Máte rádi víno? Zvykejte si na Zinfandel, ostatní druhy zničí klimatická změna

Jen málokteré ovoce musí splňovat tak přísná kritéria chuti jako hroznové víno, vinná réva. Výroba vína má v mnoha zemích světa tisíciletou tradici. Není divu, že se mnozí vinaři snaží zaujmout jedinečnou odrůdou a chutí, a používají k tomu různé strategie i techniky.

V roce 2020 postihla svět vlna sucha a veder, v Kalifornii navíc hořely lesy přímo poblíž vinařské lokality. Při té příležitosti se novinářky Ula Chrobak a Katarina Zimmer spojily s vědci z kalifornské univerzity, kteří se zaměřili na to, jak klimatická změna mění chutě a kvalitu vína. Víno je totiž citlivé na změny podnebí, každá vlna vedra, dešťů, slunce a zatažené oblohy mění jeho složení, i proto je každý ročník jedinečný. Průzkum novinářky popsaly pro magazín Knowable.

Podle odbornice na víno Karen MacNeilové dříve pěstitelé věděli přesně, jak vyvážit nešvary a výkyvy počasí. Podle toho, jak na vinice svítilo slunce, zavlažovali, a když se blížily deště, sklízeli předčasně. Nyní mají ale úkol výrazně těžší, klima se mění každým rokem výrazněji, a tak je velkou loterií, jak dopadne každá sezóna.

Jedním z faktorů je pochopitelně riziko přílišného sucha a tím ohrožení celé vinice. Při vymoženostech moderního zavlažování to však zas tak často nehrozí. Před čím ale vinaři své bobule neochrání, jsou prudké paprsky slunce. A místo pokladu v lahvi by tak mohli sklidit spíše pytle rozinek.

• Tip: Na Islandu se objevilo ohnivé tornádo. Grindavik čelí další erupci

Chuť vína ovlivňují tři složky: cukr, kyseliny a sekundární sloučeniny, které se mění podle sezónního počasí. Tím, že je klima stále teplejší, se v bobulích zvyšuje množství cukru a víno je přezrálé dříve, než ho vinaři stačí sklidit. A nadbytečným cukrem se zvyšuje podíl alkoholu během kvašení, takže jsou vína čím dál více alkoholická a ztrácejí jemné aroma.

„Vína vlivem ohřívajícího se klimatu stále více tíhnou k chuti odrůdy Zinfandel. Což je skvělé, pokud o výrobu vína Zinfandel usilujete. Ale pokud jste zasadili Pinot nebo Cab, nepodaří se vám dosáhnout jejich nejkvalitnější chutě,“ popisuje vědkyně Carolyn Rossová.

Vinaři si poté mohou vybrat, jestli budou riskovat teplý závěr sezóny, kvůli kterým vyšší podíl alkoholu zastře správné chutě vína, nebo bobule podtrhnou a přijdou tak o bohaté sekundární sloučeniny.

Tím, že jsou všechny bobule v různých odlišných geografických lokalitách vystaveny teplejšímu klimatu, řeší tento problém vinaři globálně po celém světě bez ohledu na odrůdu. Vinice v chladných oblastech jsou složeny z odrůd přivyklých na chladnější klima, kterého se jim ale nedostává. Vinice ležící v horkých oblastech se pak dokonce přehřívají.

• Mohlo by vás zajímat: Zavalitý predátor opět spatřen na Křivoklátsku. Kočka divoká může měřit přes jeden metr

Podle MacNeilové se tím pomalu stírají rozdíly mezi jednotlivými víny, všechny začínají chutnat podobně. „Mnoho vinných mistrů a someliérů vám řekne, že kdyby museli svou profesní degustační zkoušku absolvovat teď, již by ji nesložili,“ dodává.

Vinaři se pochopitelně nevzdávají a zkouší pěstovat jiné, odolnější odrůdy. A u toho nezůstávají, učí se s novými technologiemi, zakrývají své vinice stínicími filmy, mezi vinné řádky sází liány, které přirozeně vytváří větší stín i chlad, mění jižní orientace svahů za severní.

Klimatická změna se nevyhýbá ani českým vinařům. Podle studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd povede oteplování k přesunu vhodných oblastí pro pěstování bílého vína. Jižní Morava bude pro tyto dnes tak oblíbené odrůdy časem nepříznivá a vinaři budou muset přejít na těžší červená vína.

Foto: Freepik