Prohnalo se Studénkou tornádo? Bouřkový downburst vyvolal otázky a poničil část města

Veliká bouřka z pátku na sobotu přinesla kromě hromady krup překvapení v podobě nezvykle silného meteorologického jevu downburst. Někteří popisovali dokonce větrný vír a na sociálních sítích se strhla diskuze, zda se ve Studénce na Ostravsku neobjevilo tornádo.

Těsně po půlnoci se bouře prohnala městem a zanechala po sobě spoušť včetně zpřerážených železobetonových sloupů nízkého napětí. Místní vyfotografovali i meteorologický jev, který připomíná větrný vír. Bylo by to hořce symbolické, téměř přesně před třemi roky zdemolovalo rekordně velké tornádo několik obcí na Jižní Moravě. 

Tip: Častější krupobití jsou projevem klimatické změny, stejně jako prudké bouřky

Přesto se podle závěru Českého hydrometeorologického ústavu jednalo pouze o bouřkový downburst, ačkoliv velmi silný. Nepůsobí sice možná tak impozantně, někdy ale dokáže způsobit daleko větší škody než samotné tornádo. A síla větru ve Studénce dosahovala rychlosti až 100 kilometrů za hodinu.

Propad studeného vzduchu

Downburst je, jak už anglický název napovídá, pád studeného vzduchu prudce k zemi. Vyskytuje se obvykle v konvektivních bouřkách. Silné supercely, které se minulý týden proháněly Evropou, nabídly k podobným jevům hned několik příležitostí. Ostatně ve Francii pozorovali tornádo a přes Německo se přehnala extrémně silná bouřková vlna.

Psali jsme: Tornádo ve Francii, Německo zpustošené kroupami. Česko mezitím zažilo první tropickou noc

Propad studeného vzduchu způsobuje okamžité ochlazení, příval deště a případně i krup a především velmi silný vítr. Ten udeří silně do země v jednom lokálním a obvykle kruhovém místě, následně se rozežene na všechny strany a ničí vše, co mu stojí v cestě. V případě Studénky downburst poničil několik střech, polámal stromy a dokonce i železobetonové sloupy nízkého napětí.



Díky dvěma fotografiím, které kolovaly na sociálních sítích, místní spekulovali i o tornádu. To meteorologové vyvrátili, předpokládají, že se jednalo pouze o silný downburst, který mohl chvílemi způsobit podobný pohled. Oba jevy se ale mohou vyskytnout i současně, vysvětluje pro Obnovitelně.cz David Rýva z Úseku meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu. „Downbursty jsou výrazně častější než tornáda a každý z nás jich za svůj život zažije poměrně velké množství. Jen některé jsou ale tak silné, že způsobí škody srovnatelné se silnými tornády,“ popisuje.

Tipy na výlet: Nejbližší aktivní sopka probublává jen pět hodin od našich hranic

Downburst obvykle lze od tornáda rozeznat poměrně spolehlivě, především na základě svědeckých výpovědí o průběhu a podobě jevu, případně díky videodokumentaci a průzkumu škod. Jen podle následků může být někdy rozpoznávání náročné, vítr řádící v ulicích napáchá podobný typ škod, jako tomu bylo právě v případě Studénky.

„Existují i případy, kdy se objeví tornádo schované v dešti a zároveň se v jeho blízkosti nebo přímo v jeho stopě může vyskytnout i několik downburstů. Takové škody se pak odlišují hůře a už i takové případy z Česka známe,“ dodává Rýva. 

A stejně jako u tornáda platí, že na silný bouřkový jev pravděpodobně nemá klimatická změna vliv, vysvětluje dále Rýva. Děly se, dějí se a dít se budou, jen je díky médiím a možnostem sdílet videa a snímky vnímáme výrazněji. Koneckonců, že se tornáda nevyskytují výrazně častěji než dříve, pro Obnovitelně.cz vysvětlil i Petr Zacharov z Akademie věd z Ústavu fyziky a atmosféry.

Posledním známým a silným případem downburstu byla silná bouře 24. června 2021 v obci Stebno, která způsobila výrazné škody. Zdemolované domy, zničené střechy, svědci zaznamenali kroupy i bílou mlhu. Protože ale downburst padl stejný den, který zaúřadovalo také tornádo na Jižní Moravě, i zde byl původně projev bouře považován za důsledek větrného víru. Zpětně byl ale posouzen jen jako propad studeného vzduchu přímo k zemi.



Úvodní foto: Unsplash