Chceme vyvést Česko z fosilního skanzenu, lidovci jsou nejzelenější strana ve vládě, říká Hladík

Vláda za poslední dva roky přijala řadu zásadních novel pro podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie a urychlení dekarbonizace. Nedávno sněmovnou prošla novela, která otevírá prostor rozvoji agrovoltaiky, od července půjde sdílet energie pomocí aktivního zákazníka nebo komunitní energetiky a poslanci také brzy projednají paragrafy, které umožní rozběhnout ukládání energie a využít možnosti flexibility na straně spotřeby i výroby, tzv. agregaci flexibility.

Během energetické krize akceleroval zájem o úspěšný program Nová zelená úsporám, který navíc lidovečtí ministři vylepšili o novinku pomáhající podporou dílčích renovací nízkopříjmovým domácnostem, například domům obývaným seniory. Vláda pak již během první půlky volebního období naplnila svůj slib restartovat rozvoj fotovoltaiky na střechách budov. Solární panely jsou dnes na více než 160 tisících střech a jejich potenciál ještě rozhodně není naplněn.

Může se zdát trochu paradoxní, že zelenou modernizaci Česka nastartovala zrovna vláda, která se definuje jako pravicově-konzervativní. A nejzelenější stranou jsou v ní podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) právě lidovci.

• Tip: Stát nabízí příspěvky na elektromobil, nové technologie pro podnikání i revitalizace a obnovu území

„My jsme si stanovili jako jednoznačný cíl vyvést naši republiku z fosilního skanzenu, ve kterém byla. A také se dostatečně adaptovat, tedy přizpůsobit se na klimatickou změnu. Ale je pravdou, že KDU-ČSL hraje ve vládě roli nejzelenější strany, které jde o budoucnost,“ říká Hladík v podcastu Pod proudem, který zároveň vystoupí na diskusním večeru Pro moderní Česko: talkshow plná nové energie, pořádaném portálem Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky 16. května v Pardubicích..

Resort životního prostředí měl historicky mnohem slabší pozici než jiná ministerstva, zejména ta silová nebo s velkými rozpočty. To se však s příchodem stovek miliard určených na dekarbonizaci české ekonomiky změnilo, a ačkoliv diskuze o řešeních, která vedou ke konci fosilních paliv nejsou ve vládní koalici vždy jednoduché, právě rostoucí důležitost Ministerstva životního prostředí přinesla i lepší vyjednávací pozici.

„Musím často hodně diskutovat, prosazovat opatření, ukazovat, proč ty věci děláme, jaký mají cíl. Nemyslím si, že je to otázka nepřátelství nebo nepochopení, ale ve vládě Ministerstvo životního prostředí už dávno nestojí v koutě. Jsme ministerstvem ekonomickým, jsem také součástí porady ekonomických ministrů, protože dnes celá řada principů, řešení, podpor je alokována na Ministerstvu životního prostředí,“ dodal Hladík s tím, že jeho resort proto dnes výrazně vstupuje do dekarbonizace řady sektorů, jako průmysl nebo doprava.

Počasí bude stále nevyzpytatelnější

Nicméně, po více než sto let trvající éře energetiky založené na fosilních palivech už dnes na vlastní kůži pociťujeme projevy klimatické změny. Duben je jedenáctý nejteplejší měsíc v historii měření v řadě a jen letošní jaro jsme si už stihli užít vše od tropických teplot po mrazy, které zničily velkou část úrody.

„Bude to čím dál tím častější. Větší a větší výkyvy, extrémní teploty, sucha, pak zase deště, záplavy, teď to byly mrazy. Je to jenom projev toho, na co si lidstvo zadělalo před desítkami let. Nemůžeme plakat nad rozlitým mlékem, ale potřebujeme soustavně dělat dvě věci: první věc je opravdu adaptovat se, přizpůsobit se na klimatickou změnu. A druhá věc je poučit se z toho, že jsou tady škodliviny, emise a ty potřebujeme stlačovat tak, aby to, co prožíváme dnes, jsme dokázali zafixovat, aby se projevy počasí nestávaly horšími,“ dodává Hladík.

• Tip: Dvacet let v Evropské unii: Česku přinesla miliardy na dekarbonizaci

Pro urychlení dekarbonizace české ekonomiky bude potřeba přijmout ještě řadu dalších opatření. Ministerstvo životního prostředí nyní začne například pracovat na vyhláškách, které budou upravovat konkrétní podobu českého systému agrovoltaiky. Resort usilovně pracuje také na vymezení takzvaných akceleračních zón, což budou vybraná území, na kterých bude mnohem jednodušší budovat velké obnovitelné zdroje, jmenovitě solární a větrné parky. Bez nich se přechod na nízkoemisní energetiku v Česku neobejde.

Obrovský dopad na českou energetiku může mít i konec měření po fázích, ve kterém Česká republika představuje světový unikát. „Chceme změnu. Chceme součtové měření. Chceme to tak, jak to mají všichni na zeměkouli. Česko je úplnou výjimkou. Je to navíc bezpečnostní riziko,“ říká Hladík s tím, že anomálie v podobě součtového měření, které znevýhodňuje využití solární energie pro domácnosti, tlačí instalace do závislosti na čínských technologiích. Ovšem současně ministr připomíná, že tato agenda spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. „Jednoznačně chceme, aby na konci vlády se měřilo součtově a budeme dál tlačit na kolegu Síkelu,“ dodává.

Za jakých podmínek mají fungovat akcelerační zóny? Jaké další kroky ministerstvo plánuje? A jaký zájem ministr Hladík očekává v rámci komunitní energetiky? Poslechněte si nový díl podcastu Pod proudem.

Epizoda je dostupná také v podcastových platformách Spotify / Apple Podcasty

Úvodní foto: Ministr Hladík na gondole větrné elektrárny; Zdroj: MŽP