Téměř 100 milionů komunitní energetice. Z 83 zájemců vybere MŽP ty nejlepší

Výzva na zakládání energetických společenství, financovaná z Národního plánu obnovy, se otevřela 1. prosince 2023 a do konce ledna tohoto roku, kdy se příjem žádostí ukončil, bylo do 1. kola výzvy podáno 83 záměrů. Alokace výzvy činí 98 milionů korun. Jelikož se jedná o dvoukolovou soutěžní výzvu, čeká nyní podané záměry druhé kolo, během kterého se vybere minimálně 40 nejvhodnějších, které budou doporučeny k postupu.

„Komunitní energetika napojená na energii ze slunce, větru nebo biomasy přináší celou řadu výhod. Využití obnovitelných zdrojů snižuje závislost měst a obcí na fosilních palivech, zvyšuje energetickou soběstačnost a zlevňuje elektřinu a teplo pro všechny zapojené. Proto jsme se rozhodli podpořit zakládání energetických společenství, která jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj komunitní energetiky v ČR,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

• Tip: Praktické zkušenosti: roční provoz fotovoltaiky a elektroauta dopadl až nečekaně dobře

„Do výzvy bylo v prvním kole podáno celkem 83 záměrů, což dokazuje enormní zájem o komunitní energetiku. Z výzvy jsme schopni podpořit minimálně 40 projektů, proto budeme nyní záměry hodnotit a vybereme z nich ty nejvhodnější k postupu do druhého kola,” doplnil ministr.

Z této výzvy je možné podpořit například zpracování podkladových materiálů, proškolení a činnost koordinátora a další související aktivity potřebné ke vzniku energetického společenství. Příspěvek bude i na osvětové a propagační aktivity, jako jsou plánovací workshopy, občanská shromáždění nebo propagace obnovitelných zdrojů energie. V této chvíli chceme podpořit vznik minimálně 40 projektů o různé velikosti a složitosti.

Od 600 tisíc po tři miliony

O podporu mohly žádat nejrůznější subjekty, včetně bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, nájemníci bytových jednotek, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace či obchodní společnosti v jejich vlastnictví, dobrovolné svazky obcí a další právnické osoby. Finanční podpora je rozdělena do čtyř kategorií podle náročnosti založení energetického společenství. Žadatelé získají finanční podporu ve výši od 600 tisíc korun pro malá společenství složená jen z rodinných a bytových domů až po velké projekty na území nejméně tří obcí, které mohou dostat maximální podporu tří milionů korun.

• Mohlo by vás zajímat: Že elektromobily jezdí na uhlí? Nesmysl, dvě třetiny veřejných dobíječek v Česku napájí OZE

Projekty k postupu do 2. kola výzvy doporučí hodnotící komise Ministerstva životního prostředí na základě celé řady kritérií: podle nákladovosti projektu, jeho velikosti a komplexnosti záměru. Dále se bude hodnotit kvalita záměru, opatření ke snížení energetické náročnosti objektů, využití obnovitelných zdrojů energie, ukládání energie a řízení jejího využití, zkušenost s provozováním obnovitelných zdrojů, participativní tvorba ES a jeho strategická vize. Realizace a doložení projektu musí být provedena do konce roku 2025.

Energetická společenství (ES) jsou jednou z možností, jak se může spotřebitel zapojit do výroby energie – spojit se s dalšími spotřebiteli a společně investovat do komunitní výrobny a efektivně využívat vyrobené energie. Energetické komunity mají potenciál zvýšit výrobu z obnovitelných zdrojů elektřiny až o 5 terawatthodin, což odpovídá necelým 10 procent spotřeby elektřiny v ČR.

Ochrana klimatu povede k uhlíkové neutralitě do roku 2050

Ministerstvo životního prostředí připravilo aktualizaci základního dokumentu, který určuje cíle a strategii v ochraně klimatu. Aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR (POK) přináší plán, který povede k zásadnímu omezení skleníkových plynů a dlouhodobě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Ode 6. února se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní resorty a odborová sdružení v rámci meziresortního připomínkového řízení.

„Změna klimatu není nic abstraktního, ale naše každodenní realita, kterou žijeme. Od roku 1961 se u nás průměrná teplota zvýšila o více než dva stupně. Nejviditelnější problém máme se suchem, které prohlubují jak teplejší zimy beze sněhu, tak vyšší teploty s čím dál častějšími tropickými dny v létě. To všechno má i své jasné dopady, na lesy decimované kůrovcem, na zemědělství nebo na zdraví lidí v přehřátých městech. Proto musí stát přijít s jasnými a předvídatelnými pravidly pro snižování emisí, které představuje Politika ochrany klimatu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zásadním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Pro úspěšnou modernizaci je klíčová ochrana domácností ohrožených chudobou, zejména rodin seniorů.

Proto jsou zásadní investice do renovací domů, které přinesou snížení nejen energetické náročnosti, ale především nákladů domácností na energie. Pro nejohroženější skupiny bude možné využívat i přímé kompenzace ze Sociálního klimatického fondu.

Hlavní nástrojem je rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Tedy navýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na nejméně 30 procent a snížit konečnou spotřebu energie přibližně o 20 procent.

To v praxi znamená především hlubokou modernizaci české energetiky. Vedle rozvoje jaderné energetiky jde zejména o obnovitelné zdroje, kterých by mělo přibýt nejméně 8 gigawattů instalovaného výkonu solárních a 1,2 gigawattů instalovaného výkonu větrných elektráren do roku 2030. Do roku 2050 by oproti současnosti mělo vzniknout nově instalovaných 26 gigawatty solárních zdrojů a 5,5 gigawatty větrných zdrojů.



Text: TZ MŽP

Foto: Freepik