Nebezpečné sršně opět v Česku. Přivezl je kamion z Francie

Sršeň asijská je opět v České republice. Při vykládce kamionu v Hrádku u Rokycan objevili místní pracovníci dva nebo tři. Kamion přijel z Francie, kde se již sršně asijské běžně vyskytují, a ochránci přírody je nestíhají likvidovat. Při normálním průběhu zimy by se v únoru podobné věci neměly stávat, kvůli nadprůměrně teplému počasí je ale aktivní i tento druh hmyzu.

V tuto chvíli probíhá důkladný průzkum okolí nálezu a vytipovávají se lokality pro umístění vhodných odchytových pastí. Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vysvětluje, že chystat pasti na hmyz je obtížná disciplína. Především je třeba dbát na to, aby se do nich nemohl zachytit jiný druh opylovače.

Nevhodné jsou třeba tradiční pasti lahví s pivem a sladkým sirupem, které občas nasazují laici například proti vosám. Görner ale varuje před tím, že 99 procent uloveného hmyzu není cílovým druhem. Aby byla past funkční a současně dál neohrožovala stále ubývající opylovače, je třeba vybudovat možnost drobnějšímu hmyzu uprchnout a lapače neustále kontrolovat.

• Tip: Invazní sršně při útoku neminou cíl a staví hnízda větší než lidská hlava. Stát má plán na jejich likvidaci

„Majitel včelína si včelstva nezachrání tím, že rozvěsí kolem svých úlů pasti na sršně. Jediná cesta je odchytit živého jedince, vytipovat si, kudy letí do hnízda, a následně zlikvidovat celé hnízdo,“ vysvětluje. Zatím se zde ale asijský druh sršně nevyskytuje v takové míře, aby ho někdo náhodně odchytil mimo nyní ohroženou oblast Hrádku u Rokycan.

V současné chvíli má smysl chytat sršně asijské pouze cíleně, a to znamená buď v blízkosti nahlášených výskytů, jako tomu je na Rokycansku, nebo se na jejich monitoring soustředit v oblastech rušné nakládky a vykládky obsahu kamionů či vlaků. Touto cestou se totiž do evropských zemí sršně před dvaceti lety dostaly.

„Když vidím aktivitu veřejnosti, je nepravděpodobné, že by se nám tu rozmnožila bez povšimnutí,“ chválí občanskou angažovanost Görner.

Nebezpečný invazní druh

První zemí, ve které byl registrovaný jejich výskyt, byla právě Francie. Dnes jsou tam již oblasti, kde jsou sršně asijské stabilní populací a nedá se s nimi nic dělat. V některých oblastech vyhubily až 30 procent místních včelstev. V městských oblastech tvoří včely medonosné dvě třetiny jejich potravy, v přírodní či zemědělské krajině je to pak jen 30 procent a zbytek tvoří divocí opylovači.

Sršeň asijská je tak obávaným druhem, protože je nepůvodní a v evropské krajině nemá přirozeného predátora. Může tak zlikvidovat jedno včelstvo za druhým. Pro vznik nové populace navíc stačí jediná přeživší dospělá královna. V nepůvodní lokalitě a bez predátora, který by ji ohrozil, pak bez překážek na jaře založí nové hnízdo.

Pro člověka ale není nebezpečná víc než místní sršeň obecná. Zaútočit může, když je ohrožena na životě, nebo když se člověk přiblíží do tří metrů do přímé blízkosti k hnízdu. V takovém případě ochránci přírody doporučují chránit si především obličej a lokalitu okamžitě opustit.

Panika je zatím zbytečná

Po loňské zkušenosti, kdy lidé volali při říjnových nálezech prvního sršního hnízda kvůli různým druhům vos i sršní a případně je sami likvidovali, nyní ochránci přírody varují před panikou. Pokud má někdo podezření, že zahlédl sršeň asijskou nebo přímo její hnízdo, může je kontaktovat na email invaznidruhy@nature.cz, důležité je také pořídit fotografii.

A jak rozpoznat sršeň asijskou? Podrobně jsme se tomu na Obnovitelně.cz věnovali v říjnu, oproti sršni obecné má zvláštní styl letu, vznáší se před úlem a čeká na přílet včel do úlu.

„Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi,“ uvádí zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny základní poznávací znaky.

V případě nálezu sršně pak ochránci přírody postupují podle eradikačního plánu. Pokud je hlášený nález hnízda, které je v přímé blízkosti lidských obydlí, stačí zavolat i hasiče, kteří hnízdo odstraní bez ohledu na druh sršní. V případě přímého nálezu hnízda v přírodě se nejprve určí, zda se skutečně jedná o sršeň asijskou a v takovém případě se hnízdo odstraní také.

Psali jsme: Invazní sršně spustily mezi lidmi paniku. Ochranáři dostávají stovky falešných hlášení

„Eradikační plán vznikl hned po nálezu prvního hnízda, ale předpokládáme, že ho budeme ještě upravovat, až se zde sršeň asijská rozšíří,“ komentuje Jiří Skuhrovec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. V tuto chvíli je podle něj stěžejní zapojení veřejnosti do monitoringu. „Na západě už je běžná věc komunikace mezi vědeckou obcí a společností a k nám se to již dostává taky. Čím více očí věda má, tím větší má šanci na nález,“ dodává.

I díky tomuto přístupu se také sjednotily databáze. Ať již proto občan svůj nález nebo podezření na sršeň nahlásí do jakékoliv přírodovědné databáze, nakonec se vše dostane k Agentuře ochrany přírody a krajiny, která má invazní druhy na starost. Skuhrovec doporučuje také platformu Najdije.cz, která se věnuje invazním druhům a o sršni asijské vydala poučný manuál, jak ji rozeznat a jak ji nahlásit.

Foto: Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0