Místo posvátné řeky spíš páchnoucí stoka. Indům se ani po deseti letech nedaří vyčistit Gangu
Již 10 let probíhá čistící projekt Namami Ganga, který slibuje uzdravit třetí největší řeku světa. Zatím to ale nestačí.
Kristýna Čermáková
8. 2. 2024
Řeka Ganga je největším vodním tokem v Asii, třetí nejvydatnější řekou na světě a současně drží titul i jako jedna z globálně nejšpinavějších řek. V posledních letech proto ochránci přírody i lidských práv vyvíjeli na jednotlivé samosprávy stále větší nátlak, aby dosáhli alespoň základní očisty řeky. Již v roce 2011 proto stát založil organizaci Národní mise pro čistou Gangu.
Vlajkový projekt Namami Gange byl indickou vládou schválen již v roce 2014 a ukončen měl být letos, po deseti letech. Zatím ale stále trvá, úkol nebyl zatím splněn. Zda se podaří řeku za současné hospodářské i sociální situace zcela vyčistit, není jasné, přesto úsilí neustává, práce je ještě dost.
Kromě samotného čistění řeky se projekt vztahuje také na rozvoj infrastruktury čističek odpadních vod, na podporu biodiverzity v okolí řeky i na osvětu místních obyvatel. Původní projekt začínal s investicemi ve výši čtyř miliard dolarů.
Podle Laury Parkerové se do roku 2040 množství plastů proudící do moře ztrojnásobí na 32 milionů tun ročně. Odpad se tam dostává primárně prostřednictvím řek, zejména těch asijských, uvedla pro National Geographic. Ganga pak patří mezi právě ty řeky, které se na znečištění podílí nejsilněji. Z chemiček podél břehů sbírá škodlivé látky jako je arsen, chrom nebo rtuť, z měst a továren do vody padají tuny odpadků.
Sama řeka přitom podle místního náboženství patří mezi védské božstvo, Ganga je vnímána jako jedna z bohyň. Proto věřící Indové využívají řeku i k rituálním očistám a tradičním obřadům. Mezi ně patří i spalování těl a rozsypávání popela zemřelých lidí. Snímky lidí koupajících se v řece mezi odpadky a pohřebních mohyl na plážích plných plastů ale vyvolávají smutek.
Recyklace má smysl
„Téměř v každé zemi, která produkuje plastový odpad, jsou největším problémem obaly určené k jednorázovému použití. Celosvětově tvoří 36 procent z 500 milionů tun plastového materiálu,“ vysvětluje Parkerová.
Průměrný občan Spojených států amerických produkuje v průměru 129 kilogramů plastového odpadu ročně. To je několikanásobně více než indická statistika. Průměrný Ind totiž produkuje 19 kilogramů plastového odpadu ročně.
Zásadní rozdíly jsou ale dva. Indů je nyní zhruba 1,4 miliardy, občanů Spojených států 330 milionů. A ačkoliv je Američanů čtyřikrát méně, stále produkují na osobu výrazně více odpadu a statisticky poměry neodpovídají vysoké míře znečištění Gangy oproti znečištěným řekám USA.
Největší roli má nicméně úklid a rozvoz odpadu. Ten nemá Indie prakticky žádný, zatímco ve zbytku světa se recykluje ve velkém a popelářské společnosti představují velký byznys. Pro srovnání, v Česku se míra recyklace plastového odpadu pohybuje kolem 60 procent.
Podle Parkerové je dále na vině neefektivita ukládání odpadu a laxnost k životnímu prostředí i zvířatům a místním obyvatelům. Mnoho skládek se nachází přímo na břehu řeky a tak při každém větším dešti velkou část odpadků spolkne právě Ganga.
Chybějící kanalizace i nehlídané továrny
Jednou z příčin znečištění Gangy je také množství odpadních vod z kanalizací i továren, které často volně bez jakéhokoliv filtru nebo čistícího procesu vytékají do řeky. Od spuštění projektu Namami Gange bylo 48 jednotlivých odpadních kanálů upraveno a dalších 98 čeká na svou modernizaci nebo výstavbu čistíren.
Celkově by nové čistírny měly denně zpracovat pět miliard litrů odpadních vod. To významně zkvalitní vodu především ve velkých městech. Špinavá voda je totiž také zdrojem různých bakterií a nakáz, mnoha obyvatelům přitom slouží nejen jako zdroj pitné vody, ale také k očistným rituálům.
Ne každá obec poblíž řeky má ale to štěstí na kanalizaci, proto Indie vyhlásila výběrové řízení na 27 kanalizačních projektů. Součástí projektu je i výstavba 152 tisíc toalet a monitorovacích stanic, které budou čistotu řeky hlídat a dohlížet na místní chemické a průmyslové podniky.
Z výzkumu provedeného v roce 2019 totiž indická vláda zjistila, že ze společností sídlících na březích řeky jich hrubě porušuje pravidla a znečišťuje své okolí 1072. Od té doby každý rok monitoruje čistotu řek a složení chemikálií v odpadních vodách a udílí značné množství pokut.
Sanitační projekt získal několik ocenění a podporu mimo jiné i ze strany OSN. „Péče o řeky a jejich ústí do oceánů a moří bude životně důležitá pro zlepšení kvalit života místních obyvatel a současně je to řešením jedné z největších výzev, kterým naše planeta čelí,“ komentuje Leticia Carvalho, vedoucí oddělení mořských a sladkovodních oblasti programu OSN pro životní prostředí.
Dalším krokem k očistě má být zalesňování břehů. Ty jsou nyní ve velmi špatném stavu, často slouží jen jako odpadkové pláže a sklady navážek různého materiálu. Kromě zpřírodnění ekosystému by nová zeleň měla posloužit k ukládání sedimentů i škodlivých látek. Cílem projektu je vysázet do roku 2030 zhruba 135 hektarů lesa.
„Největším poučením, které nám tento projekt Namami Gange dává, je pocit, že nic není nemožné. Přináší velkou naději dalším generacím, pro které bude voda důležitým zdrojem,“ dodává Asok Kumar, generální ředitel Národní mise pro čistou Gangu.
Na ilustračním snímku k článku je dívka přecházející přes most přes silně znečištěnou indickou řeku Buriganga, která se o několik kilometrů dále vlévá právě do Gangy. Do řeky denně uniká 1,5 milionu kubíků odpadních vod ze sedmi tisíc průmyslových jednotek v okolních oblastech a dalších 0,5 milionu kubíků z jiných zdrojů. Ačkoli vláda přijala zákony, které vyžadují, aby průmysl bezpečně zpracovával odpadní vody, pravidla jsou zřídka vynucovány a znečištění zůstává nekontrolované. Řeka je biologicky mrtvá a stále více představuje vážné zdravotní riziko pro ty, kdo ji používají a žijí v její blízkosti.
Ilustrační foto: GMB Akash/Panos Pictures