Konec skladů a výrobních hal? Za dva týdny začne platit přísnější ochrana zemědělské půdy
Ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy dostala zelenou. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu podepsal prezident.
Kristýna Čermáková
18. 6. 2024
V posledních letech mizí každý rok přibližně 700 hektarů zemědělské půdy pro výstavbu domů, výrobu a skladování a také pro dopravní stavby. Zhruba 40 procent z toho na nejkvalitnější půdě. Právě ochranu nejcennější zemědělské půdy před plošnými zábory pro obchod a skladování přinese novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), kterou v pondělí podepsal prezident Petr Pavel.
„Těší mě, že se nám podařilo prosadit ucelenou ochranu půdě. Je nutné tu nejkvalitnější půdu chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i voda zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit kondici půdy a druhovou pestrost zemědělské krajiny. Význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně. I to se snažíme naší novelou zákona o ochraně ZPF napravit a mimo jiné převést zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pomůže zachovat nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Zavádí zákaz využití zemědělské půdy této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využití těchto půd pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.
„Že je změna potřebná, dokazují i čísla. V Česku máme navíc nejvíce hal na počet obyvatel ve střední Evropě. Pro srovnání máme 1100 metrů čtverečních hal na 1000 obyvatel, druhé Polsko má 757 a třetí Slovensko pouze 630. Na druhou stranu tu leží ladem přes 13 tisíc hektarů brownfieldů,“ dodává ministr Petr Hladík.
Novela přinese rozvoj agrovoltaiky na zemědělské půdě
Novela zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na zemědělské půdě. Konkrétně na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Díky tomu vzniknou vůbec poprvé právní podmínky pro souběžné využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny při dodržení zákonem stanovených podmínek na více než 70 tisících hektarech.
„Tento krok posiluje náš závazek k udržitelnosti a ochraně přírodních zdrojů. Zároveň posiluje naši pozici v sektoru obnovitelných zdrojů, jelikož zavádí koncept agrovoltaiky. Ta nejenže přispívá k energetické soběstačnosti, ale také chrání půdu před erozí a zlepšuje mikroklima pro rostliny,“ ocenil přínos novely Jiří Bím ze Solární asociace.
Zákon především definuje, co je to agrovoltaická výrobna elektřiny. Jde o souběh zemědělské a energetické produkce. Zemědělci budou moci instalovat fotovoltaické panely k vybraným plodinám a díky tomu pokrýt část svých energetických potřeb. Zároveň panely zlepší mikroklimatické podmínky, poskytnou stín před ostrým letním sluncem, pomohou zadržovat vláhu i ochrání rostliny před extrémními projevy počasí, třeba krupobitím.
Díky novele se stanou součástí zemědělské půdy také stromořadí nebo mokřady. Pokud budou chtít zemědělci nebo obce na zemědělské půdě vysázet stromořadí, jednotlivé stromy nebo udělat remízek, nebudou muset od účinnosti novely zákona platit za vynětí půdy. Odstranění této bariéry otevírá prostor pro jejich skutečný návrat do krajiny, sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově pestrosti zemědělské krajiny těmi, kdo v ní hospodaří.
Snadnější výsadba stromů kolem silnic
Novela také umožní snadnější výsadbu stromů a keřů v případě, že na ni podél silnic nebo polních cest není dostatek místa. Výsadbu silniční zeleně dnes komplikuje nutnost třímetrového odstupu od hranice sousedního pozemku, kterou stanovuje občanský zákoník u stromů vyšších než tři metry. Nově se díky úpravě Ministerstva životního prostředí vzdálenost zmenší na půl metru.
„Podle statistik za každé tři vykácené stromy nebyly vysázeny ani dva nové. Staré stromy, například šedesátileté třešně nebo hrušně, a další dřeviny se podél silnic i polních cest kvůli dožití kácí, ale nové se příliš nevysazují. Důvodem je, že doteď měli silničáři často problém s odstupovými vzdálenostmi, kdy museli sázet tři metry od hranice sousedících pozemků – často zemědělských ploch – a například za příkopy tak na vysázení stromů nezbýval prostor,“ dodává Hladík.
Právě to si přeje změnit. Odstupová vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními bude od 1. července jen půl metru. Výsadba stromů bude probíhat za takových podmínek, aby zůstala zachována bezpečnost provozu, to považuje ministr za zásadní stejně jako podporu silniční zeleně, která pomáhá nejen při adaptaci na změnu klimatu.
Foto: Kristýna Čermáková