Obce i firmy mají řadu možností, jak snížit své výdaje za energie. Stačí si jen vybrat
Výstavba větrných parků, komunitní energetika i renovace rodinných domů či průmyslových areálů. Moderní energetika už proniká i do českých regionů.
Kristýna Čermáková
25. 5. 2024
Nové technologie, komunitní fotovoltaiku, větrné elektrárny i finanční podporu renovací a modernizací domů nebo větších objektů představili řečníci na konferenci Pro moderní Česko v Pardubicích. O energetické bezpečnosti obcí, měst a firem debatovali Petr Valdman, ředitel Státního fondu pro životní prostředí, Tomáš Vrbický, majitel společnosti NOHO, Zdeněk Tříska, ředitel Solar Global, a Markéta Šimáčková, výkonná ředitelka společnosti Urbanity.
Konferenci pořádal portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí.
Petr Valdman představil již úspěšné projekty, které mohou sloužit jako inspirace. I běžné rodinné domy totiž mohou čerpat poměrně vysoké dotace na zateplení a fotovoltaiku. Velká renovace staršího domu může vyjít na úsporných a energetických opatření například i na dva a půl milionu korun, z toho dotace plní zhruba milion a půl.
Na příkladu renovace rodinného domu dokázal úspory 107 tisíc korun ročně, tedy snížení spotřeby tepla na vytápění o 88 procent. Energetická úspornost domu tak stoupla z označení G na štítek A. Dotace ale mohou čerpat i bytové domy. „V rámci programu Nová zelená úsporám se realizuje podpora i bytových domů,“ vysvětluje Valdman. To se týká jak zateplení, tak fotovoltaiky.
Dotace využila také památkově chráněná budova školy na náměstí přímo v Pardubicích. „Máte-li jakoukoliv památkově chráněnou budovu, i tu je možné renovovat za státního příspěvku a snížit tím její energetickou náročnost,“ vysvětluje Valdman. Tyto architektonicky cenné budovy mají v Modernizačním fondu výjimku, nemusí dojít ke snížení energetické náročnosti o 30 procent, jako je tomu u běžných budov, ale pro vyplacení dotace stačí alespoň deset procent.
Modernizace městských čtvrtí i obcí
Tomáš Vrbický ze společnosti NOHO představil možnou modernizaci nejen rodinných domů, ale celých čtvrtí a obcí. „Energetický sektor prochází velkou proměnou, což je dáno jak energetickou krizí, tak ambiciózními cíli dekarbonizace. Pro obce je to příležitost, jak nezůstat stát opodál, ale být součástí této proměny,“ vysvětluje.
Společnost NOHO plánuje vybudovat nové větrné parky. Výhoda větrné energie je ta, že se dobře vzájemně doplňuje s fotovoltaikou. Obvykle totiž buď svítí slunce nebo fouká. „Větrné elektrárny jsou navíc v současné době velmi udržitelný zdroj, za půl roku svého provozu vyrobí stejné množství energie, jaké bylo potřeba k jejich výrobě,“ dodává Vrbický.
Česko má sice oproti zbytku Evropy relativně málo vhodných lokalit pro velké větrné parky, přesto nabízí mnoho prostoru pro investiční příležitosti. Aktuálně totiž využíváme jen sedm procent potenciálu větrné energie. Rozšířením větrníků by došlo k decentralizaci výroben energií a navíc k plnění klimaticko-energetického plánu.
Dezinformace zbytečně straší
Výstavbě turbín brání především místní obyvatelé, kteří mají obavy z údajných nepříznivých hlukových projevů nebo vlivu na zvířata. Jak ale na základě statistik a vědeckých studií vysvětlil Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, obavy jsou často přehnané a bez opory v realitě. „Každá lidská činnost může vyvolat úmrtí ptáků nebo jiných zvířat. Ale když to porovnáme s kočkami, skleněnými budovami nebo pesticidy a automobily, jsou větrné turbíny nevinným beránkem,“ komentuje.
Navíc se dnes větrníky dají recyklovat, otázka „co s nimi na konci životnosti“ byla přitom dlouho palčivým problémem. Je možné je třeba rozřezat a použít na něco jiného, například na dětské hřiště, dokládá Sedlák na nizozemském příkladu, nebo z nich vytvořit drť a materiál využívat pro nové listy turbín.
Podle Vrbického by se ale před výstavbou velkých obnovitelných zdrojů, jako jsou větrníky a fotovoltaiky, měly obce zaměřit na úsporná opatření. „Nejlepší je totiž ta energie, která se vyrobit nemusí,“ dodává.
Chytré systémy pro agregaci flexibility
Od obnovitelných zdrojů si každá obec i velký podnik hodně slibují, musí ale plánovat s dlouhodobým výhledem, vysvětluje ředitel Solar Global Zdeněk Tříska. Když například obec nainstaluje na školní budovu fotovoltaiku, neví kam s přebytečnou energií přes léto. A v dobách záporných cen elektřiny se jim provoz nemusí vyplatit.
Obec má přitom mnoho možností, jak energii ukládat. Například spojit své výrobny do agregačního bloku. „Mnohdy k tomu stačí velmi málo, stačí zavést nějaké řízení mezi už funkční systémy,“ dodává Tříska. Automatizace a řízení systémů, mezi které patří právě třeba fotovoltaika, ohřev vody nebo čistička, není složitá.
Díky přehledné organizaci obec získá lepší orientaci ve vlastní spotřebě a zjistí, kde je ještě možné uspořit. I malá obec má potenciál velkého rozvoje. „Z hlediska energetiky je důležité hovořit také o vodíku. Nemusí jít nutně o mobilitu nebo palivový článek. Vodík má tak všestranné využití, že je možné uvolnit uzdu fantazii,“ dodává Tříska.
„Neměli bychom zapomínat také na komunitní energetiku. Od poloviny letošního roku bude moci fungovat naplno aktivní zákazník i energetická společenství, to je další model, kterým se obce mohou ubírat,“ dodává Valdman. Stomilionová dotační alokace na přípravu prvních komunit byla již vyčerpána, ale Státní fond nyní řeší její navýšení. Je znát, že obce o modernizace stojí.
Průmyslový areál na špičce udržitelnost
A nejen obce je možné kultivovat, jak ukázala na příkladech deputy COO & deputy CEO společnosti Urbanity Markéta Šimáčková. „Jsme nemovitostní skupina, která buduje kampusy nové generace. Součástí našich kampusů jsou lékaři, dětské skupiny i obchody,“ vysvětluje. Průmyslový areál totiž nemusí být jen šedivou kostkou vedle dálnice.
Skupina Urbanity stojí za areálem v Tachově, kterému jsme se na Obnovitelně.cz věnovali v samostatném článku. Areál byl ze 70. let a naprosto neudržovaný, neprošel od té doby ani žádnou rekonstrukcí. I kvůli tomu měl vysoké tepelné ztráty a prakticky nebyl pronajímatelný, fungovalo v něm posledních pár menších firem.
Po rekonstrukci a dostavění areál bude disponovat moderními halami i kvalitním zázemím pro zaměstnance. „Budovy byly z mimořádně nehospodárných převedeny na mimořádně úsporné,“ říká Šimáčková. Starým budovám byly zpevněny střechy, na které byla namontována fotovoltaika. Celý areál také disponuje velikou baterií. Protože se jedná o průmyslový areál, trápí ho spíše spotřební teplo než potřeba vyhřívat. Teplo může ale ukládat, a tak funguje na bázi minimální nutné spotřeby.
„Momentálně máme stoprocentní pronajatost stávajících prostor, máme zde mezinárodní firmy i původní nájemníky. I za to jsme získali první cenu BREEAM Communities a dalších mnoho ocenění,“ dodává. Šimáčková doporučuje i obcím, které disponují brownfieldy nebo starými továrnami, obrátit se na zkušeného projektanta a firmu, která jim poradí, jak je možné prostor oživit a obnovit jeho provoz moderně a úsporně.
Foto: Tomáš Luka