Biomasa je pro Česko ideální zdroj energie. Na naplnění svého potenciálu ale stále čeká
Velké rezervy má Česká republika například ve výrobě a využívání biometanu, který je plnohodnotnou náhradou dovozového zemního plynu. Upozornili na to experti na oslavě 30 let od založení sdružení pro biomasu CZ Biom.
Pavel Baroch
17. 5. 2024
Vytápění obytných domů, ale také škol, úřadů nebo průmyslových areálů. A také výroba elektřiny a biometanu, který je na kvalitativní úrovni jako zemní plyn. V České republice jsou stovky zařízení, které tohle umí, přičemž výrobním zdrojem je dřevní štěpka, sláma, ale také kejda nebo bioodpad. Sdružení CZ Biom si právě připomíná tři desetiletí rozvoje bioplynu a biomasy v České republice.
CZ Biom je organizací, která podporuje rozvoj využití biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie, prosazuje takové podmínky pro udržitelný rozvoj těchto obnovitelných zdrojů, aby tyto obory přispívaly ke snižování skleníkových emisí a k ochraně přírody a půdy. Zabývá se také využíváním bioodpadů nebo kompostováním. Sdružuje specialisty, podnikatele a další experty, spolu s vědci a odborníky z výzkumných ústavů, univerzit a firem připravuje odborné studie, posudky, strategie a analýzy. Tento týden organizace oslavila 30 let od svého založení.
Za tu dobu přitom moderní zdroje energie z biomasy urazily velký kus cesty a právě nyní nabývají na významu: jsou udržitelné, bezemisní, podporují rozvoj komunit a regionů a navíc nabízejí služby výkonové rovnováhy pro ostatní obnovitelné zdroje, protože na rozdíl od nich nejsou sezónně kolísavé a závislé na počasí.
Stovky výrobních zařízení
V České republice je téměř stovka licencovaných zdrojů využívajících pevnou biomasu buď jako primární, nebo minoritní palivo. Dohromady se tato zařízení využívající dřevní odpad, štěpku nebo piliny podílejí na tuzemských obnovitelných zdrojích 27 procenty, tedy bezmála 58,5 miliony gigajoulů. Biomasa má rovněž významné zastoupení v domácnostech, které odpovídá téměř 40procentnímu podílu na veškeré obnovitelné energii.
Díky tomu se zužitkují veškeré zbytky z pokácených stromů počínaje větvemi a konče pilinami. Odpadní dřevo se drtí na štěpku, jejímž pálením vzniká opět elektřina a teplo, které mohou zásobovat celé obce a části měst. Z pilin se vyrábějí pelety, ekologické topivo do kotlů.
Dlouhým vývojem prošel rovněž bioplyn. V České republice vyrostlo okolo 400 zemědělských bioplynových stanic, které využívají například kejdu nebo bioodpady k výrobě bioplynu. Ten se následně spaluje v kogeneračních jednotkách a produkuje obnovitelnou elektřinu a teplo, kterým mnohdy zásobují většinové části měst a obcí. Další energii vyrábějí stanice, které jsou například součástí čistíren odpadních vod.
Podle posledních výročních zpráv Energetického regulačního úřadu činila v roce 2022 hrubá výroba elektřiny z bioplynu více než 2,6 milionu megawatthodin a také takřka 4,3 terajoulu tepla, což je zhruba 30 procent z celkové výroby. Je zde tedy stále potenciál k rozvoji využití tepla. Mírně klesající trend ve využití tepla v posledních dvou letech je způsoben tlakem na výběr daně z plynu na pohon motorů v bioplynkách, kterou vyžadují celníci od roku 2021.
Součást moderního mixu
Bioplynové stanice a biomasové teplárny za poslední desetiletí prokázaly, že jsou významnou součástí moderního energetického systému. Mohou produkovat elektřinu s proměnným výkonem podle potřeby distribuční soustavy a svých technických možností. „Flexibilita může sloužit k poskytování služeb výkonové rovnováhy během dne, ale i k mnohem důležitější sezónní regulaci,“ poznamenal Jan Habart, předseda CZ Biom.
Bioplyn lze také upravit na kvalitu zemního plynu – biometanu, který může v dopravě nebo průmyslu nahrazovat zemní plyn. „Bioplyn, který se nevyužije k výrobě elektřiny a tepla v letním období, může být právě upraven na biometan,“ potvrdil Habart.
V této oblasti má ale Česko velké mezery. Nejenže si před lety stanovilo málo ambiciózní cíle na výrobu tohoto obnovitelného plynu, za což zemi kritizovala i Evropská komise, ale tyto plány ani neplní. V republice zatím nefunguje ani deset stanic na výrobu biometanu.
Sdružení CZ Biom připomnělo, že výroba biometanu byla v republice zahájena v roce 2019, kdy bylo uvedeno do provozu první zařízení. Do letošního roku se tento počet rozrostl zatím na devět stanic s vykázanou roční produkcí kolem 7,6 milionu kubíků. Česko má ale možnosti, aby v roce 2030 vyrábělo i více než 700 milionů kubíků biometanu ze surovin, které splňují kritéria udržitelnosti.
„V letošním roce spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novou podporu pro biometanové stanice, takzvaný zelený bonus na biometan. Věříme, že díky této podpoře nastávají biometanovým stanicím lepší časy,“ konstatoval Jan Habart.
Neutrální emisní bilance
Z hlediska dopadu na emise skleníkových plynů má biomasa neutrální bilanci. Na zachycování zbytkového uhlíku se budou v budoucnu používat nové technologie. „Scénáře dekarbonizace vyžadují nejen snižování emisí oxidu uhličitého, ale také technologie na zachycování uhlíku, které budou kompenzovat ty emise, které se nepodaří zcela eliminovat,“ vysvětlil Habart.
Přímé zachycování uhlíku z atmosféry je ale velmi nákladné, protože jeho koncentrace je menší než 0,5 procenta. Perspektivnější jsou technologie zachycování CO2 ze spalování biomasy, bioplynu nebo biometanu.
„Zachycený oxid uhličitý se může využít pro další průmyslové aplikace (BECCU – utilization), nebo se v nějaké formě uloží do orné půdy (například biochar), chemicky naváže na některé horniny, případně se vtlačí do vytěžených slojí zemního plynu (BECCS storage). V zahraničí již první pilotní projekty vznikají, v České republice jsou zatím první technologie na zachycování pomocí biocharu,“ řekl Jan Habart a připomněl Zlatou Olešnici na Trutnovsku.
Obnovitelné zdroje se ukazují jako stabilně rostoucí sektor, i co se zaměstnanosti týká. Až 95 procent biomasy a bioplynu se vyrábí v Evropě. To samé platí o výrobě zařízení na výrobu energie či úpravu produktů z biomasy a bioplynu a zároveň s tím se na starém kontinentu vyvíjejí i nové technologie, což přináší vznik nových pracovních míst.
Tuzemský sektor výroby energie z obnovitelných zdrojů zaměstnává desetitisíce lidí již dnes. Podle odhadů studie CZ Biom vytvoří sektor bioenergetiky do roku 2030 více než osm a půl tisíce dalších pracovních míst.
„Bioplyn i pevná biomasa jsou stabilní zdroje energie, a to bez ohledu na aktuální klimatické podmínky, které se přesouvají ke službám výkonnostní rovnováhy. Celý obor dokáže poskytnout flexibilitu rovnající se elektrárně Dlouhé Stráně,“ doplnil Jan Habart.
Sektor bioplynu zaznamenal podle zprávy Evropské bioplynové asociace v posledních letech výrazný růst. Kombinovaná výroba bioplynu a biometanu v roce 2021 dosáhla 4,5 procenta podílu spotřeby plynu v Evropské unii. V roce 2021 došlo k dosud nejvyššímu ročnímu nárůstu produkce biometanu, a to o 20 procent.
Na konci téhož roku bylo v Evropě celkem 1 067 biometanových stanic, což je v porovnání s rokem 2020 o 184 více. Z aktualizovaného odhadu studie Gas for Climate vyplývá, že v roce 2030 by se v Evropě mohlo vyrobit až 44 miliard metrů krychlových biometanu a v roce 2050 až 165 miliard kubíků.
Konec příspěvku na KVET
K rychlejšímu rozvoji oboru v Česku by mohlo pomoci navrácení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) z roku 2013 malým bioplynovým stanicím. Ty byly spuštěny již po solárním boomu (2009 až 2010), tedy v době, kdy stát rozvoj obnovitelných zdrojů energie spíše omezoval.
V takové atmosféře byl novelizován zákon o podporovaných zdrojích tak, že se podpora již nepočítala jako do roku 2012 pomocí diskontované návratnosti (tedy včetně přiměřeného zisku), ale pomocí takzvané prosté návratnosti – tedy že se vložené prostředky vrátí bez jakéhokoli zhodnocení.
Provozovatelům byl jako určitá kompenzace nabídnut příspěvek na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), který snížení podpory dorovnával. Obě podpory se kombinovaly, respektive sčítaly. Provozovatelé tak byli motivováni investovat do technologií na využití tepla, například často šlo o teplovody, které dnes vytápějí obce.
Poskytování příspěvku na KVET bylo od ledna 2023 zastaveno, Energetický regulační úřad ho přestal vyplácet. „Zastavení tohoto příspěvku byl s ohledem na vysoké ceny energie pochopitelný krok. Ceny elektřiny se však pro rok 2024 výrazně snížily, přesto se o vyplácení této podpory znovu neuvažuje,“ poznamenal Jan Habart z CZ Biom. Dodal, že bez příspěvku KVET lze bioplynky a teplárny postavené v roce 2013 provozovat jen velmi obtížně – zejména když mají ostatní bioplynové stanice a teplárny zhruba o 15 procent vyšší podporu.
Ilustrační foto: Pixabay.com