Česko má šanci mít nejlepší legislativní systém agrovoltaiky v Evropě

Agrovoltaika může propojit české zemědělství s výrobou čisté energie. Povolí totiž umísťování fotovoltaických panelů přímo na plochy, kde se zároveň pěstují vybrané plodiny. V první fázi v Česku půjde zejména o sady, vinohrady nebo další drobné ovoce pěstované v květináčích. Souběh zemědělské a energetické produkce umožní farmářům nejen vlastními silami pokrýt část svých energetických potřeb, ale poskytnout pěstovaným rostlinám vítanou ochranu před nepřízní počasí. Kromě toho poskytuje možnost vyrobit část zelené energie na volné ploše, aniž by byla ovlivněna zemědělská výroba.

Extrémní sucho, vedro, přívalové deště nebo výkyvy teplot totiž budou kvůli klimatickým změnám v Česku stále častější. Čerstvá je zejména zkušenost se střídáním tropických teplot a mrazíků, kdy letos řada plodin předčasně vykvetla, aby pak úrodu zmařil příchod studené fronty. Právě zde mohou hrát agrovoltaické systémy v České republice zásadní roli.

Novela zákona o zemědělském půdním fondu, která mimo jiné umožní rozjezd agrovoltaiky v Česku, v pátek 3. května prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Nyní novela zamíří do Senátu.

Ačkoliv už to pravidelným čtenářům Obnovitelně.cz a posluchačům podcastu Pod proudem bude znít jako klišé, ano, i agrovoltaika (stejně jako řada dalších revolučních energetických novinek v Česku) má zpoždění. Na druhou stranu podle šéfa Solární Asociace Jana Krčmáře nyní Česko získává opravdu vypilovanou legislativu, která bude patřit k evropské špičce.

„Česko má, co se týče agrovoltaiky, velice blízko k jednomu z nejlepších zákonů v Evropě, protože zákon se vypracoval v úzké spolupráci se sektorem. Solární asociace, ale i Aliance pro energetickou soběstačnost a další stakeholdeři měli možnost dlouhodobě diskutovat parametry se státní správou, která zákon připravuje progresivně, ale zároveň jednoduše a logicky,“ říká Krčmář.

Čeští experti na agrovoltaiku navštívili v uplynulých letech řadu okolních zemí, ve kterých už tento systém v nějaké podobě funguje, aby přinesli inspiraci i do Česka. Zákon díky tomu jednoduše stanoví, že pokud někdo staví fotovoltaiku na orné půdě a plánuje pod ní hospodařit, jde o agrovoltaiku. Stát pak bude postupně stanovovat, u jakých plodin lze agrovoltaiku postavit. V okolních zemích bývá definice dle zákona podstatně komplikovanější a méně univerzální.

• Tip: Na líbání pod třešní letos zapomeňte. Tradici mohla zachránit agrovoltaika

„Vždy jde o synergii mezi výrobou elektrické energie a zemědělstvím. Chtěli jsme synergii upřednostnit, proto jsme chtěli agrovoltaiku v Čechách nastavit tak, že pokud jde o agrovoltaiku, jde o zemědělskou činnost. Pokud zemědělec bude chtít postavit agrovoltaiku, nebude muset vyjímat půdu ze zemědělského fondu, bude moci stavbu umístit na zemědělské půdě, ale bude prokazovat úřadu, že staví opravdu agrovoltaiku a další parametry podle vyhlášky. Průběžnou kontrolu bude mít na starosti SZIF, stejně jako je tomu při klasické zemědělské činnosti bez agrovoltaického systému,“ dodává vedoucí sekce agrovoltaiky ze Solární asociace Jiří Bím.

Agrovoltaika je schválena

Dnešním dnem vešlo v platnost přelomové rozhodnutí, novela o agrovoltaice prošla sněmovnou. Novelu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Kombinace pěstování plodin a výroby elektrické energie prostřednictvím fotovoltaických panelů je pro zemědělce doslova revoluční. Solární panely umístěné například v sadech nebo na vinicích totiž chrání plodiny před příliš silným letním sluncem, krupobitím i třeba neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit.

„Extrémní projevy počasí jsou s postupující klimatickou změnou stále častější. Kromě ochrany plodin před nepřízní počasí pak agrovoltaika představuje pro zemědělce zajímavý způsob snížení nákladů na energie a posílení energetické soběstačnosti, protože souběh energetické a zemědělské produkce jim umožní pokrýt část vlastních energetických potřeb,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Agrovoltaika je jednou z velmi perspektivních oblastí nové energetiky, která se rychle a velmi dobře osvědčuje. Dokáže řešit energetické i environmentální výzvy, proto je dobrou zprávou, že čeští zákonodárci schválili novelu, která otevírá cestu k jejímu masivnějšímu rozvoji. Skupina SOLEK má zkušenosti s touto technologií ze zahraničí, připravujeme projekty například ve Francii a zajímavý potenciál vidíme i v českých podmínkách. Agrovoltaika pomáhá ekonomicky zemědělským regionům a zároveň snižuje naši závislost na fosilních palivech,“ uvedl Zdeněk Sobotka, majitel společnosti SOLEK Holding, která podniká v oblasti obnovitelných zdrojů v Evropě a Latinské Americe.

„Agrovoltaika představuje příležitost pro hledání rovnocenného vztahu mezi moderní energetikou a tradičním zemědělstvím. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsou to od sebe velmi vzdálené světy, mají si rozhodně co nabídnout a věřím, že hned poté, co novela vstoupí v platnost, řada hospodářů začne vedle zemědělských plodin sklízet i levnou a bezuhlíkovou energii vyrobenou přímo v areálech svých farem. Novela v neposlední řadě znamená i velkou příležitost pro české výrobce konstrukcí pro ukotvení solárních panelů. Evropský trh momentálně konstrukcemi zásobuje hlavně Polsko a Čína, a česká verze agrovoltaiky nyní pomůže Evropě ukázat i kvalitu a inovativnost českých výrobců,“ říká Tomáš Brýdl, společník firmy Bragen, která patří mezi pilotní společnosti zabývající se přípravou na agrovoltaiku v Česku. Bragen již dnes provozuje testovací instalaci u Litomyšle.

„Palec nahoru od poslanců pro agrivoltaiku je výborná zpráva pro farmáře, další investory a domácí energetiku. Farmáři mají často zkušenosti s provozně náročnými bioplynovými stanicemi. Provozně jednodušší fotovoltaika pro ně bude vítaným rozšířením jejich podnikání v energetice. Pro další investory je zase možnost stavět fotovoltaiku na zemědělské, obdělávané půdě zajímavým rozšířením palety možností, kam elektrárny v kooperaci s farmáři umístit. Synergie v podobě ochrany plodin pod panely před vrtochy měnícího se klimatu je pak třešničkou na dortu,“ říká Luděk Šikola, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Celoevropský potenciál pro výrobu elektřiny v zemědělství je navíc obrovský. Podle propočtů vědců z univerzity v dánském Aarhusu by evropské agrovoltaické instalace mohly mít výkon až 51 terawattů a vyrobit 71 500 terawatthodin energie ročně.

U jakých plodin bude možné stavět fotovoltaické panely? Kdy začne agrovoltaika fungovat? A jak významný přírůstek energie můžeme v Česku tímto způsobem získat? Poslechněte si nový díl podcastu Pod proudem.

Epizodu si můžete poslechnout na platformách Spotify / Apple

Úvodní foto: Jiří Bím

Aktualizováno 12:20