Obchodníci se strachem šíří paniku kolem Green dealu. Vydělají na tom jen uhlobaroni
Byznysové vyhlídky fosilních oligarchů dlouhodobě ohrožuje případný úspěch evropských klimatických ambicí.
Redakce Obnovitelně.cz
9. 8. 2024
Přestože pokračování ve fosilním statu quo je z bezpečnostních i ekonomických důvodů neudržitelné, český mediální prostor stále živí fantazie, že z přechodu k nízkouhlíkové ekonomice se dá nějak uniknout. Proto je vysoce problematické, že největší český mediální dům ovládají fosilní zájmy.
Nedávno se rozhodl deník Blesk rozpoutat clickbaitové žně prostřednictvím svého rámování klimatických strategií jako zavádění „zeleného teroru“. Nešlo přitom přehlédnout, že Blesk vlastní Daniel Křetínský, tedy muž, který vsadil stovky miliard na zpomalení či zablokování evropské klimatické politiky.
Trochu to připomínalo situaci, když Rusko před invazí na Ukrajinu pomocí chytrých tahů na světových trzích s fosilními trhy vytvářelo umělý nedostatek. Ten šponoval ceny energií do nebes a média zaplavila série článků a komentářů, které ze zdražení obviňovaly emisní povolenky. Mimochodem, v té době se také naplno ukázala geopolitická výhoda výroby energie z obnovitelných zdrojů, která má potenciál nás před podobným ohrožením a vydíráním chránit.
Miliardáři během krize zbohatli
Ruská invaze však také dala mimořádně vydělat hráčům, kteří si vsadili na selhání nebo zpomalení evropské klimatické politiky. Jedním z nich je Daniel Křetínský, který prostřednictvím svého konglomerátu EPH už 15 let skupuje uhelné doly, elektrárny a teplárny i další energetické podniky v Česku i v Evropě. V Německu kupříkladu počítá i s kompenzacemi za státem řízené odstavování uhlí z energetického mixu.
Přes všechny varující signály spojené s destabilizací klimatu tak Křetínský situuje stěžejní osu svého podnikání do fosilních paliv, ačkoliv v menší míře pragmaticky investuje i do zelené energetiky. Zatímco tedy většinu českého obyvatelstva tlačily ke zdi vysoké cena energií, čeští miliardáři Daniel Křetínský spolu například s Pavlem Tykačem patřili k výhercům krize. Za pouhý rok zbohatli díky Ruskem dlouho připravované operaci o stovky miliard korun, několikanásobně více než se například vybere z emisních povolenek v celé České republice.
Na formování tohoto prostoru se právě Křetínský prostřednictvím vlastního mediálního impéria, zahrnujícího Blesk, Reflex a Info.cz aktivně podílí. Křetínského mediální impérium je jedno z nejsilnějších v České republice a ročně oslovuje skoro 4 milionu čtenářů. To je vzhledem ke Křetínského silným podnikatelským zájmům a častým manipulativním figurám, které v jeho médiích informování o klimatu pravidelně doprovázejí, značně zneklidňující.
V polovině července Blesk vydal sérii článků rámovaných jako „zelený teror po Česku”. To mělo za následek neschválení připravených strategických vládních dokumentů v oblasti klimatu a energetiky, a především rozšíření poplašné zprávy o tom, jak benzin podraží o deset korun na litr.
Komunikačně na danou situaci hluboce nepřipravená Fialova vláda se teď sama tlačí ke zdi vyjádřeními o tom, jak žádné zdražování nebude a jak oseká údajnou přílišnou ambici vlastních strategií (která ale neexistuje, naopak, neplníme ani základní unijní cíle).
Rukojmím celé situace by se mohlo stát spuštění systému obchodování s povolenkami na paliva, známého jako ETS 2. To má za cíl narovnat podmínky velkých a malých znečišťovatelů, a také například domácností napojených na dálkové vytápění s těmi, které si topí ve vlastním kotli. Kromě toho přinese další miliardy do státní kasy, které jsou potřeba například pro podporu zateplování nízkopříjmových domácností.
Desítky let fosilních lží
Další zpomalení klimatických politik přitom rozhodně není na místě. Klimatický systém se již dnes nachází v nebezpečné destabilizaci. Rok 2023 byl nejteplejší rokem v historii měření, přitom rok 2024 ho zřejmě ještě předstihne. Všech 10 nejteplejších let v 174leté historii měření nastalo v posledním desetiletí (2014-2023) a pondělí 22. července bylo podle vědců nejteplejším dnem. Rychlé zvyšování globální teploty nás přitom dostává mimo kontext teplot, během kterých se vyvinula lidská civilizace.
Znepokojující jsou hlavně výhledy do budoucnosti, které ukazují, že bez zkrocení fosilních emisí bude oteplení ještě několikanásobné. To by prakticky jistě vedlo k velmi závažným, negativním a nebezpečným ekonomickým, bezpečnostním a environmentálním dopadům.
Naplňují se dlouhodobé výsledky klimatického výzkumu, že s tak masivním znečišťováním atmosféry skleníkovými plyny dojde k bezprecedentní změně globálního klimatu. Toto poznání již koncem 80. let vedlo k ustanovení řady mezinárodních těles, které se zaměřovaly na možné řešení klimatického problému. Již počátkem 90. let započal mezinárodní proces, který se snažil destabilizaci klimatu zastavit. Bohužel, spolu s prvními pokusy o mezinárodní řešení bylo vidět i masivní mobilizaci na fosilních palivech závislých sektorů, firem a států, které se snažily klimatickou politiku zastavit.
Tyto skupiny daly do pohybu masivní dezinformační kampaně, které jsou tu s námi dodnes. Nejprve se počátkem 90. let zaměřovaly primárně na popírání samotné existence globálního oteplování.
S tím, jak se poznatky klimatické vědy stávaly pořád jasnější, se fosilní sítě začaly přesouvat ke zpochybňování negativních důsledků klimatické destabilizace. Nicméně i toto začalo být postupně neudržitelné, jak se začaly množit důkazy rizicích a dopady jsme začali už pociťovat ve svých každodenních životech.
Postupně začaly být fosilní sítě vystaveny tlaku od čím dál tím dostupnějších a výhodnějších nízkouhlíkových alternativ. V poslední době tedy vidíme setrvalý nárůst ve snahách o diskreditace alternativ k fosilním palivům, především obnovitelných zdrojů energie. K tomu si fosilní aktéři běžně vypomáhávají širokou paletou klamů, informačních zkreslení a manipulací.
Pod proudem: Ptáci se naučili žít s větrnými elektrárnami. Větší riziko jim hrozí od koček
Výsledkem bylo ale několik desetiletí otálení a dnes se nebezpečně přibližujeme zvýšení o globální teploty o 1,5 °C. Pokud budeme takto pokračovat, tak nám mezi prsty proklouzne i šance na udržení růstu globální teploty do 2 °C, což je deklarovaný cíl Pařížské dohody. To nás dostává do velmi nebezpečné situace rozsáhlé klimatické destabilizace s mnoha nepředvídatelnými dopady.
Ze zkušeností z domova i zahraničí víme, že obrovské finanční zájmy fosilních společností, ale i fosilních států u nás i v zahraničí, dlouhodobě vedou k aktivní sabotáži nejen samotné dekarbonizace, ale i racionální debaty o podobě klimatické politiky. V dané situaci se obtížně zbavuje podezření, že vlna děsu, kterou vidíme z Křetínského médií, nemá zástupnou roli.
Komu prospějí skandální titulky?
Mediální pokrytí totiž mluví prostřednictvím skandalizujících titulků o zavádění „zeleného teroru po Česku", aniž by nějak reflektovalo nebezpečí spojené s eskalací globálního oteplení. Ostatně s podobnou ignorací kontextu, ve kterém se opatření odehrávají, bychom mohli rámovat jako „zelený teror" v podstatě jakoukoliv environmentálně šetrnou změnu. Odsíření elektráren, zákaz freonů na ochranu životadárné ozonové vrstvy, ochrana půdy, vody a vzduchu před chemickým nebo toxickým znečištěním. Přitom všechna tato opatření jsou v důsledku pozitivní jak z hlediska životního prostředí, zdraví a ekonomiky.
Manipulativní figury ve vztahu ke klimatické problematice a fosilní energetice se přitom v portfoliu Křetínského mediálního impéria vyskytují dlouhodobě. Na Info.cz pravidelně vystupují lidé jako je Martin Schmarz, který s vážnou tváří požaduje využití fosilních zásob „do mrtě“, aniž by nějak reflektoval smutný fakt, ž tím by se Země stala prakticky neobyvatelnou. Schmarz také o klimatických opatřeních šíří v podstatě poplašné zprávy a konspirační teorie, když je označuje za „řízenou genocidu” a obecně popírá i základní poznatky klimatické vědy.
Podobně se donedávna profiloval časopis Reflex, který zase dlouhodobě pracuje na vytváření kulturních válek a politických štěpení, kdy snahy o snižování emisí skandalizuje jako snahu o zavedení levicové diktatury. Ostatně zajímavý je i „coming out” Michala Půra, bývalého šéfredaktora Info.cz, kterého už unavuje být považován za novináře. Spíš je vidět, že mu vyhovuje poloha agenda-settera pracujícího na vytváření formálně novinářského obsahu, který ovšem obsahově definují zájmy klienta. Vytváří tak prostor zdánlivě nezaujaté žurnalistiky, kde pak vystupují fosilní lobbisté jako Mirek Topolánek, kteří jakoby nezaujatě komentují dění.
Mediální útok na aktualizaci klimatických politik je také třeba vnímat v kontextu toho, že Křetínský, podobně jako další uhlobaron Pavel Tykač, má vážné spory s ministrem průmyslu a toho času nominantem na eurokomisaře Jozefem Síkelou. Ministr se totiž dlouhodobě odmítá podřídit jejich tlaku na prodej strategických firem nebo zavedení kompenzačních plateb na provoz ztrátových uhelných elektráren.
Takto silný střet zájmů v jednom z největších mediálních domů v České republice vysílá velmi zneklidňující signál o schopnosti vést nad řešením klimatické krize racionální veřejnou debatu. Nikdy si totiž nemůžeme být jisti, jak se do skandalizujících titulků propisují zájmy vlastníka. Skandalizující titulky proti klimatickým politikám je proto dobré vždycky brát s rezervou. Kdo je napsal a kde vyšly? Kdo může mít ze skandalizace prospěch? A co se za nimi skrývá?
Autoři: Tomáš Jungwirth Březovský a Vojtěch Pecka
Úvodní foto: Freepik