Podpora uhelných elektráren nedává ekonomický ani technický smysl, upozorňují ekologové
Rychlý útlum uhelných elektráren neohrozí bezpečnost dodávek. Nouzová možnost dočasné záchrany elektráren musí mít přísné mantinely
Redakce Obnovitelně.cz
17. 6. 2024
Vláda ve středu 12. června jednala o zakotvení možnosti nouzové záchrany uhelných elektráren, které mohou být v příštích letech uzavřeny, neboť nebudou schopny konkurovat levnějším zdrojům elektřiny na českém a evropském trhu. Ustanovení chce vláda včlenit do aktuální novely energetického zákona (Lex OZE 3).
Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ministr zdůraznil, že potřeba spuštění takového mechanismu je nepravděpodobná. Do energetického zákona navrhuje také ustanovení na urychlení výstavby neuhelných zdrojů.
Ministr Sikela uvedl, že i při „superkritickém“ scénáři, který obsahuje souběh několika velmi nepravděpodobných událostí (rychlé ukončení provozu všech uhelných zdrojů elektřiny do roku 2027 a tepla do 2030, omezení výroby z jádra a pomalejší rozvoj obnovitelných zdrojů), zůstane zachována bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. Realistický scénář podle ministra přitom počítá s postupným útlumem uhlí do roku 2030.
Hnutí DUHA a Greenpeace v reakci na oznámení ministra Síkely upozorňují, že podpora uhelných elektráren nedává ekonomicky ani technicky smysl a byla by v rozporu s evropským právem. Ty nejméně efektivní elektrárny – jako Počerady či Chvaletice – vůbec nepotřebujeme, neboť jejich výroba tvoří jen část vývozu elektřiny. I další elektrárny ovšem vytlačuje levnější dovoz elektřiny. Naopak efektivnější teplárny budou pokračovat ve spalování uhlí, dokud do roku 2030 neprojdou transformací na jiná paliva a technologie, díky čemuž mohou dodávky elektřiny zvýšit.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, ocenil, jak ministr Síkela racionálně popsal, že i při rychlém odstavování uhelných elektrátren nebudou ohroženy dodávky elektřiny a tepla.
„Jejich dočasná nouzová záchrana musí tedy mít jasné mantinely, například časové omezení do roku 2028 či 2030. Zákon by také měl konečně ukotvit zákaz spalování uhlí od roku 2033, aby vnesl do energetiky nutnou jistotu a jasnou motivaci k realizaci všech nutných řešení pro odklon od uhlí, zejména rychlé výstavby obnovitelných zdrojů a rozvoje akumulace, úspor a chytrého řízení spotřeby,“ dodává.
S tímto datem počítá jak programové prohlášení vlády, tak návrh Státní energetické koncepce ČR. Proto také není důvod čekat, až ministr Síkela ukotví konec spalování uhlí na rok 2033.
„Příslib jasného legislativního zakotvení roku 2033 jako termínu, do kterého se v České republice přestane spalovat uhlí, jednoznačně vítáme. Dosavadní závazek obsažený v programovém prohlášení současné vlády i připravovaných strategických dokumentech byl nedostatečný, jak se ukázalo i na záměru Severočeských dolů prodloužit těžbu na dole Bílina i po roce 2035,“ vysvětluje Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.
Podle Bicana pak samotná finanční podpora uhelných elektráren nedává smysl a ve výsledku může oddálit energetickou transformaci, která je nevyhnutelná a kterou nutně potřebujeme.
Úvodní foto: Ondřej Novák