Jako z hororu: larvy much v Kostarice požírají lidi a zvířata zaživa
V Kostarice kvůli přemnožení mouchy bzučivky lidožravé vyhlásili nouzový stav. Svá vajíčka naklade do otevřených ran a její larvy následně požírají napadeného člověka.
Kristýna Čermáková
10. 4. 2024
Středoamerická Kostarika se potýká s nečekaným problémem. Přemnožily se tam malé mušky bzučivky lidožravé neboli Cochliomyia hominivorax. Je jich už takové množství, že země byla nucena vyhlásit národní nouzový stav, informuje server IFL Science.
Přítomnost bzučivky ve Střední Americe bohužel není novinkou, nejen Kostarika se s ní potýká desítky let. Jen málokdy byla ale situace takto kritická. K prvnímu březnu byl místním ministerstvem zdravotnictví zaznamenán dokonce první případ nakažení člověka v zemi, i proto stát vyhlásil nouzový stav.
Bzučivka lidožravá je drobnější parazitická moucha, která klade 100 až 350 vajíček naráz do čerstvého masa teplokrevných živočichů. To znamená většinu savců, ale třeba i ptáků. A týká se to pochopitelně i člověka. Pro přežití vajíček je důležitá čerstvost rány, protože na rozdíl od mnoha jiných druhů much klade bzučivka vajíčka do otevřených ran jinak zdravého hostitele.
Po vylíhnutí z vajíčka se larvy do 24 hodin „zavrtají“ do masa, i proto se bzučivce říká lidově screw-worm, což by se dalo přeložit jako šroubující červ. Takto zavrtaná larva navíc vydává specifický zápach, který láká další samice bzučivek, aby zde nakladly svá vajíčka.
Během následujícího týdne vyžere parazit okolní tkáň, způsobuje silné poškození tkání a současně bolest. Jakmile se červ nakrmí masem hostitele, opustí ho a padá na zem, kde se zakuklí a čeká, než se z něj vylíhne nová muška bzučivka.
Riziko i pro novorozence
Největším problémem je pak skutečnost, že do svého hostitele zanáší infekce. Nemocný hostitel bez léčby velmi často do několika dní až týdnů umírá. V případě nákazy lidí je bzučivka nejnebezpečnější pro novorozence, jsou zaznamenány případy, kdy svá vajíčka nakladla do pupečních šňůr dětí čerstvě po porodu.
„Symptomy infekce parazitem se typicky projevují jako bolestivé poškození kůže s výtokem, který naznačuje přítomnost larev pod kůží. Léčba pak vyžaduje chirurgické odstranění larev a následnou pečlivou lokální péči, aby se předešlo sekundárním infekcím,“ uvádí ve vydaném varování kostarické ministerstvo zdravotnictví.
Pokud má někdo podezření na infekci způsobenou larvami, má se neprodleně hlásit u lékaře, který odebere vzorky a pošle je do laboratoří. Velké přemnožení mušek by pak mohlo v zemi znamenat do několika týdnů zdravotní pohromu.
Poslední případ nakažení člověka byl v 90. letech, poté se podařilo mouchu částečně vymýtit a její počty výrazně zredukovat. V roce 2023 byla země označena za oblast bez bzučivky, statut jí ale nevydržel ani rok. Kromě samotných zdravotních následků pro místní obyvatele je tak přítomnost bzučivky i palčivým ekonomickým faktorem.
Nejen Spojené státy totiž kvůli přítomnosti nebezpečného parazita vyhlašují přísnější a omezující kontroly a pravidla pro dovoz zboží z Kostariky a dalších postižených zemí. Navíc má bzučivka schopnost napadnout a vyhubit v některých oblastech hospodářská zvířata sloužící k produkci potravin.
Technika sterilizace hmyzu
Bzučivka je vázána na tropické podnebí. Nejsevernější výskyt této lidožravé mouchy byl zmapován ve Spojených státech, kde se jim ji podařilo vymýtit již v roce 1982 díky sterilizaci populace tohoto nebezpečného hmyzu. Technika spočívá v tom, že se v laboratoři biologicky pomocí radiace upraví moucha ke sterilitě a následně se vypustí do volné přírody.
Sterilní jedinec se poté páří s původním hmyzem, ale bez reprodukčního efektu. Díky krátkému životnímu cyklu hmyzu je každý reprodukční pokus cenný. A když výsledkem není snáška vajíček, populaci to postupně zničí. Spojené státy provedly poprvé testování ve velkém právě na bzučivce lidožravé, ale snaží se také snížit množství například ovocných mušek vrtulí.
Snaha vymýtit bzučivku se nevyhnula ani Kostarice, nicméně bez úspěchu. Částečně situaci komplikovala skutečnost, že tvorba sterilních jedinců a jejich hromadné vypouštění je finančně nákladná metoda. Aby fungovala, vypouští se zhruba tři miliony sterilních samečků dvakrát týdně v jedné lokalitě.
Příbuzná této mouchy, bzučivka zelená, je přitom považována za užitečnou. Její larvy mají antibakteriální účinky a ránu čistí.
Foto: Judy Gallagher, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons