Myslivci chtěli vystřílet problémové vlky. Místo toho zabili 50 nevinných zvířat

Cílený odstřel „problematických jedinců vlků“ ve Francii nezafungoval. Ačkoliv se myslivci dušovali, že budou lovit pouze smečky lovící ovce, všechna zastřelená zvířata byla nevinná.

Velké šelmy se pomalu vrací do přírody, což je znamením, že se nám daří podporovat v rámci možností zdravou a pestrou krajinu. Vlčí populace v Evropě byla poměrně hustá ještě do 17. století, pak ale i se souvisejícím kácením lesů většina šelem buď zmizela, nebo byla ulovena.

• Tip: Po stopách šelem i pytláků: Na den vlčím stopařem

V posledních 30 letech se vlci postupně vrací, jsou považováni za chráněné šelmy a jejich odstřel musí být umožněn speciálním nařízením a výjimkou z národních i evropských zákonů. Jenže s jejich návratem pochopitelně souvisí i komplikace chovu ovcí a jiných hospodářských zvířat. Hospodáři a chovatelé ovcí tak musí investovat do ochrany svých stád, a přesto někdy zapláčou nad ztrátou.

Stejně tak ale vlci vadí i mnoha myslivcům, kteří si zvykli, že nejvrcholovějšími predátory jsou v lese oni. Každá země se snaží vyřešit si návrat šelem po svém, někde povolují téměř libovolný odstřel, jinde jen lov předepsaného množství vlků na teritorium a někde jsou vlci naprosto chránění. Ve všech případech by se ale státy měly řídit Bernskou úmluvou o chráněných druzích, která vlka řadí do kategorie s vyšší ochranou, a veškerý odstřel by měl být odůvodněn.

Francouzské fiasko

Po loňských ztrátách na ovcích a současně kvůli silnému mysliveckému lobby ve Francii proto Ministerstvo životního prostředí udělilo výjimku odstřelit vlčí smečky okresu Valais bez ohledu na to, který vlk ovce lovil. To je poměrně přelomovým rozhodnutím, většina evropských zemí volí cestu odstřelu konkrétních problematických jedinců a do zbytku smečky nezasahuje.

Francouzský přístup způsobil zhruba 50 mrtvých vlků v jediném okrese, popisuje server Blick. A po genetických analýzách ulovených ovcí i zabitých šelem je jasné, že žádný z těchto vlků ovce nelovil. Mají totiž vzorky vlků, kteří ovce lovili. Padlo tedy 50 nejspíše nevinných zvířat, která jen plnila svou predátorskou funkci v lese, udržovala rovnováhu a krotila přemnoženou vysokou a černou zvěř.

• Psali jsme: Za střílení medvědů lobbují jen lovci trofejí. Eliminace problémových šelem dávno funguje

Lovcům se nepodařilo zastřelit ani problematického jedince M271, který je známý svou vybíravostí a lovem ovcí. Když povolení vydával regionální úřad, radní Albert Rösti přitom sliboval, že cílem jsou právě problémoví jedinci a jejich smečky. Výsledek je opačný. Navíc se dá předpokládat, že problémovým zvířatům, která umí a chtějí lovit dobytek, nyní nekonkurují plaché smečky, a tím pádem budou mít širší pole působnosti.

Povolí Evropa odstřel vlků a medvědů?

Evropská unie dlouho podporovala ochranu velkých šelem, i na základě Bernské úmluvy. Nyní se ale spekuluje o možném vyjmutí vlků ze stupně ochrany „přísně chráněných“ na pouze „chráněné“. O stejný krok žádají i Slovensko a Rumunsko pro medvědy. Snížení ochranného stupně by znamenalo výrazně snazší odstřel až v některých případech úplnou eliminaci šelmy z regionu.

„Je to zjevné. Je za tím silný lobbing zemědělských nebo mysliveckých organizací, které vlka střílet chtějí, a současná legislativa jim to komplikuje,“ řekl expert Miroslav Kutal z Hnutí DUHA pro Seznam Zprávy.

Po sérii medvědích útoků na Slovensku je to téma velmi aktuální i pro naši sousední zemi. Odstřel medvědů si vláda zadala dokonce do svého volebního programu, nyní premiér Robert Fico navrhuje ústavní zákon, který by podobný krok dovoloval. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba upřesnil, že do Ústavy chtějí implementovat zákon o odstřelu z toho důvodu, aby ho nevládní organizace nemohly zastavit.

• Psali jsme: Stát povolil odstřel problematických vlků, mění se také výše úhrad za ztížení pastvy

Plošné odstřely šelem ale podle mnoha odborníků ničemu nepomohou. V případě vlků zabití jediného ze smečky může rozvrátit hierarchii a zmatená a neustálená smečka způsobí větší škody než předtím. V případě zabití celé smečky její místo brzy nahradí nová. Řešením je podle nich vytipovat konkrétní problémové jedince a ty odstřelit.

V případě medvědů je pak řešením odstřel až ve chvíli, kdy vykazují skutečně krotké chování. Především ale pomáhá prevence. Pokud se šelma naučí, že v blízkosti lidí získává potravu například z kontejnerů nebo dokonce přímo od turistů, těžko se odnaučuje a odstřel bývá tou jedinou možností.

Česká výjimka pro zvláštní případy

Česko loni vydalo několik výjimek o odstřelu problémových jedinců vlků, které ale byly i podle ochránců přírody špatně definované a nejasné. Rozhodnutí proto bylo Ministerstvem životního prostředí v zimě zrušeno a nyní na jaře opět obnoveno v upraveném znění.

Odstřel vlka je vždy nutné hlásit a předchází mu několik pokusů, jak dané zvíře zaplašit, odchytit a až v případě dlouhodobých problémů nebo netypické krotkosti odstřelit. „Určitě se nejedná o řízený odstřel vlků. Jen chceme dopředu řešit situace, kdy bude vlk vykazovat problematické chování ve vztahu k člověku, nebo opakovaně napadat dobře zabezpečená hospodářská zvířata,“ uvádí pro Rozhlas Jindřiška Jelínková.

• Tip: Napadení člověka vlkem je nepravděpodobné, stát ale povolí odstřel problémových jedinců

Zatím k žádnému oficiálnímu odstřelu nedošlo, o celé problematice jsme na Obnovitelně.cz referovali. To především proto, že vlci jsou obecně plachá zvířata a většina ztrát na ovcích je způsobena žádnou nebo nedostatečnou ochranou stád. Hospodář si za ni proto z pohledu státu může sám. Jak přitom dokládají úspěšní velkochovatelé ovcí, s důkladným zabezpečením si vlk vždy raději vybere srnu v lese než ovci hlídanou pasteveckým psem.

Zkrátka, šelmy v přírodě mají svůj účel. Přemnožená zvěř lesy likviduje a myslivci nestíhají. Vlka by proto neměli vnímat jako svou konkurenci, ale jako svého pomocníka. Na lidi vlk navíc neútočí, a když, tak jen proto, že je zraněný či dohnaný do kouta. Za posledních 100 let v Evropě vlci nezabili jediného člověka.

Foto: Vladimir Čech, Freepik