Cena za nové dukovanské bloky stoupá ještě předtím, než stát vybral dodavatele

Projekt modernizace a dostavby jaderné elektrárny Dukovany stále nezná svého zhotovitele. Vláda vyřadila nabídku společnosti Westinghouse a o zakázku v hodnotě stovek miliard tak nyní bojují dva poslední zájemci, jihokorejská společnost KHNP a francouzská EDF. Ačkoliv původní zadání předpokládalo výstavbu jednoho bloku, nakonec se bude jednat o výstavbu čtyř nových bloků a vítěz by měl být znám koncem roku 2024.

Americký Westinghouse má totiž stále možnost zapojit se do soutěže, jeho opětovná účast ale není příliš pravděpodobná. Nesplnil totiž zadání zakázky, ačkoliv o ní původně vykazoval zájem. Soutěž je nicméně stále otevřená, takže pokud Američané svou nabídku opraví podle zadání, můžou figurovat ve výběrovém řízení i nadále.

„Americká firma si tak zřejmě nechávala otevřená zadní vrátka, což by mělo negativní dopad na průběh projektu, a je dobře, že byla z tendru vyřazena,“ uvedl pro Aktuálně analytik XTB Tomáš Cverna. „Zároveň je pro mě překvapením, že se Westinghouse k tendru postavil tímto způsobem. Dříve to totiž vypadalo, že všechny tři společnosti jeví o nabídku seriózní zájem,“ dodal.

Pokud se skutečně do konce roku podaří podepsat smlouvu s kteroukoliv společností, stavba má začít v roce 2029 a v roce 2036 by měly být bloky uvedené do provozu. Jsou to však ideální scénáře, které neodpovídají aktuálním zkušenostem s budováním nových jaderných bloků v západních zemích.

Navzdory tomu již ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ohlásil uvolnění půl miliardy korun na přípravu povrchů silnic. S výstavbou totiž bude spojený pohyb těžkých automobilů převážejících nadměrný náklad. Celkem by se mělo jen na dodatečné úpravy kvůli průběhu výstavby uvolnit přes 13 miliard korun.

• Mohlo by vás zajímat: Čpavek jako ekologické lodní palivo? Raději ne, varují vědci

Dlouhodobý problém spojený s jadernou energií spočívá právě především v její ceně. Ta totiž málokdy odpovídá prvotním projektům a návrhům, a k výstavbě reaktorů je mnohdy nutné připočítat miliardy korun na přidružených nákladech. Původní odhady za cenu jednoho bloku se pohybovaly kolem 160 miliard. Aniž by Česko stihlo vůbec vybrat zhotovitele, už se objevují odhady hovořící o částce 400 miliard, jak upozornil třeba portál Novinky.cz. Analytici ale odhadují reálnou cenu za jeden nový blok někde uprostřed.

Vláda se navíc v průběhu vyhlašování soutěže rozhodla, že výhledově bude rozumnější postavit hned čtyři bloky místo jednoho.

Ačkoliv budou jaderné bloky patřit ČEZu, na financování by se měl podílet i stát. Nejistota peněžního zdroje v předchozích letech ústila do rušení již vypsaných zakázek. Původně se mělo jednat o rozšiřování dvou bloků v Temelíně, na kterém se ale vládnoucí strany neshodly. I dukovanskou výstavbu blokovaly vládní spory a v současné situaci je zatím výstavba nejblíže své realizaci než kdy dřív.

Mnoho států přitom od jaderné energie postupně odchází, mají obavy z příliš nejisté návratnosti, zato téměř jisté vysoké ceny a dlouhotrvající realizaci. Například Austrálie na podzim roku 2023 usoudila, že přes jadernou energetiku cesta nevede.

Jak na Obnovitelně.cz uváděl Karel Polanecký, počet jaderných reaktorů ve světě klesá. Výstavba nových nebo modernizace stávajících se pak týká především Ruska a Číny. Jiné země se zaměřily spíše na větrnou a solární energetiku, doplněnou i bioplynové stanice.

„Celkem je ve výstavbě 58 jaderných reaktorů, o pět více než před rokem. Pro srovnání, počet rozestavěných reaktorů dosáhl v uplynulé dekádě maxima v roce 2013, kdy se stavělo 68 bloků, historické maximum bylo zaznamenáno v roce 1979 s 234 reaktory,“ upřesňuje Polanecký.

Britské fiasko s francouzskou EDF

Rozhodování, které ze dvou zbylých společností připadne projekt, je náročné a možná nakonec rozhodně zkrátka návrh ceny. Věrohodnost společnosti EDF komplikuje prodlužování a prodražování stavby jaderné elektrárny ve Spojeném království.

Před podpisem dohody přitom proti hlasovali všichni zástupci odborů EDF a poukazovali na skutečnost, že na takovou zakázku nemají kapacity ani správně nastavený finanční plán. Přesto byla dohoda jednateli společnosti schválena.

Dohodu s Velkou Británií uzavřela společnost EDF v roce 2016 a původní plán otevřít jadernou elektrárnu v roce 2026 hrubě nevyšel. Nejbližší zahájení provozu se nyní odhaduje na rok 2031. Podle deníku Guardian se navíc náklady za posledních sedm let vyšplhaly na dvojnásobek původních odhadů.

• Tip: Revoluční moduly All-back-contact od společnosti AIKO nabízejí rekordní výkon

Zástupci společnosti dvojnásobnou sumu za výstavbu odůvodňují jednak komplikacemi při koronavirové krizi a brexitem, který jim ztížil situaci. Následně se obhajovali i podceněním prvotní dohody, navrženou sumu podle nich nebylo reálné dodržet od samotného začátku, stojí v deníku Guardian. Aby jadernou elektrárnu udrželi do budoucna finančně v chodu, lobuje společnost EDF za zvýšení poplatků za vyrobenou megawatthodinu o 15 procent. A to se pochopitelně nelíbí britské veřejnosti.

Elektrárnu Hinkley Point C, jak se nedostavěný blok jmenuje, přitom Velká Británie chtěla vybudovat již v 80. letech, kdy byl pohled společnosti na jadernou energetiku jiný, než je dnes. Bariérou byl nicméně i tenkrát především odhad vysoké ceny. Tehdejší analytici usoudili, že projekt bude nutně prodělečný a od výstavby odstoupili.

Při výběru společnosti EDF proto Česko musí analyzovat i skutečnost, že nyní již státní francouzská firma případně ponese dodatečně vysoké náklady za nedokončenou jaderku ve Velké Británii. Možná velmi ztrátový podnik tak může zapříčinit komplikace i v tuzemsku při výstavbě dukovanských bloků.

Foto: Freepik