Co nás naučila teplá zima? Že problém už brzo nebude dům vyhřát, ale vychladit

Letošní zima byla podle Českého hydrometeorologického úřadu druhou nejteplejší v historii měření. Užili jsme si umělý sníh v lednu, rozkvetlé stromy na konci února, první alergické záchvaty už v průběhu března. A také rekordně teplé Velikonoce, tropický začátek dubna následovaný sněhem na jeho konci. Větší nevyzpytatelnost lokálního klimatu mění také doposud zamrzlé návyky běžných domácností: více totiž začínáme přemýšlet nejen nad tím, jak si domov vyhřát, ale také jak si ho vychladit.

Že se v myšlení běžné české domácnosti něco mění, nemusíme stavět jen na dojmech. Dobrým lakmusovým papírkem je každoroční charakter poptávky po otopných systémech, která se s koncem zimy logicky propadá, tepelná čerpadla nevyjímaje. Čím teplejší zima, tím rychlejší pokles zájmu. Jenže jak se zdá, letos je přece jen něco jinak. Podle všech aktuálních měření totiž vyhlížíme tropické léto, a tak spolu s poklesem zájmu o vytápění začíná už nyní růst zájem o chlazení nemovitostí. Vyhledávání termínu „klimatizace“ vystřelilo výrazně dříve než loni. A zájem o chlazení tepelným čerpadlem vyrostl meziročně několikanásobně.

• Psali jsme: Nová tepelná čerpadla jsou více ekologická i účinnější. Pomáhá jim k tomu nové chladivo

Konkrétně z druhého zmíněného trendu samozřejmě nechci dělat rozsáhlé závěry. Lidí, kteří o vytápění i chlazení přemýšlí takovýmto způsobem – tedy jako o dvou souvisejících věcech, které je vhodné řešit v rámci jednoho přístroje – je v Česku stále ještě menšina. V posledních pěti letech jsme se spíše úspěšně nominovali mezi národy s nejrychleji rostoucím počtem individuálních klimatizačních jednotek, rostoucímu počtu tepelných čerpadel navzdory. A právě to krásně ilustruje, jak málo je většinový český trh zralý na sofistikované a komplexní instalace.

Nezapomínejme pro léto na zimu, a naopak

Běžný český majitel nemovitosti bude pravděpodobně intuitivně tíhnout právě k tomu, že si pořídí oddělený systém vytápění a samostatný systém chlazení – tedy především klimatizaci. Než aby spojil oba systémy do jednoho, bude je i nadále řešit odděleně. Co se týče efektivity a komplexity systému, půjde jednodušší cestou oproti veškerým vyspělým možnostem. A to je samozřejmě škoda. Málokterá domácnost dnes například ví, že v případě určitých typů tepelných čerpadel je možné chladit v podstatě zdarma, bez nutnosti elektrické spotřeby.

Proč by nás to mělo trápit? Česko v posledních letech významně investovalo do snižování ekologické stopy, kterou způsobuje právě vytápění budov. Stát zároveň nepřestává ekologické vytápění podporovat a štědře dotovat. Ať už na úrovni Nové zelené úsporám nebo zatím rozpačité „Babičky“. A byl by velký krok zpět, kdybychom v rámci této investiční vlny nezvládli pokrýt kompletní tepelný management a dočkali se toho, že za pár let budeme vypisovat nový dotační program „Přežij léto“.

• Tip: Tepelná čerpadla země–voda se vyplatí nejvíce. Přesto jsou v Česku ve výrazné menšině

Jenže se stačí vžít do uvažování běžné domácnosti. Ta má ve většině případů našetřené peníze právě na to, aby „jí nebyla v zimě zima“. Je to logické – primárně je třeba řešit právě vytápění budov a ohřev teplé vody. Navíc to vychází z impulsů, kterými jsou nejčastěji výměny starých kotlů. Tak jako je to letos například u jedniček a dvojek na tuhá paliva. Chlazení nemovitosti tak spadá – tedy pokud není spojené se zásadnější rekonstrukcí – do zcela jiné kategorie, na kterou mají domácnosti oddělený rozpočet a řeší ji zvlášť.

A i kvůli tomu se rozhodují bohužel spíše krátkozrace. To všechno může vést k tomu, že nás čeká dekáda, u které proti předpokladům roční spotřeba vyplývající z provozu budov naopak stoupne. Potenciál tepelných čerpadel, která by zvládala i chlazení, zůstane nevyužit, a naopak se přidají klimatizační jednotky.

Otevírat oči musí především specialisté z oboru, nikdo jiný to neudělá

Tento scénář však nemusí nutně nastat. Jsem totiž přesvědčen, že právě letos se může situace změnit. Jinými slovy – Češi si uvědomují, že klimatizace se nekupuje impulzivně na základě akčního letáku v době, kdy jsou vyhlídky na tropické teploty, ale že se k chlazení i vytápění domácnosti musí přistupovat výrazně systematičtěji.

Právě tento úhel pohledu je nyní třeba podpořit. A přiznejme si: svůj největší díl na tom musí mít výrobci a firmy, které tepelné systémy pro domácnosti navrhují. Nikdo jiný to za ně neudělá. Pokud budou skutečně chtít pro danou domácnost to nejlepší, může být velice rychle spokojenost na obou stranách. V opačném případě zbytečně zdržíme o dlouhé roky naši společnou cestu za ekonomickým a ekologickým provozem našich domácností.

• Tip: Spojení vzduchotechniky a tepelných čerpadel. Atrea odkupuje majoritní podíl Master Thermu

A komu nestačí tato logická motivace, ten by měl zareagovat alespoň na tu pragmatickou. Vše z mého pohledu směřuje k tomu, že se začíná rodit trh, který v následujících pěti letech dosáhne na miliardové konsolidované obraty v rámci prodaných zařízení. Věřte mi – stačí další dvě tři teplé zimy. A na tuto příležitost se naskakuje právě teď.

Jak je možné chladit pomocí tepelného čerpadla? S některými typy to jde i prakticky zdarma

• Otopnou a chladicí soustavu lze propojit na takzvané „ostré chlazení“ pomocí nástěnných konvektorů. Ty s teplotou chladicí vody okolo 10 °C plně nahradí klimatizaci.
• Pokud je u ostrého chlazení využíváno tepelné čerpadlo systému země-voda (tedy s plošným kolektorem nebo vrtem) nebo voda-voda, účinnost je výrazně vyšší než u běžné klimatizace (anebo tepelného čerpadla vzduch-voda)
• Pro bezkondenzační kompresorové chlazení (s teplotou chladicí vody 18–20 °C) je možné využít podlahový systém vytápění anebo stropní či stěnové vytápění. Takové chlazení je provozně mnohem levnější než ostré a vhodnější je i ze zdravotních hledisek. Na druhou stranu je vždy potřeba počítat s omezeným chladicím výkonem.
• V případě čerpadla země-voda lze bezkondenzačně chladit i pasivně, tedy bez běhu kompresoru, jen výměnou topné a chladicí energie se zemí. V tomto případě jde o chlazení prakticky zdarma.
• Navíc pokud chladíme do zemního kolektoru, regenerujeme ho. Teplo, které do něj uložíme, využijeme zpět pro vytápění na počátku topné sezóny.

Česko bude rozpálené, smiřme se s tím

Je to logické. Pokud se podíváme na graf, který dlouhodobě zaznamenává ledové a tropické dny v Česku, nemůžeme si nevšimnout, jak se k sobě obě křivky přibližují. Stačí se podívat do loňských statistik. Za loňský rok bylo v Česku zhruba 11 ledových dnů – tedy dnů, kdy teplota nevystoupala nad nulu. Mrazových dnů bylo 59. Letních dnů, kdy se teplota vyhoupne nad 25 stupňů, bylo 80, tropických dnů s maximální teplotou nad 30 stupňů pak 23. A dokonce jedna tropická noc, kdy teplota ani po západu slunce neklesne pod 20 stupňů Celsia.

Autorem textu je Jiří Svoboda, spoluzakladatel tradičního českého výrobce tepelných čerpadel Master Therm

Úvodní foto: Master Therm