Není na co čekat: do renovací budov půjde rekordní množství peněz, lepší doba na úsporná opatření už nebude

O zelené modernizaci Česka, o dekarbonizaci nebo o rozvoji obnovitelných zdrojů na konferenci Pro moderní Česko debatoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), David Šimek (KDU-ČSL), starosta Svitav a člen Poslanecké sněmovny ČR, a Lenka Vaněk, ředitelka Úseku inovace a dekarbonizace ČEZ ESCO.

Konferenci pořádal portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí.

Tolik peněz na renovace jsme ještě nikdy neměli

„Klimatická změna je prostým faktem, se kterým se bude naše, ale především následující generace snažit prát,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík. Vyzdvihl, že v posledních dvou dekádách se zintenzivnilo množství teplotních extrémů. „Máme proto celou řadu podpůrných programů, měníme legislativu, abychom se dokázali jednodušeji adaptovat na klimatickou změnu,“ říká.

Dobrým příkladem může být například zemědělská novela, která by měla umožnit výsadbu remízků, mokřadů a stromořadí. Od léta navíc na podobné krajinné prvky vypíše ministerstvo dotace. „A nejen pro obce, ale i pro firmy,“ komentuje Hladík. Adaptační opatření jsou ale jen částí všech strategií.

• Psali jsme: Česko nesmí zůstat fosilním skanzenem. Rozvoj obnovitelných zdrojů pomůže průmyslu i domácnostem

Důležité je najít si cestu k dekarbonizaci, a to jak snižováním energetické spotřeby, tak výrobou obnovitelné energie. Modernizační fond proto otvírá nové příležitosti. Hladík poukazuje na Novou zelenou úsporám, která přispívá zateplování všech budov, od rodinných domů po SVJ.

„Už nikdy tolik peněz na renovace bydlení mít nebudeme. Teď je právě ten správný čas je využít a zajímat se o ně,“ popisuje Hladík. Ministerstvo životního prostředí bude nabízet i odborné poradenství pro ty, kteří by jinak měli problém s byrokracií nebo i odbornou stránkou renovací.

Pomalu se rozjíždí také komunitní energetika. Na vypsanou výzvu ze začátku letošního roku se přihlásilo 80 projektů, 58 z nich uspělo. Jejich návrhy budou brzy zveřejněny na stránkách programu, aby mohly sloužit do budoucna jako inspirace ostatním. Vize ministerstva je taková, aby se do investičních projektů pouštěly peníze ze tří zdrojů.

• Tip: Balkonová fotovoltaika ušetří i tisíce korun ročně. Za provoz bez povolení ale hrozí tučná pokuta

„Záměrem je pomoci renovační vlně a investicím do dekarbonizace, podpořit cirkulární ekonomiku. Zapojíme peníze ze soukromých zdrojů, dotační peníze i peníze z bankovního sektoru,“ vysvětluje Hladík.

Místní energetická koncepce do každého města a obce

Starosta města Svitavy a poslanec David Šimek (KDU-ČSL) považuje aktuální dobu za nejlepší čas, kdy řešit renovace a modernizace. „Doporučuji se zaměřit na místní energetickou koncepci, nebo ji v rámci mikroregionů vytvořit. Je ale dobré pohlídat si firmu, která ji bude realizovat. My jako město jsme na ni získali půl milionu z dotačního programu,“ vyzdvihuje navíc podporu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Svitavsko spouští svou mikroregionální energetickou koncepci i proto, že je to oblast s větrným potenciálem. „Před rokem 2010 byl větrník sprosté slovo, ve Svitavách tehdy rozdělil společnost. Ale doba změnila mnohé, loni jsme dělali průzkum mezi místními občany a už 50 procent by podpořilo výstavbu,“ popisuje svou praxi.

Hodně podle něj pomáhá skutečnost, že v blízkosti několika obcí již větrné parky jsou. A místním nevadí a mají díky nim levnější elektřinu. Výstavbě novějších parků se proto nijak nebrání. „Hlavní je nespěchat. Postavit větrníky je krásná věc, povolovací proces trochu trvá, ale nejdůležitější je o tom hodně mluvit s místními, vysvětlovat,“ popisuje.

Dříve proti větrným turbínám vystupoval silný občanský odpor, dnes začínají být pomalu atraktivní i pro komunity menších obcí. Studie Ministerstva životního prostředí ukázala, že tři čtvrtiny dotazovaných by s větrníky ve svém okolí neměly problém, pokud by z nich čerpaly výhody třeba v podobě levné elektřiny. „To je oproti posledním patnácti rokům obrovský posun,“ komentuje Hladík.

Hlavní je mít jasný cíl

Že se na energetiku konečně někdo dívá koncepčně, vnímá jako velmi pozitivní krok Lenka Vaněk, ředitelka Úseku inovace a dekarbonizace ČEZ ESCO. „Dovolím si apelovat na obce, aby nepřeskakovaly fázi, kdy si musí ujasnit vlastní cíle inovací,“ vysvětluje. Obce by měly dopředu vědět, zda je hlavním cílem uspořit, dekarbonizovat nebo rozvinout nový podnikatelský záměr.

Tím by podle Vaněk každá nejen obec, ale i společnost nebo fyzická osoba měla začít. Posléze je teprve možné plánovat, co přesně a v jakém pořadí bude potřeba dělat.

• Tip: ČEZ má rozpracované tisíce nových megawattů výkonu obnovitelných zdrojů

„Pragmatické je podívat se na svou obec, každá je úplně jiná. Některá vlastní lesní pozemky, některá zemědělské. Někdy má potenciál na výrobu biometanu, někdy na vítr. To vše jsou faktory, které ovlivňují koncepce. Ale vše lze zapojit do chystané komunitní energetiky,“ souhlasí Petr Hladík.

Komunitní energetika budoucnosti

Aktuálně v Česku vlastní energetiku jen několik velkých firem. Komunitní energetika ale umožní udělat společenství mezi obcemi, právnickými i fyzickými obcemi. „A lidé se tak mohou stát třeba podílníky větrné elektrárny,“ popisuje Hladík revoluční změny v decentralizaci české energetické situace.

U komunitní energie bude totiž možné sdílet více forem elektřiny. Nejen z často zmiňované fotovoltaiky, ale také třeba z bioplynu, větrného zdroje nebo dokonce i z vodíkové technologie.

• Psali jsme: Třebíčské domácnosti vytápí biomasa. Místní díky tomu mají jedny z nejnižších cen tepla v Česku

Nástup energetických komunit do praxe bude ale až za několik měsíců a je závislý na dalších procesech. Mezitím bude ale možné elektřinu sdílet vzájemně. „Odběrná místa pod jedním majitelem budou moci sdílet elektřinu. A to je relevantní i pro obce. Například energii z fotovoltaiky na škole mohou sdílet i do jiné části města, kde je zrovna spotřeba. Na tom si aspoň osaháme, jak to funguje. Všechny koncepce zní úžasně, ale je třeba mít i ten implementační plán,“ uvádí Vaněk.

Podle Hladíka i dalších řečníků je důležité udržet konkurenceschopnost českých firem. V subdodavatelském řetězci je totiž důležité, aby společnost mohla čerpat obnovitelnou elektřinu. Když se tomu Česko včas nepřizpůsobí, firmy se budou stěhovat tam, kde jim bude růst umožněn. I proto by obce a města neměly házet klacky pod nohy rozvoji zelených bezemisních zdrojů.

Foto: Tomáš Luka