Nový návrh zákona o obnovitelných zdrojích: Co přináší a jaké jsou jeho nedostatky?

Ministerstvo průmyslu a obchodu posunulo do připomínkového řízení návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), který má za cíl zrychlit proces jejich povolování a podpořit dekarbonizaci elektroenergetiky.

Přestože se všeobecně uznává, že obnovitelné zdroje jsou klíčové pro naši energetickou budoucnost, jejich implementace naráží na překážky, které tento návrh zákona hodlá řešit. Jak říká Pavel Doucha, partner advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti: „Podle našeho názoru se jedná o druhý nejzásadnější návrh zákona letošního roku – mají se v něm stanovit vhodné oblasti pro rozvoj obnovitelných zdrojů a zjednodušit povolovací řízení.“

Na jedné straně totiž panuje shoda v tom, že obnovitelné zdroje energie mohou pomoci České republice v nejbližších letech jako jediná technologie s dekarbonizací elektroenergetiky, na druhé straně se je ale nedaří povolovat dostatečně rychle. I když jejich vlivy na životní prostředí jsou v porovnání s většinou ostatních energetických zařízení spíše menší.

Bez evropské legislativy, konkrétně směrnice RED III, by tento návrh zákona pravděpodobně ani nevznikl. Evropská unie zde sehrála klíčovou roli. Evropská legislativa totiž klade důraz na urychlený přechod k obnovitelným zdrojům energie a poskytuje rámec, který členské státy musí uvést do praxe. To znamená, že i Česká republika se musí přizpůsobit a nastavit své zákony tak, aby podporovaly rozvoj čisté energie.

Nejdůležitější změny

Nový návrh zákona obsahuje několik důležitých změn, některé jsou ale značně rizikové. Například vyhlašování vhodných oblastí bude plně v kompetenci státu, krajů a obcí, což přináší riziko, že pokud nebudou mít zájem, žádné oblasti nevyhlásí. Návrh postrádá konkrétní kritéria a postupy, jak by měly být tyto oblasti určeny. To může vést k nerovnoměrnému rozvoji obnovitelných zdrojů napříč regiony, což by mohlo dále zpomalit jejich výstavbu.

Dalším úskalím je, že samotný proces vyhlašování vhodných oblastí je navržen jako složitý a časově náročný. Vyžaduje změny v územně plánovací dokumentaci a vydání územního opatření. To bude znamenat mnoho komplikací na cestě k jejich schválení. Například celostátní vhodné oblasti budou muset být zakotveny v územním rozvojovém plánu České republiky.

„Jde o jakýsi celostátní územní plán. Už jsme ho měli mít schválen několik let, ale na stole není ještě ani návrh. Když budou všichni ‚makat‘, mohou být celostátní vhodné oblasti třeba až někdy v roce 2028,“ doplňuje Pavel Doucha. To je poměrně dlouhá doba, která může zbrzdit rozvoj obnovitelných zdrojů. Každý by si měl uvědomit, že jakékoliv zdržení v procesu povolování může mít negativní dopad na celkovou energetickou politiku země a zpomalit přechod k čisté energii.

Změna se týká i toho, že pro každou vhodnou oblast budou zřejmě stanoveny podmínky, které budou muset investoři splnit. Existuje riziko, že tyto podmínky budou tak přísné, že investoři budou muset často žádat o výjimky, což zpomalí celý proces. Nebezpečí číhá i na potenciální investory, jež by mohly přísné regulace odradit, a kteří by tudíž raději hledali příležitosti v jiných zemích s méně komplikovanými zákony.

Úskalím je také to, že návrh zákona neobsahuje dostatečná opatření pro usnadnění realizace projektů mimo vyhlášené oblasti. Například pokud bude mít investor kladné stanovisko k hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) pro větrné elektrárny (VTE), nemělo by být nutné žádat o změnu územního plánu. V tomto případě je totiž VTE považována za veřejnou energetickou infrastrukturu. Taková zjednodušení ale v návrhu chybí. To může znamenat, že i projekty, které by měly být relativně snadno schváleny, budou čelit byrokratickým překážkám, což může zpomalit jejich realizaci.

Naděje na zlepšení

Navzdory výše uvedeným nedostatkům jde přeci jen o teprve první krok k vytvoření nového zákona. Během legislativního procesu bude jistě prostor pro úpravy a zlepšení. Je důležité, aby veřejnost a odborníci sledovali jeho vývoj a aktivně se zapojili do diskuze. Veřejné debaty a zpětná vazba od odborníků mohou hrát klíčovou roli při doladění zákona tak, aby skutečně podpořil rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Jedním z možných řešení by mohlo být zavedení jasných a jednotných kritérií pro vyhlašování vhodných oblastí, které by minimalizovaly subjektivní rozhodování na místní úrovni. Rovněž by bylo užitečné zjednodušit procesy schvalování a zajistit, aby podmínky pro investory byly realistické a dosažitelné bez potřeby častých výjimek.

Další důležitý aspekt je zvýšení informovanosti a vzdělávání veřejnosti o výhodách obnovitelných zdrojů energie. Lepší porozumění a podpora ze strany veřejnosti mohou vést k větší ochotě místních samospráv vyhlašovat vhodné oblasti a podporovat projekty čisté energie. Budeme bedlivě sledovat cestu tohoto návrhu zákona legislativním procesem a doufáme, že se podaří odstranit jeho nedostatky, aby mohl skutečně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice.

Nový návrh zákona o obnovitelných zdrojích představuje významný krok vpřed, ale stále je zde prostor pro zlepšení. Aby byl zákon skutečně efektivní, je nutné odstranit byrokratické překážky a zajistit, aby byly vytvořeny jasné a spravedlivé podmínky pro investory. Spolupráce mezi státem, kraji, obcemi a investory je klíčová pro dosažení cílů dekarbonizace a přechodu k udržitelné energetice. S otevřeným dialogem a konstruktivní zpětnou vazbou může být tento zákon nástrojem, který posune Českou republiku směrem k zelenější budoucnosti.

Text: Tiskový komentář

Úvodní foto: Pixabay