Oboustranně výhodné řešení: Farma s prasaty zásobuje energií skleník s bylinkami

Nic nepřijde nazmar. Příklad statku v Suchohrdlech u Miroslavi dokazuje, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi.

Téměř jediným přebytečným „odpadem“, který produkuje statek společnosti Renergie, je elektrická energie. Celý areál se přitom skládá z několika budov s prasaty, zemědělských ploch a dvacetihektarového skleníku.

„Pojem cirkulární ekonomika vznikl zhruba až 15 let poté, co jsme si ji tu sami funkčně zavedli,“ spokojeně popisuje majitel společnosti a statku Karel Kuthan. Díky tomu, jak efektivně dokáže pestré hospodářství fungovat, totiž neregistrují žádné přebytky ani velké množství odpadu.

Když v roce 2004 začínal s podnikáním na původním rodinném statku, uvědomil si, že aby chov prasat dával smysl, nemůže zůstat jen u něj. „Protože jsem řešil výzkumný úkol, jak zpracovat kejdu z prasat, začal jsem se zajímat o bioplyn,“ popisuje. Brzy si uvědomil, že provozovat chov zvířat bez bioplynové stanice nedává po vícero stranách smysl.

Prasata produkují velké množství kejdy, které obvykle stačí k provozu bioplynové stanice. A ačkoliv ten opravdový boom a podpora bioplynových stanic měl teprve přijít, Kuthan se rozhodl to risknout mezi prvními. Za tři roky už slavnostně otvíral bioplynku se dvěma kogeneračními jednotkami. A vyplatilo se.

Ke kejdě přimíchává také biomasu z kukuřice z vlastních polí a vyráběné cukrovarnické řízky, tedy zpracovanou řepu. Bioplynová stanice se areálu vyplatila, kromě ekonomického přínosu se provoz farmy stal ještě ekologičtějším. „Systém, který provozujeme, je vysoce synergický. Výstupy z jedné výroby se stávají vstupy další technologie,“ pochvaluje si Kuthan.

Přebytečný digestát, tedy odpad z bioplynové stanice, pak putuje jako hnojivo zpět na pozemky a pole.

Bioplyn, fotovoltaika i akumulace

Loni došlo k rozšíření o další kogenerační jednotku od společnosti TEDOM o výkonu 528 kilowattů a současně také o možnost bioplyn ukládat. Celý výrobní systém energie je proto skutečně funkčním koloběhem. O celém areálu jsme psali na Obnovitelně.cz před pár dny.

Dnes areál statku disponuje kromě stanice dokonce sedmi kogeneračními jednotkami, jednou střešní fotovoltaikou o výkonu zhruba 200 kilowattů a jednou pozemní solární elektrárnou o výkonu 50 kilowattů. Díky tomu je areál prakticky soběstačný, za celý loňský rok potřeboval ze sítě jen jediný megawatt elektřiny na svůj energeticky náročný provoz, jinak vždy přebytky prodával.

Když svítí slunce, vyrábí fotovoltaika a činnost bioplynové stanice je utlumena. Ve chvíli, kdy slunce zapadne či nesvítí, stačí během pěti minut nastartovat kogenerační jednotky, které spotřebují bioplyn získaný díky prasečí kejdě nastřádané během dne. Když je produkce bioplynu vyšší, než kolik areál momentálně potřebuje na svůj provoz, je možné palivo skladovat pro pozdější využití.

Vzájemná symbióza

V areálu velkého hospodářství se nachází také skleníky společnosti Bylinky. Skleník je poměrně energeticky náročným zařízením o ploše 20 tisíc metrů čtverečních. Teplo vyrobené kogenerační jednotkou nahrazuje zhruba čtvrt milionu kubíků zemního plynu, který by byl zapotřebí k vytápění skleníku.

„Díky využití elektřiny z bioplynové stanice nás vytápění skleníku stojí už jen 20 milionů korun ročně,“ vysvětluje technický manažer Václav Bajko. Spotřebu mají skleníky kolem dvou tisíc megawatthodin ročně, a celou ji pokryjí právě kogeneračními jednotkami a bioplynkou.

Skleníky mají rozdílný denní a noční provoz, přes den vytápí na 21 stupňů a svítí 14 hodin denně. Čidla pak neustále snímají správnou teplotu, vlhkost a oxid uhličitý. V létě je potřeba bylinky přistínit, aby se nespálily.

Díky kombinaci hospodářství je tak provoz skutečně pravou cirkulární ekonomikou. Co je u jednoho odpad, je u druhého cenný zdroj. Výsledkem je pak maso z prasat, megawatty elektřiny produkované do sítě a tisíce drobných bylinek.

Foto: Kristýna Čermáková