Česko nesmí zůstat fosilním skanzenem. Rozvoj obnovitelných zdrojů pomůže průmyslu i domácnostem

Je potřeba rychle zakročit a konat, pokud nechceme, aby se Česko stalo fosilním skanzenem. Snaha a tlak na dekarbonizaci navíc podpoří ekonomickou konkurenceschopnost a především napomůže snižování důsledků rychlého oteplování klimatu. Shodli se na tom všichni čtyři řečníci čtvrteční talkshow pořádané portálem Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí.

• Tip: Česko má šanci mít nejlepší legislativní systém agrovoltaiky v Evropě

Na pardubickém setkání Pro moderní Česko: talkshow plná nové energie vystoupil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), meteoroložka a klimatoložka České televize Taťána Míková, herec, influencer a autor Gastromapy Lukáš Hejlík a hlavní ekonom Skupiny ČEZ Pavel Řežábek. V debatě probírali udržitelnost, budoucnost Česka i Zelenou dohodu.

Bilionové investice

Ministr životního prostředí Petr Hladík poukázal na skutečnost, že Česko je zemí průmyslovou a technologickou, a z toho musíme vycházet. Zelenou dohodu vidí jako příležitost a budoucnost pro byznys. „Máme nyní k dispozici tisíc miliard korun, tedy jeden bilion, a když je investujeme správně do zelené transformace, přinese to rozvoj. Zelená dohoda má potenciál pozvednout úroveň České republiky. Musíme to ale udělat zodpovědně, pragmaticky a hlavně ne populisticky,“ vysvětluje.

Peníze z evropských fondů poputují do modernizace energetiky a teplárenství, na proměnu plynových elektráren i na podporu tepelných čerpadel. Onen bilion korun navíc pochází právě z emisních povolenek, peníze za fosilní paliva se tak vrací a pomáhají celý průmyslový sektor modernizovat.

• Tip: První v Česku: královéhradečtí záchranáři si pořídili elektrickou sanitku

Řečníci pardubické talkshow se shodli, že častým mýtem je skutečnost, že by za ceny energií mohla právě Zelená dohoda. To ale není pravda, vysvětloval hlavní ekonom skupiny ČEZ Pavel Řežábek. „S Green Dealem to nemělo společného vůbec nic. Ceny byly vysoké proto, že Putin omezil dodávky plynu do Evropy, a to dokonce i ty smluvně zavázané. To se nestalo ani v dobách studené války,“ komentuje.

Naopak bez rozvoje obnovitelných zdrojů a bez Zelené dohody bychom podle odhadů ČEZu měli elektřinu o dalších 20 eur na megawatthodinu dražší. A čím víc budeme mít fotovoltaik a větrníků, tím bude elektřina levnější.

Přesto Řežábek počítá s tím, že se část elektřiny bude vždy dovážet. Ve volném a svobodném trhu je to ale přirozený jev. Ve chvíli, kdy bude mít díky slunečnému počasí levnou elektřinu například Německo, bude Česko nakupovat a dovážet. Pokud tomu ale podmínky dovolí, měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost, pestrost a bezpečnost.

Elektromobilita, zateplení domů i soláry na střechy

Řeč zamířila i k elektromobilitě a možnostem jednotlivých domácností. Peníze z povolenek a dotací podporují úsporná opatření, domácí výrobu energie na vlastní střeše i elektromobilitu. Herec, influencer a autor Gastromapy Lukáš Hejlík je také nadšeným uživatelem elektromobilu. U lidí kolem sebe se ale často setkává s nepochopením vlastního zápalu.

„Jezdím s elektroautem tři roky a často dostávám otázky na dobíječky, nebo kolik to ujede. Ale zvláštní je, že za ty tři roky přibylo dezinformací a mýtů,“ vysvětluje. Ačkoliv elektromobil vyžaduje trochu vyšší pozornost v plánování, i v porovnání s jinými zeměmi nemá Hejlík v Česku pocit nedostatečné infrastruktury, kterou často lidé také kritizují.

• Psali jsme: ČEZ má rozpracované tisíce nových megawattů výkonu obnovitelných zdrojů

„Je pak skvělý pocit, když si můžete auto nabíjet doma. Mám na střeše 16 panelů, a když mám přetoky, nabiju si auto. A je skvělý pocit jet z Prahy do Brna a vědět, že jedu na to slunce, které právě svítí,“ dodává Hejlík. Nyní elektromobily v Česku zažívají vzestup zájmu, trend moderních technologií ale postupuje poměrně pomalu. Bude proto potřeba zrychlit.

Ministr Hladík poukázal na cíl zdvojnásobit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na 30 procent a doplnit je jádrem. Zbylou elektřinu budeme prozatím čerpat z flexibilního plynu. „Ale v roce 2050 už bychom měli být závislí jen na obnovitelných zdrojích a jádru,“ dodává. V rozvoji obnovitelných zdrojů vnímá dva problémy, které je třeba odstranit a to na celoevropské úrovni. Jednak je to množství administrativy a byrokracie a pak mnohdy zbytečné lpění na detailech.

I na tom se už pracuje. V posledních týdnech a měsících se realizuje hned několik velkých změn v energetice a legislativě, a to od agrivoltaiky po komunitní energetiku.

Klima se mění, výkyvy jsou více a více extrémní

Velkým ač neprůmyslovým tématem byla také udržitelnost a adaptace na změny klimatu. Je nesporné, že se země otepluje, posledních 11 měsíců drží rekordy a jsou považovány za nejteplejší měsíce v moderní historii. Podle klimatoložky Taťány Míkové za posledních 20 let registrují meteorologové obrovské množství teplotních výkyvů a extrémů počasí.

Je proto možné, že typickou českou ladovskou zimu už v nížinách nezažijeme. „Příštím rokem to bude 250 let od doby, kdy se v Klementinu začala měřit teplota. A za tuhle historii jsme neměli nikdy takhle extrémní měření,“ komentuje. To, že nebude sníh, sice může působit jako banální problém, ve skutečnosti se ale musíme připravit na to, že některé obce možná zůstanou bez vody. Změní se i krajina a příroda.

• Tip: Taťána Míková: o změnách klimatu jsme věděli už za komunismu, režim ale téma zamlčoval

Přesto není třeba se obávat přímo katastrofických scénářů. „Není to tak, že by lidé vyhynuli a planeta se stala neobyvatelnou,“ uklidňuje Míková. Konec konců, lidstvo přežilo i malou dobu ledovou v 16. století. Život bude ale obtížnější, v některých oblastech se bude muset úplně změnit a některým naopak klimatická změna prospěje. Musíme se ale včas adaptovat.

Některé lokality budou bez vody, v jiných bude možné pěstovat tropické ovoce. Už teď můžeme pozorovat drobné změny, které jsou zatím spíše zanedbatelné, přesto si jich lidé začínají všímat.

Lukáš Hejlík vysvětluje, že dopady klimatické změny ucítíme i na obyčejných kulinářských rutinách. Například milovníci kávy se budou muset spokojit s robustou. Ta roste v nížinách a je méně náročná na vlhkost. Zkrátka, v příštích letech to nebude jen průmysl, kdo zaznamená změny.

Foto: Obnovitelně.cz