Evropa zatahuje ruční brzdu konkurenčním čínským elektromobilům. Uvalí na ně až 48procentní clo
Podíl elektromobilů v Evropě stále stoupá, i proto unie zahájila boj o zachování konkurenceschopnosti vlastních automobilek.
Kristýna Čermáková
13. 6. 2024
Evropská komise dospěla k přelomovému rozhodnutí. Na nejen čínské automobilky uvalí dodatečné dovozní clo různé výše podle spolupráce s úřady i využívání místních daňových úlev. Dané opatření by mělo vejít v platnost 4. července, do té doby má Čína možnost o clu vyjednávat. Celní poplatky se budou týkat i evropských a amerických automobilek, které v Číně podnikají.
Výši cla určila Evropská komise jak podle spolupráce při jednání o tržních podmínkách, tak podle výše využívané čínské státní podpory. Navíc se k dodatečným clům připočítá i stávající desetiprocentní clo za dovoz. Celkem se tak některá cla vyšplhají až na 48 procent.
Opatření se bude týkat především tří velkých čínských firem. Strmě stoupající automobilka BYD zaplatí 17procentní clo, Geely 20procentní a SAIC dokonce 38procentní.
Navýšení cla se ale bude týkat například i Tesly a BMW, které také dováží část svých elektromobilů z čínských fabrik. Společnosti zaplatí zhruba 21procentní clo. Ještě hůře na tom budou automobilky spolupracující se společností SAIC, tedy Volkswagen a General Motors, které budou podléhat sazbě 38 procent.
Válka proti nekalému obchodnímu jednání
„Nová cla na elektromobily pravděpodobně odstartují intenzivní jednání mezi Pekingem a Bruselem, jejichž cílem by mělo být zabránění eskalace škodlivé obchodní války. Pokud se Komise s čínskými úřady na řešení této záležitosti nedomluví, budou prozatímní cla platit od 4. července,“ vysvětluje Mikuláš Nozar ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Důvod, proč se Evropská komise uchýlila k takovému kroku, spočívá v udržení konkurenceschopnosti domácích firem. V Číně probíhá aktuálně silná státní podpora elektromobility, která se promítá i do cen vozů. Postupný příval levných čínských vozů pak likviduje tuzemský trh.
Zda se kvůli celním poplatkům zvýší ceny elektromobilů a o kolik, zatím není jasné. Evropské rozhodnutí zatím není platné a je možné, že se výše cla a jeho podmínky ještě změní, případně při vyjednávání s Čínou zcela upraví. Čínské značky navíc do zahraničí prodávají s vyšší marží než do své vlastní země, je proto možné, že pro udržení vysokých prodejů sníží finální cenu vozu tak, aby konečný spotřebitel necítil výraznější dopad celních poplatků.
„Kromě státní podpory čínští výrobci těží také z nízkých nákladů na pracovní sílu a energii, ze snadného přístupu k surovinám a z obsáhlého trhu s bateriemi. Čínská ekonomika navíc prochází zpomalením poháněným pomalou domácí poptávkou, díky čemuž jsou společnosti ještě více závislé na exportu do zahraničí,“ popisuje server Euronews nejpravděpodobnější důvody, proč se dodatečné clo nejspíše nepromítne do cen naplno.
Devítinásobný nárůst elektroaut během tří let
Číně se podpora elektromobility a její rozvoj daří. Za poslední tři roky se podle Eurostatu navýšily prodeje elektromobilů téměř devětkrát, z 57 tisíc vozů na 437 tisíc ročně.
Podle společnosti Transport and Environment byl podíl čínských značek v Evropě v roce 2019 0,4 procenta a v roce 2023 již 7,9 procenta. Okolo roku 2027 by pak bez legislativního zásahu Evropské unie překročil zhruba 20 procent.
Čína si pochopitelně nenechává tento evropský krok s dodatečnými cly líbit. Mluvčí tamního ministerstva obchodu prohlásil, že Evropa uměle zkonstruovala a zveličila dotace a podkopává rozhodnutím úsilí o dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Podle čínského ministerstva Evropa ignorovala pravidla a fakta Světové obchodní organizace i průběžné námitky Číny. „Krok evropské strany nejen poškozuje legitimní práva a zájmy čínského elektromobilního průmyslu, naruší také globální dodavatelský řetězec automobilového průmyslu,“ vysvětluje v prohlášení.
Němci jsou proti, Francie i Itálie opatření vítá
Navzdory rozhodnutí Evropské komise nemají jednotlivé státy společný postoj. Například Německo s uvalením vyššího cla nesouhlasí, především pro finanční postih i jeho klíčových a strategických automobilek, které těží ze spolupráce na čínském trhu.
Naopak podporovateli celních návrhů jsou Francie a Itálie, jejichž automobilky s čínskými trhy nespolupracují. Evropa ale není jediná. Ve Spojených státech prezident Joe Biden oznámil dokonce stoprocentní clo na elektromobily i polovodiče vyrobené v Číně.
„Prezident Biden nařizuje další kroky k podpoře odstranění nespravedlivých politik a praktik Čínské lidové republiky souvisejících s transferem technologií, které nadále zatěžují americký obchod a poškozují americké pracovníky a podniky,“ uvádí americká obchodní zástupkyně a velvyslankyně Katherine Tai.
Trh s elektromobily v Evropě dlouhodobě průběžně roste, množství nově registrovaných vozů je každým měsícem vyšší. Na prvním místě ale zůstávají stále ještě naftové vozy (35 procent). Obecně podíl spalovacích motorů (benzínových a naftových) stagnuje či klesá. Nahrazují je právě elektrická auta.
Číslo nově registrovaných hybridních aut (během prvního čtvrtletí se jednalo o zhruba 29 procent trhu) překonalo již dávno množství nově registrovaných aut s benzínovým pohonem (12 procent). Podíl čistě elektrifikovaných vozů se drží těsně za naftovými, tedy také na 12 procentech trhu.
Jen za první čtvrtletí 2024 přibylo celkem 108 tisíc nových čistě elektrických aut a 265 tisíc hybridů. Největší zásluhy mají na tomto rozvoji Francie, Španělsko, Německo a Itálie.
Úvodní foto: Freepik