Pražský vzduch obsahuje nebezpečné nanočástice. Město je raději neměří

Při měření ovzduší v pražských ulicích zjistily environmentální organizace Deutsche Umwelthilfe a Senzorvzduchu velmi vysoké hodnoty ultrajemných částic (UFP) a oxidu dusičitého. Ultrajemné částice o nanoměřítkové velikosti (menší než 0,1 mikrometru nebo 100 nanometrů v průměru) jsou natolik malé, že mohou bez problémů proniknout do lidského organismu. To představuje značné zdravotní riziko zejména pro osoby s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními.

V ulicích Ječná, Mezibranská a V Holešovičkách organizace naměřily koncentrace těchto částic výrazně překračující doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Měření v rámci projektu „Procházka po znečištění Prahou“ je zacílené na veřejnost a ukazuje zájemcům význam monitoringu kvality ovzduší. Měřicí přístroje, včetně P-Trak Ultrafine Particle Counter a mobilního spektrometru pro měření NO2, potvrzují zvýšené hladiny znečištění v městském prostředí.

• Tip: Asociace energetických manažerů po 32 letech končí kvůli nedostatku financí

„Největší nebezpečí spočívá v tom, že takto malé částice žádný oficiální ústav neměří,“ říká Michael Lažan z organizace Senzorvzduchu. Navíc na ultrajemné prachové částice neplatí ani žádné omezení ze oficiálních limitů, jako je tomu v případě větších částic. „Měření větších částic, jako jsou PM 2.5 nebo PM 10, je snazší a také levnější. Tyhle částice jsou kategorie UFP a nikdo je nehlídá, ačkoliv jsou daleko nebezpečnější,“ dodává Lažan.

Malá částice snadno a rychle dopraví různé rakovinotvorné látky po těle a může mít rozsáhlý vliv na zdraví lidí, kteří se ve městě pohybují. Přes existující doporučení WHO kontrola těchto částic zatím nemá oporu v zákonných limitech jak Česka, tak Evropské unie.

UFP částice se kontinuálně měří na pěti místech Česka, a to v Hradci Králové, Plzni, Mladé Boleslavi, Lomu a Ústí nad Labem. „Odkaz na nedávný soudní spor týkající se DEKRA CZ a.s. a Libora Fleischhanse poukazuje na nedostatky v systému kontroly emisí a nutnost zvýšit odpovědnost za udržování vozidel v technicky bezvadném stavu,“ uvádí Lažan.

Kdyby úřady a ústavy prováděly oficiální měření i částic UFP, musely by jednat a začít zbrojit proti technickému stavu aut ve městě daleko výrazněji než dnes. Podle Lažana je to ale oblast, o kterou se raději nestarají, protože řešení by nebylo snadné. Navíc kvůli drobnosti ultrajemných částic je náročné i prokázat jejich přímý vliv na lidský organismus a mít tím v ruce hmatatelné důkazy. V centru Prahy ale Lažan naměřil i daleko vyšší hodnoty oxidu dusičitého, než je dovoleno v normách.

• Mohlo by vás zajímat: Tepelná čerpadla země–voda se vyplatí nejvíce. Přesto jsou v Česku ve výrazné menšině

V doporučení WHO je uvedena jako snesitelná průměrná koncentrace pod tisíc částic UFP na centimetr krychlový během 24 hodin. Za kritickou hranici pak považuje koncentraci nad 20 tisíc částic na centimetr krychlový za hodinu. Vyšší koncentrace jsou považovány za zdraví škodlivé.

Při měření v rušných ulicích Prahy byly zjištěny kritické hodnoty například v Mezibranské (52 tisíc) nebo v Ječné (29 tisíc). A to mimo dopravně nejrušnější hodiny. Velmi vysoké hodnoty byly naměřeny také v Holešovičkách (42 tisíc v průměru za 30 minut měření) nebo například v Blance a ve Strahovském tunelu (74 tisíc v průměru za 10 minut měření).

Foto, část TZ: Michael Lažan