké výsledky jim poskytuje. Do budoucna bychom ji pak chtěli nabídnout i dalším českým chmelařům,“ uvedl Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.
Že růst teplot a častější sucha ohrožují výnosy chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě, potvrzuje rovněž studie vědců z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kterou zveřejnil prestižní odborný časopis Nature Communications. Výzkumníci rovněž upozornili, že kvůli klimatické změně se může snižovat obsah důležitých alfa látek.
„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětlil Martin Možný z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy centra CzechGlobe. Pokles objemu srážek a období sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Vědci předpokládají, že výnos chmele by do roku 2050 mohl bez adaptačních opatření mohl klesnout od 4 do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti. Změny klimatu přitom dopadnou na různé oblasti nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské kraje, jako je bavorské Hallertau nebo české Žatecko. Naopak hůře na tom budou jižněji položená místa, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.
Úvodní foto: Pixabay