Budou naše děti umět lyžovat? Klimatická změna postupně ničí zimní sporty
Po slibném začátku zimy v prosinci přišlo prudké oteplení. Kvůli teplotám nad nulou, dešti a nedostatku sněhu organizátoři zrušili hned několik tradičních akcí.
Kristýna Čermáková
6. 2. 2024
Česká republika je stát obklopený téměř po celé své hranici horami, i proto zde zimní sporty mají silné kořeny, na které jsme hrdí. Ačkoliv naše nejvyšší pohoří nedosahuje ani dvou tisíců metrů nad mořem, čeští sportovci v zimních sportech zdatně konkurují světovým špičkám z vysokohorských oblastí. I díky tomu udržujeme tradice v pořádání mnoha světově známých závodů.
Tomu je ale možná konec, a to kvůli klimatické změně a postupně stále méně vydatným zimám, než na jaké jsme byli zvyklí z ladovských obrázků. Jen letos se v průběhu ledna zrušil například tradiční závod psích spřežení Šediváčkův long. Závod měl trvat týden, ale skončil již druhý závodní den, kdy musheři dojížděli na bahně a ledovce místo na sněhu.
Zrušení závodu týden před jeho začátkem ohlásili také organizátoři Jizerské 50, na kterou se již 57 let sjíždí běžkaři nejen z České republiky. „Vzhledem k výsledkům měření a ještě pesimističtější a jistější předpovědi počasí na příští týden je jasné, že závody není možné uskutečnit ani ve zkrácené podobě a celá akce včetně jakékoliv náhradní podoby hlavního závodu musí být zrušena,“ uvádí organizátoři na webu.
Předpovědi víkendového počasí totiž hlásí zhruba deset stupňů nad nulou a v průběhu celého týdne také déšť, který ještě znekvalitní stávající sněhovou pokrývku. Obavy mají také pořadatelé Světového poháru v biatlonu, který se koná v Novém městě na Moravě. Přesto diváky uklidňují, že závod se konat bude, sníh na trati je vytvářený uměle, je ho proto dostatek, ačkoliv kvalita je nižší.
„Vrstva sněhu je teď nasáknutá vodou a kdybychom do toho vjeli rolbou, tak bychom do toho dostali vzduch a sníh by se roztopil. A to samozřejmě nechceme. Proto teď trať upravujeme co nejmíň. V pondělí se budeme snažit připravit trať finálně a sníh roztáhneme ještě trošku víc do šířky,“ popisuje rozhodčí Radovan Šimočko. Na rozdíl od dálkových závodů jako je Jizerská 50, stačí na biatlonovou trať navézt čtyři kilometry sněhu a závodní okruh bude stačit.
Budoucnost bez sněhu
Už jen ale pohledy na snímky, kdy zasněžená část závodního okruhu je skutečně jen navážka a okolní lesy se zelenají, jsou smutné. Stejně jako skutečnost, že mnoho lyžařských středisek navzdory týdnu jarních prázdnin v Praze a Brně zeje prázdnotou nebo roztroušenými lyžaři na rozbředlých sjezdovkách. Lyžování se i kvůli nutnosti neustále uměle zasněžovat zdražuje a může si ho dovolit stále méně lidí.
A i když dítě lyžařský pobyt s rodiči či týdenním školním výcvikem absolvuje, na sjezdovky se vůbec nemusí dostat právě pro nedostatek kvalitního sněhu. Podle přehledu sněhové přikrývky pak převládá technický sníh a ze sjezdovek bývá v mnoha střediscích v provozu jen naprosté minimum.
Není to ale poprvé a ani ve světovém srovnání na tom nejsme hůře, než jiné země. V roce 2014 zanalyzoval klimatolog Daniel Scott potenciální lokality olympijských zimních her a zjistil, že v roce 2080 bude z aktuálních 19 pořadatelských zemí schopno hostovat hry jen 6. Po šesti letech ale zjistil, že byl příliš optimistický a data zaktualizoval.
Jeho novější studie z roku 2022 předpokládá, že z 21 měst, které doposud pořádalo zimní olympiády, jich v roce 2050 zbude jen pár schopných splnit sněhové podmínky pro všechny zimní sporty. A to za předpokladu, že se dodrží cíle pařížské klimatické dohody. Podle statistik navíc již nyní čtyři lokality nesplňují předpoklady pro pořádání zimních her: ruské Soči, francouzské Chamonix, německé Garmisch-Partenkirchen a americké Olympic Valley.
Za třicet let pak budou stále stabilní už pouze čtyři místa, americké Lake Placid, norské Oslo a Lillehammer a japonské Sapporo. Poslední jmenová lokalita je pak jedinou, která by měla nabízet stabilní sněhové podmínky i na konci 21. století.
Na Obnovitelně.cz jsme dlouhodobou situaci shrnuli již v průběhu zimy v roce 2022. Problém, které časté využívání technického sněhu způsobuje, je například vymrzání původních druhů rostlin a naopak zatravňování sjezdovek nepůvodními druhy. Pak je to příliš vysoká spotřeba vody na každý kilometr sjezdovky a současně vysoká ekonomická náročnost. Vlekaři a provozovatelé lyžařských středisek se ale nehodlají vzdát a chtějí své areály udržet v chodu co nejdéle.
V Česku je v současnosti zhruba 150 horských středisek. V reakci na zhoršující se lyžařské podmínky sice nevznikají nová, ale současně ani zatím nezavírají původní. Naopak se očekává přechod na letní turistiku, která byla doposud relativně opomíjená. Nyní je ale tím jediným, co do budoucna již vybudované hotelové a dovolenkové lokality udrží při životě.
Lyžování, drahý luxus umělého sněhu
Již během loňské zimy muselo ukončit provoz několik vysoko postavených lyžařských středisek sezónu předčasně kvůli nedostatku sněhu. „Není to poprvé, co jsou v Evropě lyžařská střediska bez sněhu, ale je to poprvé, kdy sněžná děla podporující dostatek sněhu již od 80. let, nedokázala nedostatek sněhu nahradit kvůli vysokým teplotám,“ popisuje redaktor Time Aryn Baker.
A dodává, že kvůli klimatické změně se dají očekávat stále častější výkyvy extrémního počasí. To znamená sněhové bouře v často nečekaných měsících a současně hned brzy poté nadprůměrně teplé počasí bez jediné sněhové vločky. Tedy zhruba něco, co vidíme již dnes. „To pro podniky, jako jsou lyžařská střediska závislé na stabilních sněhových podmínkách, nevěstí nic dobrého,“ říká Baker.
Švýcarsko loni řešilo nedostatek sněhu dokonce jeho přepravou z vyšších částí hor na sjezdovky pomocí vrtulníků. A to přímo do resortu, který se honosí svým přístupem k udržitelnosti, využívá solární panely a vodní elektrárny. Vrtulníkem se snažily napravit sněhovou situaci také střediska v Lausanne kvůli olympijským hrám. Závody tím sice zachránily, ale náklady vzrostly na rekordní čísla.
Nutno říct, že to není poprvé, nedostatek sněhu bojkotoval některé zimní sezony i v předchozích desetiletích to správci a majitelé zimních resortů řešili všemi dostupnými prostředky i dříve. Šlo však obvykle ale jen o dočasné teplotní výkyvy, které výjimečně způsobily nedostatek sněhu v oblastech, kde jinak zima probíhala normálně. Nyní množství lokalit bez sněhu přibývá každým rokem.
Italský deník Linkiesta loni zveřejnil článek o nejen ekologické, ale také ekonomické neudržitelnosti lyžařského sportu. „Zimy jsou stále mírnější, srážky vzácné a na sjezdovkách jsou stále častěji v provozu sněžná děla. A to jen když je možné je využít, protože v apeninských lyžařských střediscích bývá příliš horko na umělé zasněžování,“ uvádí Chiara Beretta.
Místo sněhu povodně
Jenže Itálie se, stejně jako velká část Evropy, potýká s dlouhodobým nedostatkem vody. Příležitostné povodně způsobené nárazovými srážkami, ničemu neprospějí. Na svazích Mont Blancu už se například právě kvůli chybějící vodě přestalo umělé zasněžování využívat. Italy trápí především postupný úpadek turisticky oblíbené oblasti Cortina v Dolomitech.
Česku se v prosinci dostalo nevídané sněhové nadílky, která na několik dnů pokryla i nížiny. Po prudkém oteplování ale přišly hrozby povodní, které tuto radost zkalily. I třetí povodňové stupně hlásily některé řeky, hasiči trávili své svátky výstavbou protipovodňových opatření. Až na pár výjimek se uklidnily bez větších následků a měsíc nato je tu stejná situace.
Průběžný déšť a vysoké teploty na přelomu ledna a února způsobují další hrozby povodněmi. Český hydrometeorologický ústav v pondělí 5. února vydal výstrahu a na třetí povodňový stupeň vyšplhalo Labe a Jizera v severních Čechách.
Foto: Freepik